Pán prstenů: Dvě věže

Dvě věže jsou takovou emoční a obrazovou kanonádou, že mozek napoprvé není schopen vstřebat vše co vidí a po skončení jsem si nemohl vzpomenout na to, co jsem viděl na začátku. Tohle není film na jedno shlédnutí. Vstřebá se až napodruhé, napotřetí. Zarytí fynoušci knihy budou asi prskat znechucením, jaktože si Jackson dovolil pozměnit děj a charakter Faramira. Mně to je jedno a naopak - myslím si, že ony změny filmu velice prospěly. Dokonce i tolik kritizovaná scéna s Arwen se mi moc líbí a patří ve filmu k tomu nejlepšímu. Film je prostě film a kniha je kniha. Dva rozdílné světy. Mně zajímá film a ten je natočen skvěle, je velkolepý a parádní. (16.01.2003)

Po několika projekcích kinoverze jsem byl přesvědčen, že po excelentním Společenstvu míří filmová sága Pána Prstenů do kytek dříve než se pořádně rozjela. Sice to zážitek nesporně byl, ale až moc cílený na první signální a "pod povrchem" se nic nenacházelo. Prostě dokonalé řemeslo a "pouze" dobrý film, což je v tomhle případě sakra málo. Je to citově prázdné a nad některými změnami zůstává rozum stát; Michael Bay hadr. K tomu nevyrovnané tempo i celková nekonzistentnost. Jenže poté jsem viděl prodlouženou verzi. Je neuvěřitelné, že snímek, který trvá o 45 minut déle má mnohem lepší i vyrovnanější tempo a díky přidaným rozšířeným scénám získává zcela nový rozměr. Jsou to dva různé filmy jak vyzněním i kvalitou. (20.11.2003)

Pro mě nejslabší z celé triologie, což však neznamená, že je špatný. Když se na to díváte poprvé, ani nezaregistrujete, jak ten čas ubíhá... zděšení, které vás provází, když vám někdo řekne, že jedna bitva ve filmu trvá celou hodinu, vyvolá okamžité nadšení, když ji vidíte, a vy si jen říkáte: "Tohle, že mělo hodinu?" Na druhou stranu je tohle vše jaksi kompenzováno tím, že narozdíl od prvního dílu se v tom druhém pomalu vytrácejí emoce. Prostě ani tisíce vojáků nedokáže nahradit situace, kdy jste v jedničce jen nevěřícně zírali na smrt jedné z vašich oblíbených postav. A proto, při opětovném shlédnutí, bych volila radši Společenstvo prstenu než Dvě věže. (16.10.2006)

Aleluja, chvalme našeho pána Petera Jacksona. Všichni se mě ptají, jestli je TTT lepší než Fellowship - na to můžu říct jenom, že to říct nejde. Rozjezd je pomalejší než v prvním díle, ale proboha, Helmův Žleb, entové, Éowyn, Gandalf The White, Gríma Wormtongue, Gimliho hlášky a hlavně Sméagol/Glum, to všechno ve stejně skvělé grafické podobě, možná s trochu slabší (rozuměj ponuřejší) muzikou než jakou jsme si naposlouchali ve Společenstvu, jsou perly bez kazu. Ale proč se tu objevuje Arwen, to je mi záhadou. I když za ty Vrrčí Jezdce to možná stálo. A co takhle Andy Serkis for Oscar? (21.01.2003)

Šílenost. Neberte to prosím špatně, souhlasím s Limou, první i druhý snímek z trilogie Pán prstenů (a počítám, že i ten třetí) má opravdu šílené, ne-li vražedné tempo. Když jsem si chtěl v paměti vybavit, o čem bylo Společenstvo, jaksi mi to nešlo. Říkal jsem si: "sakra, vždyť já si nepamatuju ani jména některých postav!" Ovšem POZOR!!! Není to chyba onoho filmu, není to vlastně žádná chyba, spíš výhoda, protože k tomu, aby si člověk film řádně vychutnal, je IMHO potřeba tři až pět zhlédnutí. A to je divákův orgazmus. Protože emocionální zížitek se s přibývajícími shlédnutmi měnit nebude, spíš bude stoupat. Podle mě by Peter Jackson měl zfilmovat více knih (takových výpravných) protože je vidět, že zapálení, s jakým tvůrci k látce přistupovali, vychází se srdce a toto vše není jen něco, za co by dostali zaplaceno a bylo jim jen cizí, ale to, že mají svou práci opravdu rádi. Vivat! Možná je to zvláštně napsané, trilogie LOTR se v jakémkoliv mém žebříčku oblíbených filmů asi neobjeví, nicméně se k ní budú dál vracet a nikdy, ale opravdu nikdy na ni nedám dopustit... (29.10.2003)