Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ja su haviř, kdo je vic! Příběh (z) doby, kdy se socialisticky žilo, kapitalisticky pracovalo a kdy poslední z posledních byli prvními. Dvoudílný televizní film o osudech rodiny elitního havíře na pozadí největší důlní katastrofy druhé poloviny 20. století. 
1. část:
Osmnáctiletý Petr přivede do jiného stavu svou první lásku Janu. Aby získal byt, nastoupí přes odpor rodičů do dolu, ve kterém pracuje jeho otec Milan. Elitní havíř pronásledovaný záchvaty klaustrofobie po prožitém závalu. Petrovýma očima poznáváme drsné parťáctví i fyzicky a psychicky nepředstavitelně tvrdou práci 600 metrů pod zemí. Práci, při které jde každý den o život. A na povrchu? Tam Jana tráví dny s Petrovou matkou Marií. Ráznou ženou, která křehkou dívku nemůže vystát.
2. část: 7. 7. 1961. Marii se rozpadá rodina. Petr hrubne, zhrouceného Milana přeřadili na hůře placené místo a Jana vyzradí Mariino nejtemnější tajemství. Ten den se Důl Dukla promění zanedbáním bezpečnostních pravidel v hořící peklo. Strach, chaos, panika, ale také statečnost a odhodlání zachránit ty, kteří zůstali pod zemí. A na povrchu? Ženy vyhlížející manžely, syny, milence. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (395)

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Film mapující tragédii havířského dolu, ve kterém zahynulo více než 100 horníků. Příběh je vyprávěn převážně z pohledu jedné z rodin a je vystavěn standardním způsobem nováčka nastupujícího do těžké roboty přes nevůli otce. Film je překvapivě velice slušně natočen a i z pohledu výpravy se nemá za co stydět (ačkoliv ostravský přízvuk je u některých postav (Langmajer) spíše směšný). Hlavní problém tak je ve zbytečné délce, protože daný příběh by se v klidu vešel i do dvou hodin. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Víš, co se stane s havířem, který zdechne na směně? Dostane dva dny volna a pak jde zase pod zem. 1) Zajímavému ale nijak mimořádnému snímku se dostalo nebývalé pozornosti. Je to totiž film český, o havířích, o údajně druhé největší důlní katastrofě na českém území, vlastně i o tom, jak se tehdy žilo. K tomu Ondříček: Zkracovali si život, podstupovali obrovské nebezpečí, ale vyfárali ven a měli prachy. Byli šlechta, ale vlastně i trestanci pracující v nelidských podmínkách._____ 2) V dole je horko a tak se vyrojila celá mračna samozvaných kritiků. Dobu si nepamatují, ale přesně vědí, jak se kde tehdy mluvilo, jaká část havířské výbavy je autentická a jaká není a jak to všechno bylo._____ 3) Na dole Dukla jako vzorovém pracovišti se ověřoval přechod na pětidenní pracovní týden při zachování výkonů. Aby je důl mohl splnit, rozhodlo se vedení zvýšit kapacitu otevřením porubu na jedenácté sloji. To se mělo stát 11. 7. 1961. Báňský úřad však projekt neschválil kvůli špatnému větrání. 7. 7. 1961 došlo ke katastrofě._____ 4) 49letý David Ondříček spolu se scenáristy 37letým Jakubem Režným a stejně starým Matějem Podzimkem odvedli dobrou práci. Výborné dialogy, dobře napsané postavy a pěkná pro dobu a místo příznačná jazyková směs patří k tomu lepšímu, co jsem v televizi viděl. Zajímavá je i kamera 30letého Marka Dvořáka, která věrně zprostředkovává klaustrofobické pocity uvnitř dolu._____ 5) Z hereckých výkonů mě zaujal 52letý stylový dělnický kádr Jiří Langmajer (ředitel), vynikající typově přesná 37letá Martha Issová (matka) a půvabný a herecky přesvědčivý 19letý Oskar Hes._____ 6) Filmem ovšem nijak nadšen nejsem. Chvílemi jsem se nudil. Pro neznalého věci mi druhá část přišla nepříliš přehledná. Nekvalitní zvuk s přemírou basů vedl k tomu, že u části dialogů jsem nedokázal rozpoznat, co herci říkají._____ 7) V diskusi na idnes.cz uvádí pamětník Karel Drlík: ...Hlavovkami rozhodně nebyli vybaveni všichni horníci. Běžně se fáralo s kahany. Technici a doprava měla reflektory. Hlavovky měli havíři v rubání._____ Běžný pracovní den vypadal takto: vstávalo se brzy, cesta tramvají přes Mariánské hory, přestup na starou tramvaj č.1 na Frýdlantských mostech, jízda přes centrum, Přívoz až do Petřkovic, kde jsme z ní vyskakovali a šli po historické dlažbě na důl který je dnes hornickým muzeem. Denně jsme měli k dispozici čisté prádlo i ručník. Fáračky ovšem nesly vrstvu uhelného mouru, ve kterém jsme vleže museli v rubání pracovat. Byla to vrstva mouru, který byl mokrý, protože noční směna zavlažovala při pokuse omezit prašnost - vtlačovala vodu do navrtaných děr. Část vody vytekla i s mourem. Před sfáráním poslední cigareta, kdy si každý zapaloval od druhého. Mít zápalky v kapse fáraček při fárání byl hornický zločin. Pak pod zemí půlhodinová cesta na pracoviště v ostrém tempu. Svážnou jsme sjížděli po kolejích, lampu pod zadkem. Svačina před směnou pod rubáním a po ní vzhůru do rubání. Zůstala jen obsluha sýpy a doprava. Pracovní nástroje sbíječka a lopata. Havíř kopal a šlepr těpal. Těpat znamená házet narubané uhlí na dopravník. Během chvilky byli všichni zpocení, pot se řinul po zádech, po čele. Jen rychle paží setřít pot a znovu bez přestávky. Zabudovat vykopaný prostor. Denně přesčas asi hodinu. Šlo se vyfárat, až se nakopal potřebný počet vozíků. Jízda do svážné navěšení jako hrozen na posledním vozíku s uhlím. Další půlhodina cesty, vyfárání, cigareta, půllitr mléka, sprcha a cesta domů. Šest dnů v týdnu! V textu jsem opravil chyby a překlepy._____ 8) Skutečný průběh katastrofy je přehledně zde. _____ 9) Spoiler. Působivá byla scénka, kdy ředitel pracuje na šachtě i nadále (ve skutečnosti dostal podmínečný trest a důl vedl dalších sedm let až do roku 1968, kdy byl hlasováním havířů sesazen). Rovněž působivá byla závěrečná scénka, kdy matka doprovází svého syna do hornického učiliště. () (méně) (více)

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Divácky velmi atraktivní téma o práci o které zde 99% uživatelů nemá ani šajnu. Dobře zpracované, místy rozvleklé, jak se děj poslal do bytu Šlachtů, evokovalo to ve mně socialistické seriály, ale jak se šlo pod zem, tak seriál je nesmírně silnej. Jenom tak přemýšlím, když tvůrci zachovali moravskoslezský dialekt, proč si zvali herce z Prahy ? Myslím si, že region má dostatek kvalitních herců co by zvládli i hlavní role. Langoš mluvil jak Donutil v Tankovým praporu a Issová přehrává. Jsem velmi zvědav na druhý díl, zatím to vidím na tři, ale věřím, že finiš to posune nahoru. Druhý díl už určitě rozveklý nebyl, naopak tady mě přišlo že byl zase příliš zkratkovitý, ale nechci být za citron. České televizi palec nahoru za zvolené téma, které tento týden díky Dukle 61 ovládlo mainstream media a samozřejmě za filmařskou práci. ()

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

Já to nechápu kurva.. Ostrava je plná kvalitních herců, ale nějaký degen tam zase musí nacastingovat pražské xichty aby se každému kdo zná ostravský přízvuk zaručeně zkroutily i nehty na nohou.. Je to to první co člověka praští do nosu a s čím musí celou 150.minutovou stopáž bojovat.. To je pak těžké užít si pořádně nějakou tu glorifikaci pracovitých "buranů".. Nevím no, měl jsem pocit, že z takhle specifického prostředí se dá filmařsky vytěžit mnohem více drahocené suroviny... Žádný velký zázrak (jako v případě Metanolu) se tentokrát sice nekoná, ale když už vám z umělohmotného přízvuku slezou ty nehty, je to pak vcelku slušně dokoukatelné. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Je to velmi konzervativní, přímočarý film, který za prvních deset minut stihne použít všechny expoziční klišé, co jsou, a ve stejném duchu pokračuje. Neschopnost najít pro situaci unikátní řešení vyplývající ze specifik námětu a místo toho volení nejtypičtějších postupů je tu všudypřítomná. Ale nakonec asi i díky tomu ten film na základní rovině funguje a zjevně svou zprůměrovanou kvalitou oslovuje velké množství diváků, což je nakonec vždy to jediné, o co Česká televize usiluje. Jasně - mohlo by to být syrovější, mohlo by to odhodit rodinnou linku, mohlo by to udělat hodně věcí, aby z toho nebyl jen film dobrý na ČT - ale to se nikomu nechtělo. Další fádní spotřební zboží, jehož bezobsažnost je nakonec nejintenzivnějším dojmem. Nejsem naladěný na notu "Buďme rádi, že to vzniklo." Naopak - že vzniká tahle imitace kvality pro nenáročné publikum je důvodem, proč Česká televize coby producent a koproducent táhne kvalitu tuzemské tvorby kontinuálně dolů. 55 %. ()

Galerie (107)

Zajímavosti (20)

  • Ačkoliv při neštěstí zemřelo 108 horníku, není to nejhorší důlní tragédie na našem území. Ta se odehrála poslední květnový den roku 1892 v dole Marie, v hloubce 950 metrů pod zemským povrchem. Při neštěstí zemřelo 319 mužů. Po mrtvých mužích zůstalo truchlit 280 vdov a více než 900 dětí. [Zdroj: Globe24.cz] (Duoscop)
  • Při tomto důlním neštěstí zahynulo celkem 108 horníků. (majky19)

Reklama

Reklama