Hellraiser: Judgment

To jsem otevřel Lament configuration já místo postav ve filmu, že musím trpět, když vidím kam tahle skvělá série spadla? Režisér a scénarista GJ Tunecliffe už v roce 2004 natočil fan film No More Souls no a konečně mohl natočit další, tentokráte s celoveřerní stopáží. A to, že sebe obsadil do jedné z hlavních rolí asi mluví za vše. Hlavním faktem ale zůstívá, že tohle není Hellraiser. Možná by se zdálo, že vykrádá Inferno, to je ale omyl, tenhle film vykrádá film Sedm a navíc špatně. Judgement má nulovou estitiku původních filmů a Hellworld oproti tomuhle měl aspoň Lance Henriksona. Gary navíc zřejmě viděl film Necromentia, protože jak se zdá to byla jeho hlavní inspirace. Obšlehnout nějakej indie horor proč ne, jenom ho nesmíte vidět taky, protože pak víte, že sledujete jen ubohou výkrádačku. Kromě toho je film extrémně špatně natočenej, sestříhanej a zrežírovanej, plnej klišé bež špetky originality. Snaha šokovat přidáním zvratků, slin a prsatic jen dokazuje, jak malou fantazii Gary má, že si nedokáže představit nic hnusnějšího než plivanej a navíc o tomhle Hellraiser nikdy nebyl. Novej Pinhead je opět ubohej a to, že je lepší než jeho verze z Revelations na tom nic nemění. O ději ani hereckých výkonech se nemá smysl bavit, protože ani o jednom se nadá říct nic moc pozitivního. Můžete jen politovat Heather Langenkamp, jak hluboko klesla, doufám jen, že za svůj minutový výstup dostala zaplaceno nejvíc, protože jako jediná má v žánru nějakou stopu. Judgement je jen další špatnej fan film, kterej se nějakým zázrakem dostal do distribuce, nezbývá než jen doufat, že Dimension konečně prodá práva někomu, kdo by dokázal sérii oživit (Netlix možná?). Existence filmu je navíc právě podmíněná tím, aby si studio zachovalo práva a těch 350.000 dolarů jim za to žrejmě stálo. Důkazem budiž nulový marketing, kdysi slavné značky. (19.02.2018)

Hodně slušná oddechovka pro milovníky pokleslého braku; jak si tak matně vybavuju celou sérii, tak určitě jeden z těch povedenějších Hellraiserů. Děj má zjednodušeně řečeno dvě složky - první je videobéčkový krimithriller, ve kterém policie vyšetřuje vraždy neznámého sériového vraha. Ovšem podstatnější je složka druhá, kterou bych pracovně nazval třeba jako 'fakt hustej bizár'. Při závěrečných scénách s Pinheadem a andělicí s fluidem pornoherečky jsem uvažoval i o čtvrté, ale počkám radši až na případnou druhou projekci. Nemá smysl se rozepisovat, kdo máš oči k vidění, viď. Silné tři. (16.02.2018)

Tak trochu hovadina, kde se scénárista naparuje a dělá jak kdyby napsal nejchytřejší scénář v dějinách lidstva, zatímco režisér předvádí, že má rád starý videoklipy Nine Inch Nails a Ministry. Cenobiti jsou v tom navíc prakticky úplně zbyteční, protože je to zamotaný do křesťanských představ pekla, ale na druhou stranu i s tím pidirozpočtem z toho udělali docela ok horor, takže i kdyby to měla být pitomost za dvě hvězdičky, tak je to pořád lepší než ta trapošina z předchozího dílu :D (27.02.2018)

Uběhlo jednatřicet let od doby, kdy Clive Barker přišel s dnes již kultovním Hellraiserem a získal si srdce nejedno diváka. Bohužel postupem času se z jeho geniální myšlenky stala jen ždímačka peněz a každý další díl postupně zatloukal hřebíky do rakve této série. Sestupná kvalita vyvrcholila otřesným devátým dílem, který měl na svědomí tentýž člověk, jenž tentokrát dokonce sám usedl do režisérského křesla. Gary J. Tunnicliffe měl v několika předešlých dílech na starosti efekty, masky a gore, v osmém díle si dokonce zahrál jednoho z Cenobitů, no a v devátém se stal autorem scénáře. Takže bylo jen otázkou času, kdy to celé zkompletuje a vrhne se i na režii. Judgment jako celek zas až tak katastroficky nedopadl a dopadl lépe, než někteří jeho předchůdci (šestý a devátý díl). A to především díky až nechutné první třetině, o kterou se postaral sám režisér Tunnicliffe, coby pekelný inkvizitor a jeho pomocníci při posledním soudu. Zvláště pak zvracející tlusťoch (hodnotitel) byl správně ujetý a v bizarnostech se pokračovalo i u poroty a chirurga. V těchto chvílích jsem doslova chrochtal blahem, protože podobně morbidní (fekální) podívanou mám docela rád. Špinavost tohoto „očistce“ však následně nahradila detektivní stránka filmu a ta už tak záživná nebyla. Navíc tu byla i přítomnost andělské Jophiel, která mi do toho moc nezapadala. Ale tak alespoň se měl Pinhead na kom vyřádit. Nejen že herci byli dost toporní a žádné extra oslňující výkony nepředvedli, ale místy to jejich pátrání i trošku nudilo. Potěšila krátká přítomnost Heather Langenkamp, která se před kamerou mihla coby bytná v domě úchyláka Carla Watkinse. Každopádně po předchozím zklamání budu hodnotit tento díl jako průměrnou záležitost. Lehce nechutných věcí tu bylo k vidění dost a hlavně potěšil i samotný úvod / závěr. 50% (19.06.2018)

Krásny príklad toho, že sa dá aj zaujímavý nápad a legendárna sága o pekelníkovi pokaziť a totálne divákovi otráviť. Chcel som sa ešte niekedy v budúcnosti ku starším veciam vrátiť, no po tomto hnuse ma prešla chuť. Prišlo mi to, ako keby sa niekto silou mocou snažil pozliepať do jednej guče čo najviac hororových scén, no pritom zabudol na zmysluplný dej, atmosféru a i ďalšie formálne prvky. Navyše väčšina krvavejších scén bola nechutne digitálne predimenzovaná. Vlastne ide len o útržky niečoho čo sa snažilo hrať na niečo, na čo nemá. Na hranici odpadu. 15/100 (17.02.2018)