Glory

"Králíčci mí ušatí, kdo vám vodu nalije? Fousáč už se nevrátí, jinde své dny dožije. Dráždí mě drážní karma, v životě nic není zdarma." V Bulharsku jako v Česku. Šikulové kradou naftu z lokomotiv, manuální nešikové sedí na ministerstvech a kradou miliony, premiéři a prezidenti kradou iluze voličům, novináři kradou pravdu, 40leté bezdětné workoholičky kradou čas, svůj i partnerův (a příležitostně i hodinky poctivým nálezcům).  Zkrátka krademe všichni. Protože i ten "Kdo nekrade, okrádá rodinu", jak jsme se při budování komunismu spiklenecky pochechtávali ve fabrikách nebo u piva v nádražních restauracích. Jen občas nějakej blbec poctivě odevzdá nález. Mravní poselství příběhu neuchopitelné, dokonce ani svalnatou rukou pochůzkáře, zvyklou na máchání těžkým železničním klíčem. Práci čest? Jo, jo. S poctivostí nejdál dojdeš... a v té dálce chudý pojdeš. Film v kostce: Tak dlouho se chodí se džbánem králíkům pro vodu, až se ajznboňák na PR babu utrhne. (20.04.2022)

Pořád se melu v balastu průměrných evropských dramat, kterým chybí originalita, herecká jedinečnost nebo prostě jen a pouze nápad, až jsem se bál, že dokonalé evropské drama už takřka neexistuje. Bulhaři mě ale přesvědčili o opaku a dokázali, proč je evropský naturalismus ve filmech tak strašně důležitý. Pecka od první minuty do poslední vteřiny. Nemám, co bych více dodal. (24.03.2018)

Za dobrotu na žebrotu. Výborné bulharské tragikomické drama o jednom poctivém železničáři. Nadčasové i nadgeografické drama (mohlo se udát kdekoliv i kdykoliv) je natočeno originální a poutavou formou. Až tak moc se toho neděje, přesto se divák ani na chvilku nenudí. Příběh jednoho (bezmocného) poctivce proti "moci státu" je provázen dramatickými i tragikomickými situacemi. Představitelka Julie se úspěšně zařadila do mé TOP 10 největších filmových záporáků (těch, které jsem i při své mírumilovné povaze chtěl při sledování filmu "přiškrtit"). Na Michela Bouqueta (Dva muži ve městě) sice neměla, ale v mé topce je pevně ... (28.03.2018)

Sonda do duše obyčajného človeka, ktorý vyznáva podstatne odlišné hodnoty, než zvyšok osadenstva tejto planéty. Príbeh postavený na prísloví: “Za dobrotu na žobrotu”, vystihuje celkový nádych dejovej linky. Postupná zamotanosť a smer, akým sa osud chudobného, jednoduchého “panáčika” uberal, je doslova zarážajúci. Nuž, arogancia moci v mnohých prípadoch nepozná hranice. I keď je v mnohých ohľadoch tento snímok absurdný, za rozuzlenie nemožno udeliť nič iné, ako plnú palbu. (02.02.2018)

25 rokov života biedneho stereotypu pri koľajniciach. Osud zasahuje momentom náhody a nastáva okamih, kedy sa z osamelého človeka stáva hrdina. Napriek všetkej sláve to nie je zmena ani náhodou a už vôbec nie, keď sa cesty takéhoto človeka (hoci nechcene) spoja s politikou. V skutočnosti vlastne nejde o žiadneho hrdinu, "iba" o zaujímavého protagonistu obete súčasného marazmu a ľahostajnosti. Od prvého príchodu mediálnych pracovníkov vo mne prevládali skôr depresívne pocity z filmu, podporené drásavým koktaním hlavnej postavy. Vo svojej podstate ale ide o vynikajúci film s témou zo života súčasnosti, plný nespravodlivosti, špinavých ťahov zo strany médií i politickej vrchnosti. Vedľa toho sa film v rámci hlavnej ženskej postavy, od prvej chvíle nesympatickej Júlie, venuje aj kontroverznej problematike z oblasti medicíny, akou je umelé oplodnenie (priznám sa, že spočiatku mi táto línia a téma vo filme skôr kazila dojem, aj keď neskôr v príbehu to začalo fungovať pohromade skvele). Ako celok to rozhodne malo čo povedať a výrazne obohatiť rozhľad i filmový zážitok diváka, vrátane pomerne drsného konca, aký som nečakal a ktorý sa nakoniec úplne uzavrel iba v zvukovej podobe na konci titulkov... takže napokon s výhradami 90% (Challenge Tour 2018: 30 dní so svetovou kinematografiou) (22.03.2018)