Reklama

Reklama

Playtime

Trailer 2

Obsahy(1)

Pan Hulot se ocitne v modernistické části velkoměsta, uprostřed chladné architektury ze skla a chromované oceli. Ztratí se v labyrintu neosobních úřadů sídlících v těchto palácích a poté je stržen invazí amerických turistek, hekticky objíždějících evropské metropole. Film natáčený v kulisách nákladně vybudovaného městečka "Tativille" u Paříže (modely 1 : 5) předznamenal pozdější architektonický experiment - pařížskou čtvrť La Défense. Každý záběr je výsledkem dokonalé choreografie pohybů, gest a manýr, zachycuje i drobné reakce postav v odlidštěném prostředí mrakodrapů. Obrazy jsou doprovázeny kakofonií zvuků a jen zlomky dialogů. Tatiho tabló obsahuje nepřeberné množství komických detailů, které při jednom zhlédnutí nelze všechny postihnout. Ve své době nedoceněné arcidílo - komediální vize na pomezí halucinace a abstrakce - je dnes považováno za nejvýznamnější vizuální inovaci ve filmu 60. let. Film původně natočený na 70 mm byl později rekonstruován a převeden na 35 mm. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (124)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Hodnocení je pro mne v tomto případě velmi obtížné, jelikož si moc nepotrpím na podobný styl bez přímého dialogu, který by posunoval děj. Takovýhle styl bych považoval za vhodnější spíše pro kratší skeč než celovečerní film. Přesto je film tak plný gagů založených na situacích odpozorovaných ze života, že jsem ho byl schopen sledovat, aniž bych se nudil. Nevím, jestli bych byl schopen shlédnout ho podruhé, ale nelze říct, že by mne neoslovil. Takže přes výhrady je to díky mnoha postřehům a díky skvěle vykreslené atmosféře přetechnizivaného ultramoderního města za 4*. ()

Pink.Panther 

všechny recenze uživatele

Artově laděná groteska naroubovaná na satiru o moderním městském urbanismu, vycizelovaná do posledního detailu, např: sekundová diagonální kompozice obrazu za sebou do pozadí ustupujících staveb. Spousta gagů poukazuje na architektonické úlety, nesmyslné unifikace, designové výstřelky, různé nedodělky, které jsou ukázány pomocí zajímavé práce se zvukem, (nesmyslná délka chodby znázorněná dlouhým zesilujícím klapáním podpadků blížící se postavy). Svým způsobem geniální dílo. O kvalitách filmu asi nebudou velké pochyby, diskutabilní bude jen do jaké míry je film vlastně zábavný. ()

Reklama

Oskar 

všechny recenze uživatele

Vynikající film s matoucím názvem, protože jestli tady o něco nejde, tak o "čas her". Pan Hulot se ocitá v přetechnizovaném plechově neútulném světě, ještě nevyzpytatelnějším než je dům jeho příbuzných, který jsme viděli v Mém strýčkovi. Není vůbec důležité, co vlastně přišel do té obchodní monsterbudovy vyřizovat, ani nečekejte souvislou zápletku. Jde o detaily. O drobné mozaikovité postřehy něčeho, co třeba vídáte obden, ale pořádně si toho všimnete až Tatiho očima. Muži, stěhující velkou skleněnou tabuli, se pod tou tíhou pohupují v kolenou, takže zdálky vypadají jako přiopilé bajadéry, výklad lahůdkářství osvětluje zelený neon lékárny a všechny lákavé pochutiny tím mění v jedovatě zelené blafy, uklízeč, vyzbrojený lopatkou, podezřívavě nahlíží pod sedadla jako lovec, připravený vystřelit a tak dále a tak dále. Takových drobných gagů jsou ve filmu stovky, odehrávají se v několika plánech současně a chce to víc vidění. To se dá říct o každém Tatiho filmu, ale Playtime je podle mě obsahově nejbohatší a nejprecizněji natočený. Taky nebyl levný. Aby se mohlo točit, Tati prodal práva na Prázdniny pana Hulota a Mého strýčka. 100% ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

1967, Francie. Scénář, režie a hlavní role Jacques Tati, točeno na 70 mm film, velké kulisy postavené čistě pro natáčení filmu a obrovský propadák, který svého tvůrce zadlužil na několik let. Tatiho komedie Playtime to v době svého vzniku neměla jednoduché a to do jisté míry i díky tomu, že nejde o vyloženě vděčnou komedii. I proto, že si z ní divák vlastně může odnést cokoliv kvůli sázení na diváckou interpretaci.   Playtime má velice půvabný vizuál a přitom z vizuálu též těží jeho humor. V Playtime se též bere skutečný důraz na zvuk a jedná se o jeden z těch filmů, kde zvuk sehrává skutečně výraznou roli. Především i proto, že právě z něj též těží humor filmu. V mnoha momentech připomínají jisté momenty grotesky a to i díky tomu, že je zde dialogů velmi málo. Zároveň je zde skutečně mnoha komických detail, dohromady vše poté vytváří takový nezvyklý komediální zážitek.   Ony velké kulisy futuristické Paříže představují velmi výrazné prostředí. Playtime je ovšem především satirou na stereotypní život ve společnosti. Kromě vizuálního zpracování a v mnoha momentech groteskní atmosféry tak film obsahuje právě i tyhle lehké komentáře ke společnosti, která se točí jako kolovrátek a mnoha momentů kromě humoru může nabídnout i hloubavé zamyšlení. I proto Playtime není vyloženě vděčnou komedií.   Jednotlivé scény mají ten správný rytmus, některé jsou funkční více, některé méně a mohli technicky skončit na podlaze střižny. Ten film v podstatě nemá klasický děj. Je složen z jednotlivých sekvencí odehrávajících se v oné futuristické Paříži a dvou lidí, kteří se navzájem pořád dokola potkávají. Důraz se tak bere především právě na ono futuristické prostředí, které v sobě má trochu humoru, trochu toho satirického rýpnutí a především skutečně atraktivní výpravu. I absence děje je tak trochu potencionální překážkou pro diváka a to i především kvůli udržení divácké pozornosti.   Přitom všem se vlastně dá velmi polemizovat nad tím, zda Playtime je či není komedií. Komedií rozhodně je, přesto prostě není pro každého. I kvůli tomu, že kvůli těm všem detailům dost možná potřebuje více zhlédnutí. Jde o umělecký film ve všech významech toho slova a je jen na divákovi jak se s tímto faktem popasuje.   Některé scény jsou chvílemi skutečně moc zdlouhavé a prospělo by jim zkrácení. Není to ani vděčný film a divák si ho velmi pravděpodobně užije jen čistě dle svého aktuálního rozpoložení a nálady u filmu přemýšlet/zapnout mozek. Je to rozhodně obdivuhodná záležitost, k ryzímu obdivu ovšem bude mít nejspíš spoustu diváků daleko...... ()

Snorlax odpad!

všechny recenze uživatele

Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná… A kdyby to náhodou někdo nepochopil, tak nám to pro jistotu Tati v roli kolovrátku s krátkými kalhotami zopakuje. Pokud to nebude stačit, zopakuje to i tisíckrát. Pro zvýšení efektu špulí do kamery svoji nehezkou zadnici. A my si milé děti kvůli těm naprosto nejzaostalejším pro jistotu zopakujeme, že moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Tati vzkazuje, moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná. Moderní doba je přetechnizovaná a odosobněná… ()

Galerie (47)

Zajímavosti (21)

  • Film byl i přes nadšené přijetí kritiky diváckým propadákem a Jacquese Tatiho zadlužil na dalších deset let. (Baxt)
  • Pozorní diváci si jistě všimnou, že v některých scénách režisér namísto komparzu použil lepenkové výřezy. Pro větší autenticitu s nimi ostatní komparzisté mluvili, jako kdyby byli skuteční lidé. (HellFire)
  • V prvej časti filmu je prostredie a kostýmy prevažne šedé, hnedé a čierne. Neskôr sa však začne v prostredí objavovať červená, zelená, či ružová. Táto zmena vo farebnosti zodpovedá vývoji rozprávania, ktoré ukazuje ako sa odťažitá mestská krajina mení vplyvom vitality a spontánnosti. (Kristusazapad)

Reklama

Reklama