Režie:
Vojtěch JasnýScénář:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Životní osudy sedmi přátel z jihomoravské vesnice v poválečném období. Mimořádný film scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného, oceněný mj. na MFF v Cannes. Dnes už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Sedlák František, varhaník Očenáš, „kradák" Pyřk a další kumpáni tady prožívají nejkrásnější dny svého života. Večer se scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde má prim bezstarostný muzikant a piják Zášinek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory a poklidné časy kamarádských rodáků končí... Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let. Je to jeden z nejkrásnějších a nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a nabídl životní roli především Radoslavu Brzobohatému. (Česká televize)
(více)Recenze (585)
Celá řada význačných českých intelektuálů se drahnou dobu snaží a snažila popsat a vytyčit typický český národní charakter, ve filmově populární rovině se to asi nejlépe podařilo režiséru Vojtěchu Jasnému. Všichni dobří rodáci se tváří jako kronika jednoho přátelství a jeho rozpadu na pozadí civilizačně těžkých let, kronika jedné moravské obce, kronika života na venkově - Vojtěch jasný ovšem nahlíží na líčenou ves spíše umělecky, jeho popis je lyrický a jeho film v intencích Nové vlny spíše Menzelovsky poetický. Ona snaha popsat to nejtragičtější období moderních českých dějin rastrem relativizujícího pábitelství a poetického přístupu k realitě oba autory spojuje, ale Jasného otisk má (alespoň pro mne) větší emoční účinek a dopad. Jestliže Menzel popisuje (zpoetizovanou) realitu nucených prací, Kachyňa (mrazivou) realitu politických procesů, pak Jasný uzavírá (chronologicky tomu bylo ale naopak) celou triádu (lyrizovaným) popisem kolektivizace. Filmové vyprávění členěné do kapitol v chronologické posloupnosti, uvozené osudovými místy, kde se ,,hýbou" dějiny dané obce (lom), povýšené do nadčasového obrazu symbolickými obrazy a scénami (asi nejsilnější je bílý kůň bez uzdy a sedla pobíhající krajinou), lyricko-epický rozměr filmu, jakoby Vančurovsky obrazný komentář vševědoucího vypravěče (tím se blíží vypravěči Markéty Lazarové), rytmizované střídání detailů a celků (celky krajiny jsou mnohdy vizuálně estetizovány a nesou v sobě lyrizaci filmového tvaru - vítr ženoucí sníh krajinou, východ slunce, lány zralého obilí vlnící se pod poryvy větru, rej masopustních masek...), originální práce s kompozicí záběrů - např. košatý strom vycentrovaný v celku záběru, i velmi originální odlišení filmové skutečnosti a metafyzických okamžiků (okamžiky smrti) - tím se Jasný blíží třeba k Jakubiskově Tisícročné včele či předjímá filmové projekty realizované až za desítky let... Co konstatovat závěrem? Všichni dobří rodáci jsou patrně nejzávažnějším československým filmem kondenzujícím v sobě esenci Nové vlny...a pro mě osobně nejlepší československý, potažmo český film všech dob... Podobné filmy: Skřivánci na niti, Ucho, Sestřičky, Žert, Tichá bolest ()
Protože se film točil téměř " u nás na dvoře" v Bystrém, odkud právě píšu tento komentář, je to pro mě jako pro "dobrého rodáka" povinná literatura. Ale až s postupem času člověk pochopí, o čem ten film je! Tvrdá kritika režimu a po mnoha stránkách geniálně natočený film! Spolu s Kladivem na čarodejnice, Spalovačem mrtvol a Údolím včel jedny z nejlepších českých filmů. Člověk už jen brečí nad tím, co Češi v posledních letech točí. Dodnes si nad sklenkou rezavého pěnícího moku zapěji: "Sóólo v sále když se hrálooo..." a zplna hrdla dodám: "Komunisti všech zemí, polibte si pr**l!" ()
Jeden z těch filmů, které jsem se naučil mít skutečně rád až poté, co mě požádali o jejich formální analýzu - a ony se přede mnou postupně vyjevovaly coby mnohem komplexnější a obdivuhodnější, než jsem si dříve myslel. Výsledný rozbor "Působení protisil" si můžete přečíst tady. ()
Postavičky malého města na přelomu dějin naší krásné země. V situaci pro někoho lehké, pro někoho těžké. Mistrovská hra lidských charakterů. Zdržím se hodnocení ideologické stránky, nebyl bych objektivní. Nedivím se, že tohle dílo zajelo do trezoru a spatřilo světlo světa až v době svobodě více přející. ()
Scénář: Vojtěch Jasný .. Poměry se mění, normy se budují. Skvělý film o postupném nabourávání tradičního pojetí vesnického života a demonstrativní rozdělení názorů na věc prezentovanou skrze několik dřívějších přátel. Ze scénáře vykukuje několik vynikajících hlášek, které i při prvním zhlédnutí, znějí velice povědomě a jde vidět, že zdomácněly. Vojtěch Jasný dokázal v krátkém, uvolněném období šedesátých let natočit velice silný film, který si svoje kvality zachová navždy. Zážitku hodně pomáhá kamera, zvláště hrátky s přírodní scenérii jsou výtvarně působivé. Herecky není nikdo nijak extra výrazný resp. nikdo nevyčnívá a všichni zúčastnění odvádí výtečné civilní výkony. Politika je sviňa. 90%. ()
Galerie (32)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
![Všichni dobří rodáci - Z filmu - Radoslav Brzobohatý, Karel Augusta, Vlastimil Brodský, Vladimír Menšík](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/000/121/121804_f3a160.jpg)
Zajímavosti (32)
- Kameraman Jaroslav Kučera si pro natáčení koupil tzv. PT Kameru 35mm, za níž zaplatil 20 amerických dolarů. Na ni pak natočil veškeré scény umírajících postav. Režisér Vojtěch Jasný totiž chtěl v tomto případě dosáhnout efektu "slow motion". (mchnk)
- Po rokoch režisér Vojtěch Jasný zdôraznil, že film spolu so snímkami Touha (1958) a Až příjde kocour (1963) považuje za voľný triptych a zároveň vrchol svojej českej tvorby. (Raccoon.city)
- Poštovní doručovatel Bertin (Pavel Pavlovský), ve filmu "střelen jako srnec", má předlohu ve skutečném poštovním doručovateli z Kelče. Jako údajný informátor StB, spoluzodpovědný mimo jiné za zatčení oblíbeného kelčského faráře pátera Františka Mikulky, byl v létě 1949 pod záminkou odměny za předávání informací vylákán na odlehlé místo a při konfrontaci zastřelen. Jeho komplic, filmový varhaník Očenáš (Vlastimil Brodský), lest prohlédl a na schůzku se nedostavil. (M-arta)
Reklama