Hellraiser

„Vezmite si ju. Je vaša. Vždy bola.“ Obdivuhodný výkon: Clive Barker v r. 1986 napísal hororovú poviedku Hellbound Heart a do roka a do dňu ju osobne sfilmoval (!) pod názvom Hellraiser. A vytvoril kult. Kult drsný, odporný, nechutný a svojím spôsobom príšerný. Ale zároveň dynamicky natočený a typovo veľmi dobre obsadený (slabošský manžel s dobrým srdcom, chladná mrcha, bastard ochotný pre svoje šťastie ničiť životy iných, šarmantná mladistvá hrdinka). Hellraiser sa okrem toho môže pochváliť bezútešnou anglickou výpravou, mrazivou atmosférou a kultovými Cenobitmi v čele s Pinheadom v podaní Douga Bradleyho, ktorého sadomaso oblek a klince poznajú aj ľudia, ktorí z Hellraisera nikdy nevideli ani minútu. Cenobiti sa pritom vo filme naplno objavia až cca 20 minút pred koncom (čo je však stále viac, ako v novele, kde sa mihli len na pár úvodných a koncových stranách). Tie 4* nie sú úplne čisté. Na to je snímka miestami predsa len béčkarská. A triky na konci haprujú. Ale s prižmúrenou kockou si to tú štvrtú hviezdu predsa len zaslúži, pretože kebyže píšem rebríček najzásadnejších hororov 80. rokov, tento by sa tam stopercentne dostal. (09.12.2006)

Americký hororový spisovatel C. Barker se chopil filmové adaptace své vlastní knihy. Ačkoli neměl s filmováním příliš velké zkušenosti, vytvořil dílo, za které by se nemusel stydět ani mistr Carapener. Ačkoli zde jisté nepomíjitelné nedostatky jsou, ne nadarmo se Hellraiser stal klasikou svého žánru... (14.11.2006)

Legendární horor, který dnes již dávno patří (stejně jako např. Noční můra v Elm Street či Vládce temnot) ke klasice svého žánru. Stále působivé osmdesátkové triky, prostý, ale svižný příběh, děsivá atmosféra a spousta krvavých, brutálních scén (kterých je fakt požehnaně a každému určitě nesednou). Pinhead a jeho Cenobité, se kdysi právem zařadili mezi ty nejoriginálnější záporáky filmového plátna a respekt fanoušků hororů mají dodnes. (14.11.2016)

Tihle pekelníci umí být vážně děsiví a debutující Clive Barker hlavně v úvodu předvádí prvotřídní režii založenou na časových paralelách. Takhle znepokojivý dům možná nikdy nepředstavil ani Stephen King. Hellraiser sice vzniká v dekádě, kterou žánrově definoval sliz a mutace (ty tělesné podobně jako narativní), a některé násilí a masky jsou rozkošně naivní, ovšem na 90 minutách to dobře šlape a nepřesytí vás to lacinými atrakcemi. Je to samozřejmě jasná kultovka, v níž je všechno tak moc 80s, že vzniknout něco podobného o dekádu později,  šlo by to rovnou na video. Asi bych uvítal větší vynalézavost kolem trýznění obětí, které je pravda hnusné, ale alespoň vizuálně jen fyzické a moc přímočaré - na to, že titulní fešáci s jehlany ve tváři a se cvakajícími zuby přichází z pekla, občas jen máchají rukama a čekal jsem, kdy začnou hláškovat jak v Rickovi a Mortym. Závěrečná přetahovaná s obludou alá kámen, nůžky, papír už je vyloženě vtipná, ale stejně nemohu dát méně než 4* - trochu z pobavení, ale pořád hlavně za v dnešní tvorbě absentující hororové kvality a entuziasmus. 75 % (07.10.2022)

Já nevím, je to takové jednoduché, ale je to nádherně krvavě atmosférické, má to fantastickou hudbu a poprvé se nám představí Pinhead, takže 5* je na místě. Je to prostě jeden z hororů, co pozdější hororovou tvorbu ovlivnil, a jako takový je to pro fandy "must-see". Navíc jsou tu prezentování oni tři hlavní Cenobité (dle mého nejlepší a "nejcharizmatičtější" Pinheadovi přisluhovači), kteří se myslím objevili už jen ve druhém dílu. Jejich vzhled, nekompromisnost a navíc hrůza z představy utrpení, které slibují (a dodržují) po otevření kostky, dotváří výjimečný hororový zážitek. (17.09.2009)