Zpívající detektiv

Podivný film od kterého jsem čekal něco ve stylu Policajta v Beverly Hills a dostalo se mi mnohem víc i mnohem míň. První půlka filmu byla o spisovateli který leží v nemocnici, přemýšlí o tom jak ho svět zneuznal, flirtuje se sestrou, kecá s uměle plešatým Melem Gibsonem a má nemocnou kůži. Ovšem ta druhá půlka byla jakási rozkouzkovaná detektivka prolínající se s životem spisovatele která vytvořila ve filmu dokonalý maglajz. A tak sem se dočkal tragických, vtipných i silně erotických scén. Tak dobrý mišmaš jsem dlouho neviděl a tak špatnou krimikomedii taky. (16.05.2008)

Pořádná šleha. Jedná velká zhovadilost, která se mi (v rámci zachování vlastního duševního zdraví neřeším proč) docela líbila a ve které jakákoliv vizuálně šedivá dialogová scéna působí nepatřičně. Ve filmu v jednom okamžiku zazní celkem logický dotaz „A co tam vlastně hledáme?“, na který "tazatel" dostane celkem logickou odpověď „Já nevím“. Co hledat ve filmu, který (ke konci horko těžko odlišitelným způsobem) háže do jednoho hrnce myšlenky hlavní postavy, flashbacky z jejího dětství, dění z knihy, kterou napsala (a které je možná záběry z filmu podle oné knihy) a surreálné muzikálové výstupy? Nic, doporučuji vám nehledat v tom vůbec nic. Když se ve světě, který jsem celou dobu považoval za ten jediný reálný, objevili dva (pravděpodobně) fiktivní hrdlořezové, na jakoukoli snahu „něco v tom hledat“, jsem rezignoval. Prostě a jednoduše – je to film a v něm je dovoleno všechno. Odvaha a hravost tvůrcům nechyběla, pokud však neměl být výsledkem jejich snahy nijak interpretovatelný experiment, po cestě k divákovi musely filmový materiál poznamenat nějaké skvrny na Slunci. Anebo mám špatnou karmu a vypil jsem hodně zeleného čaje, kdoví. Každopádně mám ve vztahu ke Zpívajícímu detektivovi daleko ke stavu, který by bylo možné označit za srozumitelný. Jinými slovy jsem z toho jelen a jdu se pást. P.S.: Mela Gibsona jsem neidentifikoval. 70% Zajímavé komentáře: Vitason, gudaulin (20.02.2008)

Žádná detektivka, žádný muzikál, jen nemocniční horečnatý sen pisálka brakových detektivek. Plete se mu realita, halucinace, vzpomínky, útržky a postavy z vlastních románů. A divák na tom zřejmě bude stejně. Výborný Robert Downey Jr., k nepoznání namaskovaný Mel Gibson a spousta dalších známých tváří v až příliš rozháraném filmu. (22.09.2007)

Jo, byl to divnej film. Nebavil mě. Bylo to moc popletené. Nevěděl jsem, kdy je Dark děcko, kdy je jeho matka mrtvá a kdy živá a kdy je skutečnost, kdy kniha a kdy představy. Muzikálovejma vložkama a tamponama mi to připomnělo českej vzpomínkovej muzikál Rebelové, protože tam zaznělo taky plno starejch songů (který nikdo nezpíval, jenom všichni otvírali hudbu na slova). Na druhou stranu se filmu nedá upřit originalita. A párkrát jsem se aji zasmál. Hlavně Gibsonovi. A těm dvěma gangsterům (Adrien Brody a Jon Polito) (09.07.2007)

Všichni známe Čapkovu Pohádku o pejskovi a kočičce a epizodu, kdy tahle dvě zvířátka společně pekla dort a dala do něj televizi, křeslo a koberec a přesto byl hrnec stále poloprázdný, proto kočička došla pro lopatu. ,,Ale o lopatu si polámeme zoubky," namítl pejsek. ,,Já vím," odpověděla kočička, praštila pejska lopatou po hlavě a zapekla ho dortu, tak takhle nějak působí Zpívající detektiv jako šílený, žánrový spletenec o spisovateli, který trpí vážným onemocněním kůže a několik měsíců na lůžku mu způsobilo, že mu několik vláčku v hlavě začne jezdit opačným směrem a začal mít problémy s rozlišováním snu od reality. Jsou zde prvky komedie, drama, muzikálu a dalších, které se okatě přebíjejí ač by samostatně mohly fungovat skvěle. No jen jako komedie by film neobstál. Na druhou stranu snímku nelze upřít velká porce originality, které jde bohužel ruku v ruce s nečitelností. Takže jediné, co se dá pochválit jsou hudební výstupy a hvězdný a dobře hrající herecký ansámbl v čele s přesvědčivým Robertem Downeyem juniorem. Podobné filmy: Nauka o snech (2006), Hudson Hawk (1991) (02.08.2007)