Braindead - Živí mrtví

Sice jsem tušil, co od Jacksona můžu čekat, ale stejně jsem nechápavě zíral na to, co se to přede mnou odehrává. Dovedete si představit dokonalou parodii na horor ? Tak to je přesně Braindead. Z plátna (nebo obrazovky) se na vás vylijí hektolitry kečupu, zombíci přibývají tak rychle, že je nestačíte počítat (a pak zase stejně rychle ubývají), střeva a další vnitřnosti se válí všude kolem a vrcholem všeho je "láskyplné objetí" maminky se synáčkem v závěru. Excelentní řežba se sekačkou patří k vrcholným okamžikům nejen tohoto filmu, ale vůbec kinematografie. (23.07.2002)

Mám rád Jacksonův smysl pro detail, jeho píli a oddanost každému projektu, ale jeho kořenům se mi porozumět nepodařilo. Zůstávají jen dojmy z pudinku, toporných herců a pocitu zaraženosti při závěrečných titulcích. Jako parodie na horor postrádají Braindead humor, jako příspěvek do žánru ztrácí nejen na atmosféře. Zkrátka začátečnická libůstka, která šla zcela mimo mě. (22.03.2006)

Co mám napsat? Nic takového jsem ještě v životě neviděl. Skvěle úchylná Jacksonova režie, super nechutné triky a excelentní práce maskérů. Nejdřív jsem měl lehké obavy, že mi třeba bude nevolno, ale jak se ukázalo, zcela zbytečně; asi po 5 minutách plné nechutností jsem si zvykl...:-D Tenhle film zaručeně potěší všechny milovníky ultra černého a hlavně morbidního humoru (a možná zjistíte, že mezi ně patříte až po zhlédnutí filmu jako já :-)). Z postav jsem si nejvíce "oblíbil" to malé děcko a taky úchylného strýčka; z vraždících nástrojů samozřejmě sekačku na trávu a dobrej byl i mixér. "Oni vlastně nejsou mrtví, jenom trochu hnijou." (30.12.2008)

Navždy mi bude záhadou, jak je možné, že Peter Jackson na začátku devadesátých let natočil nejkrvavější a nejnechutnější film všech dob, aby rok na to bodoval s nejvýpravnějším fantasy všech dob. Když už nic jiného, tak je to zaručeně génius doby. Jen zrovna Braindead nebude filmem, na který bych zrovna znovu a rád vzpomínal. Je jasný, že film je zábava a má v sobě řadu neuvěřitelně šílených nápadů. Jenže právě to zpracování je takový, jak jsem si představoval. Jsem rád, že jsem to viděl a zároveň jsem vážně rád, že ho mám za sebou. (13.02.2018)

Nešlo mi na rozum, co má společného tvůrce kultivovaného Pána prstenů a tohoto vychechtaného kotle krve a pak mi docvaklo: fantazijní orgie. Jackson dostane do ruky kameru a příležitost a nekrotí se, naopak je jako utržený ze řetězu a když už nemůže, tak ještě třikrát může. Braindead je kromě toho na diváka docela fyzicky náročný film, někomu zvedá dekl, já jsem se tedy většinou smála (i když to není berná mince, směju se často, když se nesměje nikdo) a taky jsem přes počáteční údiv, že je to tu samá kule, došla k závěru, že ten film, ačkoli není pírkem na moje osrdí, patří mezi nejvyjímečnější, jaké jsem viděla, a nemůžu jím mrštit do průměru už proto, že jsem ho pár následujících dnů slovy "to si dej, to je mazec" dohazovala. (29.01.2007)