Valerie a týden divů

"Probouzí se květina, touha pučet začíná." Ryzí poetika, velmi křehká filmová báseň, čistá jako po tváři stékající slzy nevinnosti, které se kouzlem proměňují na perly. V kontrastu s černočernou Graciánovou duší je to báseň běloskvoucí, něžná a čistá, ale již i lehce eroticky smyslná, zasněná a rozvíjející se, jako na jaře okvětní plátky květin. O neuchopitelných tajemstvích křehké dívčí duše, v níž se nesměle začíná probouzet ženskost, do veškerých krás i temných zákoutí dospělého života. Valerie, Valerie, tak bolestně krásná, tak sladce nevinná!  A do její ložnice se vkrádá zhýralý kněz Gracián, s ústy roztaženými chtíčem do úlisného úsměvu a s neřestně rozhalenou chlupatou hrudí, na níž se na řetízku houpají zuby šelmy. Houpající se tak, jak ordinérně vlní boky, když sladkým hlasem pronáší(m) svá nestydatá přání. Ona se zoufale brání jeho chtivým prackám a v poslední chvíli si cosi dává do úst. Pět perel, čistých jak krůpěje rosy. (06.02.2013)

Co to bylo? Viděl jsem už ledacos, ale tenhle film nasadil úplně novou laťku, co se týče "divnosti". Jestli to mělo dávat nějakej smysl, tak já jsem ho nenašel. Je to jakási hororová pohádka o jedný třináctce, kterou tam pořád znásilňujou nějaký upíři (nebo co), což je o to bizarnější, že jsou to snad všechno její příbuzný. Opravdu nemam nejmenší tušení, co tim chtěl básník říci. Nutno dodat, že ten film je prostě natolik divnej, že mě svym způsobem zaujal. Dávám 2 hvězdy, protože nic podobnýho jsem teda ještě neviděl. (20.05.2012)

Až neuvěřitelným způsobem netradiční film. Tak předně; neznám sice Nezvalovu předlohu-prý pohádku (tvrdí tvůrci v úvodu), ale výsledek, do jakého si ji scénáristé upravili, připomíná snad všechno, jen ne film pro děti. Horor to však taky moc není (děsivěji vyznívají jen postavy konstábla a babičky), sexu tam na erotický snímek není dostatek, takže opravdu nevím, čím Valérie a týden divů vlastně je. Taková vizuálně velmi podmanivá prasárnička možná. Nebo jak chcete nazvat dílo, kde mají na 13-letou lolitku Valérii chuť její bratr, otec, babička/matka/sestřenice, misionář či kamarádka? Muži chtějí ženy, ženy chtějí ženy, alespoň, že muži nechtějí muže. Chvílemi to připomíná parodii, navíc i se sem tam vypečenou hlášku typu "Ze dvora vyjel kočár bez kočího. - To je dobré znamení." nebo "To nic, to je jen visící muž." Po technické stránce velice kvalitní československý film (kamera, hudba, masky), co se týče děje, divák vlastně neví, co je skutečnost a co jen sen nebo představa. No každopádně hlavní hrdinka (myslím dobrá práce castingu) má pořádně bujnou fantazii a o tom vlastně tenhle roztodivný film asi je. Normálně bych dal nejspíš nižší hodnocení (navíc i dobrou technickou stránku většinou nestavím nad obsahovou), ale tohle dílko mě zaujalo také svou prazvláštní atmosférou a já se i docela bavil, takže proto to vidím na lepší 3* (jinak nevylučuju při dalším zhlédnutí přidání, ale i odebrání hvězdičky). (13.06.2012)

Pohádka to možná je, ale určitě ne pro děti. Těžko říct, jak se Valerie a týden divů mohla dostat do knihy 101 hororů, které musíte vidět, než umřete. Řekl bych, že jsem daleko lepší a výraznější filmy na ten post. Ale aspoň i náš národ má nějaké to zastopení v hororovém žánru a né úplně neznámé. Co se týče obsahu, je zbytečné zde hledat jakoukoli logiku či motiv, jde prostě jen o surrealistickou hru obrazů, která na mne neudělala zas tak velký dojem, ale nemůžu říct, že by se mi to úplně nelíbilo. (20.10.2011)

Nikdy bych nevěřil, že se tahle látka dá v českých zemích obstojně zfilmovat. Surrealistická novelka Vítězslava Nezvala o dospívání jedné dívky opravdu není zrovna snadným soustem. Film Jaromila Jireše mě ale zase utvrdil v tom, jak na tom v 60. letech byla česká kinematografie dobře. Scéna je propracovaná až do posledního detailu, střih se skvěle vypořádal s ne zrovna narativním obsahem, celková kompozice se bezmála vyrovná knižní předloze. Prostě nevím, kde hledat chyby. Tak trochu to připomíná avantgardu. (29.11.2008)