Režie:
Roland EmmerichKamera:
Robby BaumgartnerHrají:
Halle Berry, Patrick Wilson, John Bradley, Charlie Plummer, Kelly Yu, Michael Peña, Donald Sutherland, Eme Ikwuakor, Carolina Bartczak, Maxim Roy (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Neznámá síla vychýlila Měsíc z oběžné dráhy kolem Země. Poslala jej směrem, který bude znamenat konec života, jak jej známe. Do jeho kolize se Zemí zbývají pouhé týdny a ničivé záplavy, tsunami, zemětřesení a požáry jsou jen začátek. Svět stojí na pokraji zničení. Bývalá astronautka, nyní výkonná ředitelka NASA Jo Fowler (Halle Berry), je přesvědčená, že možná zná klíč k záchraně nás všech. Problém je, že jediní dva lidé, kteří jí věří, jsou astronaut Brian Harper (Patrick Wilson) a konspirační teoretik K.C. Houseman (John Bradley). (Bioscop)
(více)Videa (13)
Recenze (552)
Takhle, v poměru cena / výkon už Rolča zmasil planetu několikrát podstatně lépe a s hezčím humanistickým furore. Tahle inceloidně-konspirační vize se dá, dokud jakž takž hraje podle pravidel katastrofického bijáku, u toho pokusu o lobotomické sci-fi mi pak už spíš vynechával mozek. Mělo to skončit na Netflixu, tak hnusné greenscreeny jsem na velkém plátně neviděl už dlouho. A ta možnost dát u toho prádlo do pračky a čumět z okna by filmu jenom přidala. Od Emmericha nečekám moc, ale určitě víc srandy než Moonfall. ()
Mix Independence Day a 2012, ale ani jednomu to nesahá po kotníky. Jasně, tohle je primárně lehká zábava, či snad Emmerichovina, chcete-li. Tedy ještě lehčí než obvykle, protože to prací s postavami, dialogy a levelem stupidity překonává i jeho vlastní Godzillu a to už je sakra co říct. Překvapivě ani trikové veletoče neoslňují nijak extrémně a kdysi tak vynalézavý trikový mág spadl do průměru zeleného plátna, na kterém mastí jednu omalovánkovou scénu bez nápadu za druhou. What would Elon do ? Určitě by nenatočil tuhle občas vtipnou patlaninu. ()
Takže v našem Měsíci je obří gyroskop. Fajn. A my budeme potřebovat endoskop, abychom se podívali, jak je král filmových kasastref hluboko.. Emmerich se vytasil se vzorcem, který mu funguje čím dál tím míň (lidstvo v ohrožení, znovunalézání náklonosti na ose otec-syn, sebeobětování hrdinných loserů atd.) a upřímně, je to duté jak ústřední předmět megastrukturové teorie. Zatímco uvnitř Luny se to pohybuje na hranici snesitelnosti, dění na Zemi je i kvůli odporným trikům a nulovému entertainmentu k nevydržení. Rolande, na tohle ti chčije Fuzz Aldrin! ()
Neuvěřitelná otrava. Pár docela zajímavých destrukcí je utopených v 130 minutách nudy. Nechtěl jsem moc... Stačila mi jednoduchá zábava na odreagování, ale bohužel jsem nedostal ani to. Samotná myšlenka má sice ve svém jádru potenciál, ale nedokáže diváka adekvátně zabavit. Kdybych po dvou letech nešel na 4DX, asi bych to protrpěl ještě více. ()
Včera v testovacím Apollu 10 1/2 dneska v regulérní 11ce... Emmerich ničí planetu, podobně, ale zase trochu jinak. Možná je všechno tak nějak línější a destrukce není tak opulentní jako v předochozích katastrofických hitech jako byla 2012 nebo klimatický Den poté. Na druhou stranu ta destrukce hraje tentokrát spíše vedlejší roli. Hlavní je cesta do středu Měsíce a tajemství Dysonovy sféry, zábavné blbnutí s mrakem a předpotopním raketoplánem, rodiné hodnoty a hlášky. O několik chlupů horší než předchozí Emmerichovky, ale pořád solidní zábava na dvě hodiny, kde může jet mozek na volnoběh. ()
Galerie (97)
Zajímavosti (16)
- Při natáčení měl režisér Roland Emmerich k dispozici opravdového astronauta jako poradce. Ten příležitostně přistoupil k Rolandovi Emmerichovi a řekl: „Hej lidi, myslím, že toto opravdu není možné.“ Odpověď byla jednoduchá: „Neřeš to, je to jen film.“ (DJMaroko)
- V jeden okamžik padají úlomky Měsíce na Zemi a zároveň lidé jsou ze Země přitahováni gravitací Měsíce a vzlétají. Tvůrci si měli rozmyslet, jaké z těch dvou těles bude mít větší gravitaci (což je vzhledem k rozměrům a hmotnosti obou objektů jasné). (jujec)
- Scénář vznikal čtyři roky a nápad na film Moonfall vznikl při natáčení filmu Den nezávislosti: Nový útok (2016). (Lajty)
Reklama