Režie:
Clint EastwoodScénář:
Billy RayKamera:
Yves BélangerHudba:
Arturo SandovalHrají:
Paul Walter Hauser, Sam Rockwell, Kathy Bates, Jon Hamm, Olivia Wilde, Nina Arianda, Ian Gomez, Dylan Kussman, Mike Pniewski, Niko Nicotera, Brandon Stanley (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Clint Eastwood obohatil svou režijní filmografii o další film podle skutečné události. Snímek nazvaný podle hlavního protagonisty Richard Jewell se vrací do roku 1996, kdy se během XXVI. letních olympijských her v Atlantě podařilo pracovníku bezpečnostní agentury, Richardu Jewellovi, zachránit tisíce životů nálezem batohu s výbušninou. Z prvotně oslavovaného hrdiny se však později, kvůli manipulativním a zavádějícím informacím z médií, stává hlavní podezřelý. Odstartovaná mediální kampaň pak pomalu ničí hrdinství jednoho muže v očích národa a to spolu s vysilujícím vyšetřováním ze strany FBI činí z jeho doposud poklidného života doslova peklo na zemi. (Vertical Entertainment)
(více)Videa (2)
Recenze (370)
Film devadesátiletého republikána, který má samozřejmě mnoho technických kvalit, ale náhodou zrovna jeho vztah k médiím a jeho potenciál být využit v proti-mediální kampani konzervativců je jak vecpaný z jiného žánru. Najednou se nekouká na iluzi autenticity, ale co nejefektnější vytvoření nepřítele - bez ohledu na historické skutečnosti. Z novinářky, která v realitě podlehla už před lety rakovině, je tu udělána kariéristka, co vyměňuje sex za informace, pro což není žádné podložení, ale ona už se bránit nemůže, že jo. Vyšetřovatelé to schytali jen o kousek míň. Rozhodně zajímavý kus politické propagandy pro 21. století - kvalitní víceméně realistické oscarové drama prodávající potřebný narativ o zlých médiích a neschopných vyšetřovatelích honících nevinné muže. Film o němž nejde říct, že je příšerný a že na něm hodně lidí neodvedlo dobrou práci. Stejně tak nejde říct, že naprosto lže, protože některá média se vůči Jewellovi očividně zachovala špatně - na druhou stranu jde o unikátní anekdotu a ten film ani zcela nezastírá, jak moc dávalo smysl myslet si, že Jewell je vinný. Nepochybovala o tom řada lidí, co se s ním a jeho policejní fetiší v minulosti osobně setkala - šlo zkrátka o souhru nešťastných náhod, která musela vést k momentálnímu selhání systému. Upřímně řečeno tenhle případ není ani moc ilustrativní a nefunguje příliš dobře jako metafora nějakého zásadního systémového problému, naopak od nich implicitně odvádí pozornost. ()
Richard Jewell je řemeslně natočené životopisné drama, které zaujme diváka zejména silným námětem a přesvědčivými výkony hlavních postav v čele s civilním P. W. Hauserem, bodrou Kathy Bates a suverénním Samem Rockwellem. Člověk nepřestává žasnout nad tím, že Clint Eastwood dokáže v tak vysokém věku stále natočit snímek s uceleným příběhem a nenásilnou gradaci událostí, které před téměř pětadvaceti lety otřásly veřejností. Opravdu před ním smekám! V případě hlavní postavy platí dvojnásob pořekadlo "pro dobrotu na žebrotu" a je vážně šílené, jak se může člověku lusknutím prstu změnit život z hrdiny na teroristu. I přes pomalejší tempo je film vyprávěn tak poutavým způsobem, že ty dvě hodiny v kině utečou jako nic. Kvalitní filmový zážitek zaručen! ()
Jednoduchý příběh nekomplikovaný zřejmě stejně jako skutečná událost, podle které by natočený. Střet policejní rutiny a ledabylosti s prostou, přímočarou morálkou člověka nadzvedává. Trošku jsem se těžko emočně dostával k P. W. Hauserovi v hlavní roli prostoduchého prosťáčka, ale to je patrně jen problém mého vkusu. Smekám před Clint Eastwoodem. ()
Jak se z národního hrdiny stane nepřítel číslo 1. Clint Eastwood sice stárne (na jaře mu bude 90 let!!), ale nepolevuje. A znovu je velmi intenzivní. I samotné bezmála třicetiminutové čekání na nemilou událost z koncertu v průběhu letní olympiády má tempo, tah na bránu, diváka vtahuje. Následuje několikeré selhání profesní etiky (začne to u Olivie Wilde, následuje dalšími senzacechtivými novináři, všemu předchází kroky zoufalých agentů, kterým při vyšetřování chybí stopy). Od začátku víme, že prosťáček Jewell pachatelem není, kromě úkonů FBI i tlaku médií sledujeme dopad na sekuriťákovu matku. Do široka rozkročené polohy morálky jsou zajímavé a hlavně fungují, samotná práce novinářů a agentů má naopak podivný vývoj a chtělo na tom ve scénáři ještě (docela dost) zapracovat. Baví naopak přestřelky s právníkem v podání v posledních letech nesmírně zajímavého Sama Rockwella. Vitální Eastwood si vybral další z reálných životních osudů, ač jsme o nějakém Jewellovi kdysi slyšeli, dávno jsme zapomněli (stejně tak vyzdvihl nouzově přistávajícího pilota Sullyho, hrdinský čin ve vlaku mířícího do Paříže nebo „hrdinu“ v podobě nejúspěšnějšího amerického odstřelovače v Iráku). Jeho hon na moderní čarodějnici má své momenty, je poctivý, i když tentokrát se o nějaké překvapení nebo silnou pointu nesnažil. Snažit se měl ale víc v otázce emocí, to bych mu vytknul. Možná se sluší připomenout, že pachatel stojící za výbuchem, po kterém zůstali mrtví a přes 100 zraněných, spravedlnosti unikal více než pět let. Pravicový extremista nakonec dostal doživotní trest. 75% ()
// Balada o Richardu Jewellovi, prostém týpkovi, který tak perfektně seděl jistému profilu, až to z něj udělalo obětního beránka, i přesto že byl v realitě hrdinou. Stejně jako u Pašeráka má Eastwood řemeslo v malíku, když pak ještě zvážím, za jak krátkou dobu to celé natočil a poslal do kin, klobouček. Jenže stejně jako u Pašeráka, a možná tady ještě o něco víc, tomu prostě něco sakra chybí. Eastwood je zkrátka takový profesionál, až se ta jeho bezchybovost stává sama o sobě trochu nudnou. Film s ničím neriskuje, o nic převratného se nesnaží, prostě jen... existuje. Chtěl bych víc a nestydím se za to. Pod 7/10 bych nešel, vejš ale bohužel taky ne. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (14)
- Když se Watson (Sam Rockwell) zeptá Richarda (Paul Walter Hauser) zda je přítelem, či je v kontaktu s KKK, tak to Richard popírá. Ve filmu BlacKkKlansman (2018) hrál Paul Walter Hauser postavu, která má nejen přátele v KKK, ale také je jejich členem. (Puxina)
- Jedná sa už o druhý film, ktorý vzišiel z článku napísaného žurnalistkou Marie Brenner. Tým prvým bol film Dymová clona (1999). (Real Tom Hardy)
Reklama