Rampage Ničitelé

Film o obřích zmutovaných zvířatech v čele se Skálou. Opravdu od toho někdo čekal sofistikovanou zábavu? Já jsem čekala, že to bude mít primitivní humor se záběry na velká ramena Johnsona a ničení ve velkém. A co jsem dostala? Primitivní humor se záběry na velká ramena Johnsona a ničení ve velkém :D Kdyby vynechali ten „opičí“ humor, tak je to příjemná oddechovka a odpustila bych i tu nelogiku, že vlk a krokodýl (či aligátor) se změnili do abnormálních velikostí s ostny a jinými vymoženostmi, ale gorila byla maličká a normální.. Ale každopádně u podobných filmů se nevyplácí přemýšlet, takže to nedělám (tedy skoro nikdy) a proto jsem se dobře bavila :o) Zkuste to někdy po mém :o) (02.07.2018)

Dwayne Johnson si tentokrát vybral slabší chvilku. Finančně sice úspěch, velký divácký zážitek jsem si z kina neodnesl. Starou videohru Rampage jsem nehrál, takže nemohu srovnávat, ale určitě by bylo zajímavější, kdyby se zvětšilo zvířat více najednou a mohla by z toho být daleko intenzivnější destrukce. Finále je sice našlapané a obří krokodýl si umí vyvolat respekt, nechalo mě to však celkem chladným. Humoru mohlo být více a z akce stojí za zmínku vlastně jen finále a útok vlka v lese. Zkouknout se to dá a na plátně to nevypadá zle, ale mám pocit, že z toho jsem už lehce vyrostl. Finální záběr, který rozesmál celé kino se však povedl. 65% (18.04.2018)

Vzpomněl jsem si i na Sharknado, já si tenhle výplach skutečně užil, nebál bych se ještě o píď přitlačit na pilu (cowboy Jeffrey Dean Morgan prostě měl někoho zastřelit od pasu). Živá akční figurka Dwayne Johnson vrací "švarcnegerovství" zpátky do módy. Je to hrozně pitomé, ale né proto, že by se to tvůrcům vymklo. Může z toho být nový žánr: "vysokorozpočtové guilty pleasure"! (15.04.2018)

Já jsem mile překvapen a docela lituji že jsem nešel do kina, ano jistě je to blbost krát 50, ale nenudí to, pořad se ve filmu něco demoluje a když chemie mezi hrdiny nefunguje, Dwayne to svoje kukuč stejně utáhne a pár hlášek se tady taky narodilo a navíc se projevila má slabost pro fakující gorily. (30.06.2019)

Rampa MekSteroid je prostě v kurzu a je třeba si zvyknou, že než konečně atrofuje a promění se ve vytahaný pytel přičmoudlé krabaté povislé kožky, bude holt se svou topornou gogotanečnickou grimasou prknit v každém druhém akčňáku jako kdysi Árný. Třeba tadyhle v Rampáži soutěží s lidoopem, kdo je větší gorila, přičemž jej animovaný primát přehrává na celé čáře jak v mimice, tak v posuncích. Scénář to má samozřejmě poplatně obsazení příliš metaforický, filosoficky hluboký a existenciálně komplikovaný, než aby se dal laicky simplifikačně determinovat, nicméně při plném zapojení základních neurovegetativních funkcí snad může i středně pokročilý filmový teoretik alespoň částečně demaskovat některé velmi sofistikované jinotaje, a to zejména, že se kluci v první polovině jen tak maskulinně pošťuchují v milostné úsečce a posléze v trojúhelníku, a jakmile si vyjasní, kdo bude po závěrečných titulcích nakonec šukat tu životem zklamanou čokoládovou zooantropovložku, pevně se semknou a jako jedna gorlila dají při masové mrakodrapové demolici na piču zmutovanému vlkovi a geneticky modifikovanému kroukoušovi. No a k těm mentálně méně obdařeným, co k pochopení díla nemají muňky, bych rád podotknul, že se jedná o naprosto neškodnou, hezky vizuálně potuněnou a poměrně zábavnou obludí scifikokotinku, čili rozhodně není třeba odpadovat, dštít panické pižmo s lupy a veřejně ukazovat, jaký jste nabubřelý samolibý homodebil, co si svůj mikropenis honí výhradně u VonTrýra. (20.07.2018)