Režie:
Vojtěch JasnýScénář:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka, Josef Hlinomaz (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Životní osudy sedmi přátel z jihomoravské vesnice v poválečném období. Mimořádný film scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného, oceněný mj. na MFF v Cannes. Dnes už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Sedlák František, varhaník Očenáš, „kradák" Pyřk a další kumpáni tady prožívají nejkrásnější dny svého života. Večer se scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde má prim bezstarostný muzikant a piják Zášinek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory a poklidné časy kamarádských rodáků končí... Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let. Je to jeden z nejkrásnějších a nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a nabídl životní roli především Radoslavu Brzobohatému. (Česká televize)
(více)Recenze (585)
Poetické, dramaticko komediální ohlédnutí za tím, jací jsme nejen byli, ale bohužel jací pořád jsme a zřejmě budeme i dál. Vojtěch Jasný se podle všeho rozhodl postavit proti sobě jednoduchou krásu přírody a složité vztahy mezi lidmi, kteří v té nádheře žijí a umírají. S pomocí herců, neherců, scénáře, který opravdu vypadá jako zadaptovaná obecní kronika, kamery a všestranné hudby jednoho z našich géniů Svatopluka Havelky se mu tak podařilo vytvořit film, který má i po více než padesáti letech velkou výpovědní hodnotu a na který se vždy rád podívám. ()
"Když nepodepíšeš, jedného dňa se ztratíš." Můj děda nakonec taky podepsal a jeho grunt byl zkolektivizován, takže bych si nyní patrně měl řádně odplivnout nad komunistickými zvěrstvy, ale k tomu se nehodlám snížit. Jednak proto, že vím, že politika je sviňa za každého režimu a taky proto, že díky tomu nemusím každý den běhat od rána do večera s vidlema po poli. Nyní se vrátím k filmu a ten pro mě poleháváním v trezoru žádnou přidanou hodnotu nezískal. Já jsem prostě trpěl při všech těch poetických pohledech do přírody a neustálém poslouchání dechovky. Ale František se mi svou zásadovostí opravdu líbil. To byla zkrátka dokonalá filmová postava, která by se ve skutečném životě hbitě rozzářila v uranových dolech a ostatní by podepisovali. ()
Mňa osobne to veľmi mrzí, Ja mám naozaj rád českú tvorbu, ale mne podaktoré snímky z dávnejšej doby prídu tak extrémne nadhodnotené, že až. Ja sa ani nečudujem, že cez sviatky ČT či RTVS neustále do koliečka omiela také tie snímky ako: Vesničko má středisková, Pelíšky, Pupendo, Homolkovci, Kolja, Obecná škola a neviem čo ešte. Veď toto je aká komediálne či dráma, keď sa človek nie že nezasmeje, no nie je priestor ani na dramatizáciu. Film je to pekný, o tom potom, no 86% je celkom naozaj žart cez slzy .. ()
Hájil jsem tě v kostelní radě, ale všichni si myslí, žes ty nechal zatknout faráře. - Ne, opravdu ne. I když se mi občas to jeho kázání nelíbilo, ale proč soudit lidi kvůli kázání ?! Jakkoli se dá říci, že v lecjakém filmu se objeví nějaké to moudro či silná myšlenka. V tomto filmu je každá druhá věta životní moudrostí a konečné vyznění mě už po několikáté posadilo na zadek. Tady jsou skutečné emoce, opravdové osudy lidí, opravdové charaktery. Díky absolutnímu vcítění všech hereckých představitelů má každá postava punc osudovosti. Vladimír Menšík v jedné ze svých nejlepších rolí každou chvilkou přechází z komické do tragické roviny, neuvěřitelně překvapil Waldemar Matuška a s Františkem Radka Brzobohatého bych šel klidně i do pekla. "Všichni dobří rodáci" jsou něčím víc, než páskou celuloidu, či filmem pro ukrácení chvíle. Nejprv jsou oni, až potom se můžeme bavit o tom, který tuzemský film je lepší, nebo horší. 100%. Sbohem, všichni mí dobří rodáci. A kdybychom se už neviděli, vyplň se, osude! ()
Je obdivuhodné, že něco takového vzniklo. Bezchybná a dost tíživá atmosféra a věčné poselství, které působí nad jakékoli politické myšlenky, mě opravdu dostaly. Stejně aktuální to bude za sto let. Jasných 5 hvězd. Pokud můžeme být komunistům za něco vděční, tak že podobné filmy "jen" schovali do trezorů a nezlikvidovali je, takže se jimi můžeme poučit alespoň dnes. ()
Galerie (32)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zajímavosti (32)
- Kameraman Jaroslav Kučera si pro natáčení koupil tzv. PT Kameru 35mm, za níž zaplatil 20 amerických dolarů. Na ni pak natočil veškeré scény umírajících postav. Režisér Vojtěch Jasný totiž chtěl v tomto případě dosáhnout efektu "slow motion". (mchnk)
- Původně měl roli Franty Lampy hrát Vlastimil Brodský, ale nakonec si roli vyměnil s Václavem Babkou. (Terva)
- Pistole, které dva malí ogaři najdou na začátku filmu v hromadě zbraní, jsou vz. 52. Ty v roce 1945 pochopitelně ještě neexistovaly. (Melivor)
Reklama