Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Problematika stereotypu všedního dne je téma, jimž se Vladimír Páral zabývá prakticky ve všech svých románech. V novele Katapult je ústředním motivem. Mladý třiatřicetiletý inženýr Jacek Jošt má hezkou ženu a malou dcerku. Těžce však nese, že všechno je denně k uzoufání stejné. Nikterak vzrušující práce a rodina, kde se denně opakují stále stejné scény a jsou vyslovovány stále tytéž věty. Proto se nemůže nikdo divit, že začarovaný kruh chce protrhnout za každou cenu. Na scénu vstupuje pět žen, vybraných počítačem na základě inzerátu... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (66)

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Trochu mě mrzí, že mi utekl začátek a tak jsem se v ději trošku ztrácel a na konci si nebyl jistý, jestli jsem to pobral dobře. A taky mi unikla zdá se výborná scéna, o níž píše Enšpígl, ale docela mě to zaujalo. Bylo to docela zajímavé a člověka to i strhlo, ne jako podobně laděné filmy dneska, těm prostě něco chybí. Docela mě rozsekala ta vdova s mysliveckou obsesí... ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Velmi mne zklamal konec-nekonec. Celou dobu čekáme na katarzi, kdy se vše provalí, kdy manželka udělá scénu, odejde s dětmi atd., ale tohle snové delirium, co by mohlo být a nemuselo, co jsou a co nejsou sny a výplody chorobné fantazie a jestli nakonec celý film nebyl jen jeho snovým a fantazijním výplodem, zkrátka jsem čekal něco rozhodnějšího a jasnějšího. To měli říct rovnou, že vyprávějí pohádku pro dospělé, a ne že se snaží o nějaký realistický pokus o psychologický profil znuděného chlápka, který si nabrnkne několik charakterově naprosto odlišných bab. Vtipné mi to přišlo jen v asi dvou scénách. ()

Reklama

Tosim 

všechny recenze uživatele

Klasický, chtělo by se dodat už stereotypně (o stereotypu) opakující se Páral, ve kterém je zajímavý snad jen začátek konce (kdy si opět filmaři zahráli se strukturou vyprávění, něco jako před šestadvaceti lety). Po něm ovšem přijde pointa, jež je tak neuvěřitelným klišé, které bych od tvůrce jako je Jaromil Jireš fakt nečekal. ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Velmi koukatelný film o muži, který se doma nudil a tak si začal s několika dalšími ženami. Velice pěkně jsou nastíněny jejich povahy i to, že žádná není stejná, jako ta druhá. Čím dál hmatatelnější pak začíná být nevyhnutelnost narazit, ale tento náraz přichází nečekaně zezadu - z míst, které měly být jistotou. Dobrým základem jsou zde herci a výborná je i práce režisérova. Rozhodně jde o nejlepší adaptaci Párala, jakou jsem měl možnost vidět. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

S těma ženskejma byl Bartoška jak nepříčetnej a tím si samozřejmě zcela získal moje smypatie. Za holčinama jezdil Bartoška vlakem a na jednu z nich měl čas jenom tři minuty, protože mu už zpátky nejel žádný vlak, tak otevřel okýnko ve vlaku a prej "Ahoj já jsem Petr, nemůžu vystoupit, protože mě to za tři minuty jede zpátky." A samice na péroně "Ahoj já jsem Lenka a tady jsem ti upekla buchty." Bartoška po nich hrábnul z okýnka a vlak už se začal pomalu rozjíždět. Tomu se říká RANDE a ne ty nechutný dlouhý romantický cancy někde v přírodě při západu slunce. Ne, né, hezky přijedu, vezmu si od holky jídlo a zase jedu zpátky. BARTOŠKA NA HRAD !!!!!!! ()

Galerie (5)

Zajímavosti (5)

  • Scénář k filmu Jireš a Páral předložili na Barrandově už v roce 1970, ale Ideově umělecká rada jej zamítla jako amorální produkt nám cizího myšlení. (raininface)
  • Když v úvodu filmu píše Jacek Jošt (Jiří Bartoška) na počítači svůj věk a poté řeší chybu zařízení, je za ním ve skle okna na chodbě vidět nahoře odraz mikrofonu zvukaře. (rakovnik)
  • Natáčení probíhalo na Radhošti u sochy Radegast. (M.B)

Reklama

Reklama