Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře

Jeden z nejvýznamnějších a zároveň nebývale tragických okamžiků českých i evropských dějin, jehož okolnosti i důsledky film v mimořádně opulentních vizuálních kulisách přibližuje, si možná zasluhoval mnohem fundovanější přípravu, nicméně pokud divák disponuje určitými znalostmi dobového kontextu, nebude zklamán. Události, včetně pražské defenestrace, bitvy na Bílé hoře a popravy sedmadvaceti českých pánů na Staroměstském náměstí, jsou tu zobrazeny bez zbytečných kudrlinek, s předem jasným zadáním – ukázat, jak pošetilé a svým způsobem marné byly snahy těch, kteří se nehodlali spokojit s habsburskou nadvládou. Snímek se soustřeďuje nejen na psychologické proměny hlavních aktérů, tedy hraběte Jindřicha Matyáše Thurna (vynikající Karel Dobrý) a jeho druhé ženy Zuzany Alžběty z Tiefenbachu (Tereza Hofová), ale pokouší se ve výpravných detailech postihnout složitost doby, v níž se tito lidé nacházeli. Zdejší spílání filmovým tvůrcům podle mne není namístě; naopak v konfrontaci s dvoudílným barvotiskovým kýčem o Marii Terezii (2017) vyniká Kosatíkův scénář precizním provedením a smyslem pro detail. Občasné chyby či nepřesnosti tentokrát rád promíjím. (12.07.2019)

Vždycky jsem strašně záviděl Britům jak umí točit tyhle historické záležitosti. Klidně nízkorozpočtově v délce jedné hodiny.  A je jedno zda je to z dob Normanů, nebo prvních britských králů či Války růží... Když tenhle film začal, první co diváka praští do oči je výprava. Kostýmy a s interiéry a exteriéry byly úžasné! Sice v tom znalec poznával naše hrady zámky, takže se třeba té Mohuči  těžko věřilo, ale budiž. Velmi se mi líbilo nasazení našich herců do rolí skutečných historických postav a to mnohdy až nečekané.  Z fanatického Jiřího Maryšky šel až strach, Karel Dobrý byl boží jako vždycky, překvapil i Mikluš, super byla Josefíková. Překvapil i Kozub v roli Fridricha Falckého. Potud vše ok až na historické seky a nepřesnosti. Samo vyprávění podávané hraběnkou Zuzanou Alžbětou Thurnovou mi moc nesedlo.  Kdo se v tomto období nevyzná, musel být zmaten. Film je moc krátký na to, aby nějak podrobněji vysvětloval historický kontext. V podstatě počítá s tím, že se divák plně orientuje  na šachovnici. Ví, jaká je která figura, jakou má funkci a jen sleduje jejich historické tahy jako jakousi pomyslnou rekonstrukci, rpotože výsledek jejich snažení pochopitelně zná. Z palácových prostor a konverzačních scén se tak nutně dostane i k těm z bojišť a tady opravdu byť snaha byla film působí děsně lacině. Vše je v kouři aby snad nebylo vidět, že za tím druhým pěšákem či muškterýrem už fakt nikdo nestojí... Oč byl divák z počátku namlsán velkolepostí z hlediska kostýmů, o to více cítí chudobu na bojištích.  Je to škoda. České stavovské povstání by si zasloužilo sakra dobré historické zpracování i s onou exemplární popravou pánů na Staroměstském náměstí. Je to opravdu důležitý milník nejen našich dějin, ale vzhledem k třicetileté válce i těch evropských. Škoda, tady se to moc nepovedlo. Dávám za 3 spálené Madony ze Svatovítského chrámu. * * * (05.02.2024)

Čekal jsem pořádný film. A zase se z toho vyklubal jen umělý a naprosto nesmyslný snímek s nepochopitelným dějem, umělými kostýmy, herci a jejich dialogy, hloupým scénářem a prakticky beze všeho. Jedna hvězda za Sandevu a druhá za snahu. Můj bože, to opravdu neumíme točit? A ještě když nás k tomu Francie a Rakousko finančně podpoří? Je to smutné, ale takhle přesně se u nás dneska až na pár výjimek točí historické filmy. Ta umělost z toho úplně syčí. U mě škaredé dvě hvězdičky s odřenýma ušima a 35-40%. (16.05.2018)

Tak toto se vůbec nepovedlo. A vypadalo to tak zajímavě. Rozhodně, co se kostýmů týče a kamery. Bohužel, repliky byly jak pro mateřskou školku, střih nepřehledný a způsob vyprávění nicneříkající. Sám jsem příznivec toho, když postavy mohou mluvit aniž by cokoli říkali. Třeba formou chování, očního pohledu a dýchání. Jenže tady to byl spíše pletenec různých scén. Epické bitvy byly řešené detaily na části bojujícího vojáka či vojáků a off monology postav tomu dávaly až absurdní náboj. Navíc kdybych historii III. pražské defenestrace a jejích následků neznal, vůbec bych neměl šanci se uchytit. Postavy jsou mimo vzhledu od sebe nerozeznatelné, Kryštof Harant například nemá jediný specifický rys, díky kterému bych si ho nějak zapamatoval. Pokud si tento komentář náhodou čtou tvůrci, tak ať klidně napíší a já jim dám dohromady daleko lepší příběhovou kostru i klidně pro televizní poměry. Zde se ukázalo, jak zlá dokáže u filmu být nepřehlednost. Méně příběhových linek a více jedné hlavní postavy. Alespoň to by zvedlo hodnocení o jednu či dvě hvězdy. 35% (15.05.2018)

Vida, český televizní historický film, ze kterého je cítit, jaká ta doba byla. Zdeněk Jiráský navíc vypráví více obrazem, než komentářem a dialogy, jak u nás bývá většinou zvykem. Scénář samozřejmě trochu zjednodušuje, ale jak jinak narvat tenhle konflikt do hodiny a čtvrt. Herecké obsazení velmi dobré (včetně spousty herců, které vůbec neznám). Sice si vůbec nejsem jistý z kolika různých dopisů zní ten komentář paní Thurnové, ale to je jen drobný detail, jinak veskrze příjemné překvapení (70%). (15.05.2018)