Ucho

Film, ktorý nám približuje udalosti odohrávajúce sa za totalitného režimu v Československu. Najmä pre mladú generáciu je významným vodítkom k zoznámeniu sa so situáciou, ktorú mnohí pokladali za vynikajúcu ( pretože nemali možnosť spoznať situáciu v krajinách, kde prevládal kapitalizmus ) a iní si dobre uvedomovali, že okrem sociálnych istôt neponúkal tento režim absolútne nič dobré. Dojem z filmu mi podkopávali akurát zdĺhavé dialógy dvoch hlavných hrdinov, ktorí síce predviedli vynikajúci herecký koncert, no ich celonočná konverzačka občas skĺzala do nudy, melanchóliu však vo mne najviac vyvolala depresívna (strašná!) hudba a sugestívne prostredie. Už len za tú klaustrofobickú tieseň nemôžem zhupnúť na priemer. 70% (27.07.2009)

Z komunistů se mě dlouhodobě zdvihá žaludek a tenhle film ukazuje jeden z důvodů proč. "Kde můžeme mluvit ? " Nikde. " Dialog mezi manžely, pronesený ve vlastním domě, prosím ! Vítejte v době vlády Komunistické strany Československa. Film, který po psycholgické stránce nemá v dějinách naší kinematografie obdoby a herecké výkony dua Radoslav Brzobohatý - Jiřina Bohdalová musí ocenit bůh osobně, protože žádné pozemské ocenění není za takhle zahrané role dostatečné. (12.11.2008)

Tento český film právom patrí k tomu najlepšiemu čo v Čechách(Československu) vzniklo. Veľký obdiv si zaslúžia všetci, ktorí sa na filme podieľali. V tej dobe to chcelo kusisko odvahy. Je až neuveriteľné ako komorne film Kachyňa podal a napriek tomu je atmosféra strachu a napätie ukážkové. Môžme mať rôzne názory na tento film, ale na jednom sa iste zhodneme všetci. Dokáže si niekto tento film predstaviť farebný? Tá čiernobiela naozaj dokonale vystihuje surovosť a krutosť tej doby a filmu sedí ako...Však vy viete ako...100%. (21.01.2013)

Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete - nechci tvrdit, že přímo zaslouženě, ale rozhodně ne náhodou. Pokud si divák umí dokonale představit nebo nejlépe z vlastních zkušeností vybavit, jaký strach tehdy řada lidí prožívala, je výpovědní hodnota už tak znepokojivého a brilantně zahraného Ucha nepopsatelná. Ale ani dnešní generace nepotřebuje živé vzpomínky nebo nadměrnou inteligenci, aby pochopila ohromnou sílu, myšlenku a statečnost Kachyňovy psychologicky náročné sondy, která byla za soudruhů přísně zakázaná. Film, na který se nezapomíná, přestože není zrovna mým šálkem kávy. 80% (05.08.2013)

Všechny žerty stranou. Je sice sympatické, že dodnes Bohdalová dokáže smeknout před Procházkou, ale skutečně měl jediný film takovou cenu, aby kvůli němu zahodila celou svou předešlou kariéru? Ucho se záhy stalo důvodem pro to, aby její pestré snažení ve filmu (již od roku 1937) s nemalými výsledky, vzalo velice rychle za své a ona se proměnila ve stereotypní stálici televizní obrazovky. Později se sice pokusila vrátit na velké plátno, ale to minimum z let 90. nemůže nikdy zacelit promarněnost dvou dekád, ve kterých mohla plně zúročit své zralé herectví. Štěstí v neštěstí měl pak samozřejmě Brzobohatý i Kachyňa, kteří pokračovali mnohem plynuleji... (07.04.2011)