Režie:
Kenneth LonerganScénář:
Kenneth LonerganKamera:
Jody Lee LipesHudba:
Lesley BarberHrají:
Casey Affleck, Lucas Hedges, Kyle Chandler, Michelle Williams, C.J. Wilson, Heather Burns, Tate Donovan, Josh Hamilton, Matthew Broderick, Gretchen Mol (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Po smrti svého staršího bratra Joea (Kyle Chandler) zjišťuje Lee Chandler (Casey Affleck) s velkým překvapením, že byl svým bratrem ustanoven jako jediný opatrovník synovce Patricka (Lucas Hedges). Lee opouští své současné zaměstnání a naplněn obavami se vrací do vesnice Manchester-by-the-Sea, aby zde pečoval o temperamentního šestnáctiletého Patricka. Je také nucen se vyrovnat se svou minulostí, která ho odloučila jak od manželky Randi (Michelle Williams), tak od komunity, ve které se narodil a dospíval. Lee a Patrick, které spojuje pouto jediného člověka, jenž celou rodinu udržoval pohromadě, se oba snaží smířit s životem ve světě bez Joea. (Falcon)
(více)Videa (7)
Recenze (541)
Formální úspornost, postavy, do nichž se obtížně proniká a ještě obtížněji se opouští, nemožnost komunikace a unikání před vlastní minulostí, před vlastním životem. Výborně vystavěný scénář, který nám postupným odkrýváním věcí minulých umožňuje pozvolna přilnout k hlavní postavě, s níž jako bychom také hledali záblesk naděje v černočerné psychické temnotě. Herectví Caseyho Afflecka je opět až mrazivě přesvědčivé a deprimující, ale nijak nezaostává ani mladík Hedges nebo na těch několik minut uhrančivá Michelle Williams. K naprosté spokojenosti mi schází přeci jenom trochu vyrovnanější tempo a místy jsem zcela nesouhlasil ani s nátlakovým přívalem všudypřítomné deprese, zkoušejícím průtok slzných kanálků na úkor udržení čisté autenticity. Dojem je ale velmi intenzivní a zakončení filmařsky krásné, život je nevděčná bitch a Lonergan o tom umí výstižně baladicky povyprávět. 80% ()
Zachmuřený Casey Affleck nemá moc důvodů k radosti. Sic jeho exmanželka Michelle Williams může do světa vytroubit šťastnou novinu, ani ona by mnoho argumentů nesesbírala. Ani jeho bratr Kyle Chandler nemá na růžích ustláno a ač to jeho synovec Lucas Hedges táhne s dvěma holkami zaráz a hraje v kapele, ani on nemá úsměv od ucha k uchu. Prostě postavy dramatu Kennetha Lonergana nejsou žádní smíšci. Hlavní hrdina si sebou nese obrovské trauma, otevřít se před nikým nechce, leccos raději řeší pěstmi. Od diváka se očekává, že bude pozorný a leccos vyčte mezi řádky, ale zase nějak zásadně nám to Lonergan nekomplikuje. Sebevědomé přepínání ze současnosti do vzpomínek nijak neruší, jen některé vedlejší linie děj lehce ředí. Silné je naopak postupné odkrývání hrdinovy nevraživosti a uzavřenosti a neochoty splnit požadavky ze závěti. Co výsledek vyloženě zdobí, je jeho opravdovost. V dialozích, v hereckých výkonech. Prostě tvůrci vsadili na civilní vyprávění, a proto dostali diváky tam, kde si je přáli mít. Stačí málo, pár pohledů, několik slov a vystihneme vše. Smutné táhlé smyčce na mě lacině nepůsobili, ba naopak. Občasný černý humor fajn, herecky na výbornou. ()
Mám pocit, že Casey Affleck se v posledních letech zaměřil na divný role v divnejch filmech. Tohle na začátku vypadalo docela nadějně, ale postupně se dostavila nuda. Uprostřed pak přijde vrchol celýho filmu, kde se dozvíme, že se stala jistá tragédie a od tý doby je hlavní postava takovej divnočlověk. To byly opravdu silný scény. Už jsem si myslel, že teď se to konečně rozjede, ale nerozjelo se to. Nuda pokračovala až do úplnýho konce. ()
Casey Affleck má dar nejotravnějšího vystupování v historii lidského pokolení, což skýtá skvělý potenciál. Zatím nejlíp toho využil Andrew Dominik, ale Kenneth Lonergan je tomu blízko. Představa tohohle iritujícího dětsky a dětinsky vyhlížejícího člověka, před kterého postaví zodpovědnost, o niž nestojí, je zdrojem dostatečného pnutí, aby mě to zajímalo dvě a půl hodiny. Až k srdci se to ale nedostalo. ()
Neuvěřitelně pomalá depka. Navíc depka, která se snaží netvářit jako depka, když náhle vybalí zničehonic všechno na stůl a člověka to naprosto odrovná..ovšem jako celek to rozhodně nesedne každému. Musím ale hlavnímu tvůrci Kennethovi Lonerganovi nechat, že nic jako tenhle jeho vysněný projekt jsem už dlouho neviděl a zvlášť jeho chronologická ledabylost mě nechávala na pochybách až do samotného konce. Mladší Casey z klanů Afflecků naprosto vládne, z každé jeho scény je cítit, že ačkoliv to ještě nemáme vědět, pronásledují jej démoni minulosti a navíc démoni tak mocní, že postava Leeho je jako tělo bez duše, které ztratilo svůj cíl a ani sympatický Kyle Chandler s neblahou situací nic provést nedokáže. Jak už jsem naznačil, alespoň hodinu z trošku přepálených 130ti minut čistého času jsem vůbec netušil, proč se jednotlivé situace dějí tak jak se dějí a střídavě jsem se dokázal ladit na oduševnělý tón filmu, střídavě ovšem nastala i nuda. Co mě ale vadilo ze všeho nejvíc a důvod proč jsem Manchester by the sea nenapálil pět je ten, že snímek v podstatě nemá pointu a jakmile dojde na onen už mnou nastíněný zvrat, který naprosto perfektní a zarazil mě do sedačky, tak se na tento moment už nepovede navázat a místo toho nás překvapí tak akorát Matthew Broderick. Rozuzlení bych dal nakonec, trošku jej prodloužil a někde ze začátku filmu něco ubral a byla by to dokonalost, které bych toho oscara velmi přál. Takhle to úplně zaslouženě může být snad jen pro Afflecka...8/10...[1.2.2017_ČSFD projekce_Cinestar Černý most] ()
Reklama