Richard Jewell

Skvěle odvedená filmařská práce pod pevnou rukou, jak máme od devětaosmdesátiletého Eastwooda rádi. Děj nepřekvapí, vlastně si na začátku dokážete domyslet, jak to celé zákonitě musí dopadnout, ale o to tu vůbec nejde, Clint Eastwood dokáže vyprávět na ploše více než dvou hodin lidský příběh, od nějž prostě nechcete odtrhnout oči. Richard Jewell jako snílkovský ňouma, který co chvíli sice šlápne dost vedle, ale jak se říká, srdce má na správném místě, si rozhodně i srdce diváků získá. Jeho představitel Paul Walter Hauser tvoří s dravým právníkem Sama Rockwella strhující dvojku. (23.01.2020)

Jak se z národního hrdiny stane nepřítel číslo 1. Clint Eastwood sice stárne (na jaře mu bude 90 let!!), ale nepolevuje. A znovu je velmi intenzivní. I samotné bezmála třicetiminutové čekání na nemilou událost z koncertu v průběhu letní olympiády má tempo, tah na bránu, diváka vtahuje. Následuje několikeré selhání profesní etiky (začne to u Olivie Wilde, následuje dalšími senzacechtivými novináři, všemu předchází kroky zoufalých agentů, kterým při vyšetřování chybí stopy). Od začátku víme, že prosťáček Jewell pachatelem není, kromě úkonů FBI i tlaku médií sledujeme dopad na sekuriťákovu matku. Do široka rozkročené polohy morálky jsou zajímavé a hlavně fungují, samotná práce novinářů a agentů má naopak podivný vývoj a chtělo na tom ve scénáři ještě (docela dost) zapracovat. Baví naopak přestřelky s právníkem v podání v posledních letech nesmírně zajímavého Sama Rockwella. Vitální Eastwood si vybral další z reálných životních osudů, ač jsme o nějakém Jewellovi kdysi slyšeli, dávno jsme zapomněli (stejně tak vyzdvihl nouzově přistávajícího pilota Sullyho, hrdinský čin ve vlaku mířícího do Paříže nebo „hrdinu“ v podobě nejúspěšnějšího amerického odstřelovače v Iráku). Jeho hon na moderní čarodějnici má své momenty, je poctivý, i když tentokrát se o nějaké překvapení nebo silnou pointu nesnažil. Snažit se měl ale víc v otázce emocí, to bych mu vytknul. Možná se sluší připomenout, že pachatel stojící za výbuchem, po kterém zůstali mrtví a přes 100 zraněných, spravedlnosti unikal více než pět let. Pravicový extremista nakonec dostal doživotní trest. 75% (10.02.2020)

Looser, tlouštík, otloukánek, jeliman, pak hrdina, zločinec a mučedník. Na krátký život jednoduchého chlapíka až příliš rolí a situací, kterým musel čelit. ___ Clint vypráví úsporně, i výbuch bomby je neefektní. Víc napětí dokáže vzbudit prostým rozvazováním baťohu, protože divák už předem ví, co je uvnitř. ____ Příběh Richarda Jewella je smutný a varovný - prudké odsudky, okamžité mediální lynče, nenávist davu rozdychtěná anonymitou a přístupností sociálních kanálů – to dnes zažíváme mnohem častěji a mohutněji než před čtvrtstoletím. Richardu Jewellovi se nedá přes jeho prostomyslnost, až dětinskost, nefandit. A Paul W. Hauser ho hraje skvostně: litovala jsem ho, jako malou myšku, která stojí sama proti hroznýši. ____ Ale Clint si znovu vybral až moc přímočarou cestu. Jewellovy prohřešky z minula otupil, ukázal je jako pouhá nedorozumění nebo přílišnou pracovní důslednost, z novinářky zase udělal hyenu bez skrupulí a z agentů FBI bandu tupců, která chce mít hlavně odškrtnuté jedno vyšetřování a lidský život jim nic neříká. Kamarádský advokát je plochá, kašírovaná postava. Jenomže já tohle Clintovi úplně nežeru. Vím, jak vykreslil letecké vyšetřovatele v Sullym a byl to vůči nim nespravedlivý obrázek. _____ A to teď, podle mě, opakuje. Ne do takové míry, jako v Sullym, agenti FBI se v tomto případě opravdu nezachovali nejlépe, ale že by spadli až do takových tupostí a podrazů? Clint podřídil příběh dramatizaci, ale když je to příběh vyprávějící o zdrcující síle masy a médií, tak je to až nechtěně ironické. A nenápadně dojemné zase je, jak úplně každému tam šlo o jeho vlastní sobecké cíle (mít sólokapra, co nejrychleji vyřešit pracovní úkol, získat provizi) a jedině jednoduchému Richardovi šlo o vyšší cíle – bránit lidi. ___ Clint vypráví úsporně, s kamerou si moc nehraje, střih je popisný, což v případě takto autentického příběhu není na škodu. Překážela mi tam snad jen snová sekvence, ta byla zbytečně polopatická. SHRNUTÍ: První informace jsou téměř vždy nepřesné, když už ne rovnou zavádějící. Vždycky s názorem počkejte, až budete mít dost údajů. Nenechte se nikdy strhnout k rychlému soudu. (16.06.2020)

Jednoduchý příběh nekomplikovaný zřejmě stejně jako skutečná událost, podle které by natočený. Střet policejní rutiny a ledabylosti s prostou, přímočarou morálkou člověka nadzvedává. Trošku jsem se těžko emočně dostával k P. W. Hauserovi v hlavní roli prostoduchého prosťáčka, ale to je patrně jen problém mého vkusu. Smekám před Clint Eastwoodem. (28.06.2020)

Clint Eastwood tyhle příběhy umí nádherně odvyprávět, prakticky nemám co vytknout, dotklo se mě to velmi. Jen trošičku jsem nevěřil třeba té novinářce co hrála Olivia Wilde, jako je to sexy holka, ale na té tiskovce jsem jí ty slzy fakt nevěřil a právě to bere Clintovi tu pátou, on zbytečně moc někdy přitlačí, kdyby to nechal volnější bylo by to ještě lepší, ale to je opravdu jediná výtka co mám. Ovšem jsem si jist, že pokud by režisér chtěl, aby jste v Richard Jewellovi viděli viníka dokázal by to v pohodě. A ještě jedna věc Sam Rockwell už potřetí těžkej pohodář a sympaťák, ještě jednou nějaká taková postava a já se do Sama asi zabouchnu, jdou mu totiž skvěle. (21.01.2020)