Pán prstenů: Společenstvo Prstenu

„Jde o další útok proti socialistickému zřízení. Říše zla, z níž se valí popel a dým, je průhledně umístěna na východě. Obrazem dělnické třídy, která jednotna v potu tváře buduje těžký průmysl, mají být odporní a zlí skřeti. Samozřejmě, že synáček z buržoazní rodiny nemůže vidět na těžké práci nic krásného a povznášejícího. Obyvatelé západu - zemi oplývající mlékem a strdím - elfové (neboli aristokracie), lidé (buržoazie) a hobiti (statkáři) žijí naopak v blahobytu (aniž je vysvětleno, odkud jej získávají) a jediné, co je trápí, je "hrozba“ z východu. "Síly dobra“ zde představuje sbírka představitelů těchto reakčních kruhů, jejichž ruce se nikdy nedotkly pořádné práce. Jejich vůdcem je Gandalf, šiřitel zpátečnické ideologie, s jejíž pomocí udržuje obyvatelstvo v nevědomosti a strachu před pokrokem.(…) Ale socialismus se naštěstí nedá zničit hozením jakékoliv relikvie, i té nejposvátnější, do ohně. Drž se Mordore, obklíčený nepřátelskými reakčními sousedy!“ Těžko říct, zdali by se JACKSON vůbec pustil do práce, kdyby si přečetl recenzi Tolkienovy knihy z našeho „Red Law 1977..“ (01.09.2008)

„Nech len prídu. Zistia, že v Morii ešte jeden trpaslík žije.“ Keď to šlo do kín, bol som tým ako posadnutý a to paradoxne napriek tomu, že knižky som čítal až potom. Keď nastala dlhé mesiace očakávaná hodina H a ja som vyrazil do kina, celé tri hodiny som sa v sále triasol ako kebyže mám zimnicu a s otvorenými ústami som hltal každú scénu, každú postavu. Tucet pasáží ma dostali do nemého úžasu a mohol som ich vidieť desaťkrát, dvadsaťkrát, tridsaťkrát (diabolské prenasledovanie v Morii alebo tragické finále s Boromirovým rohom, zúfalo sa nesúcim naprieč lesmi). K tomu dokonalá hudba a presný kasting, aký sa vidí len málokedy. S odstupom rokov to samozrejme jemne zostarlo, niektoré triky sú slabšie, niektoré veci horšie, občas to menej odsýpa atď. Ale stále je to film, aký tu dovtedy ešte nebol. V neposlednom rade nechýba silné (a nečakane nepatetické) posolstvo o láske, priateľstve, odvahe, zbabelosti a slabosti (ktoré k odvahe patria viac, než by sa mohlo zdať). Niečo takéto vidí filmový fanúšik trikrát za život. Kino Považan NMnV 2002 (18.10.2004)

Začátek největší (zatim) trilogie... Perfektní představení světa Pána prstenu, které postrácí perfekcionismus knihy a všechen její obsah, ale to jí nelze vyčítat. Peter Jackson se rychlím tempem žene do konce série, která mu změnila život a producent, který ho před pár lety najmul na režii trilogie Pána prstenu se právě así cítí jako Bůh. Kvalitní obsah, o který vzhledem ke knize nemohla být nouze je však trochu zdlouhavý a natáhnutí na skoro 3 hodiny funguje ve výsledku jako protahování krásného a nastavováním důležitého. Co se herců týče nelze nic vytknout. Mládí kupředu a pořádně se zlepšovat, stáří kupředu a držet standard. Nelze nedat 5*, protože krása tohoto filmu se odvíjí na každém milimetru filmového pásku. Hurá do dalšího dílu. (03.06.2004)

Jeden z nemnoha filmů, kdy jsem si hlavní aktéry doslova zamiloval a prožíval s nimi vše dobré i zlé. Uvolněné herecké výkony všech zúčastněných mně utvrzují v tom, že natáčení muselo probíhat v bezvadné atmosféře a láska k předloze z filmu jenom pryští. To se potom na konečném výsledku musí projevit. Psát, jak je Pán prstenů vizuálně famózní je nošením dříví do lesa. Z hereckého hlediska jsem si vychutnával především Cate Blanchett, Iana McKellena a velice příjemně mně překvapil Sean Bean coby Boromir. Jeho kreace v závěru, kdy mámí prsten z Froda, patří k mým nejoblíbenějším. (28.06.2002)

Sedmdesát let se tvrdilo, že zfilmovat Pána prstenů není možné. Pak přišel Peter Jackson. Jednoznačně oscarová záležitost, nepochopitelně obraná Čistou duší. Udělením sošky Návratu krále si Akademie sice napravila reputaci, ale ten je oproti Společenstvu Prstenu neskonale horší. Závěrečné napadení Froda Boromirem přes bitvu se skřety až po rozdělení Společenstva řadím mezi jednu z nejlepších sekvencí v kinematografii. (26.03.2007)