Matrix Resurrections

Bulharský Matrix se překvapivě nepovedl. A je to sakra dobře. Tento film je potřeba prostě ignorovat a zapomenout na něj. Je to špatný vtip. Trilogie byla naprosto dokonalá a jakákoliv snaha na ní parazitovat či ji snad rozvíjet dopadne špatně. Matrix 4 mě nebavil ani na moment. Jeho nejlepší scény jsou flashbacky minulých dílů. 30% (16.03.2023)

Nevadí mi vůbec, že je to meta, vadí mi, že to vypadá lacině jak televizní seriál, je to strašně nenápaditě natočené, akční scény mají mizernou choreografii a vůbec mě to nestrhlo nebo nenapnulo. A vlastně mě to nezvládlo ani naštvat. Wachowskis byli/byly před dvaceti lety děsně cool. Ale to už je fakt dávno. (22.12.2021)

Restart, reboot, remake od všeho trochu. Film rozkročený mezi výbornou studií o tom, co se všechno se  světem Matrixu dá ještě dělat a mezi zvláštně nasekaný feministický akční servis, aby se neřeklo. První polovina mi chutnala jako dobře naprogramovaný šťavnatý steak. Bez akční půlky bych se i obešel. Kyberpunkové intermezzo o možné symbióze digitálního a reálného světa potěšilo. Jen ta Niobe je v něm celkem ztracená a pohřbená pod podivnými scenáristickými replikami o jahodách. Celkově ale rozhodně odvážné vzkříšení. (21.12.2021)

Pane jo, to jim to sponzoroval nějaký výrobce malých hrnečků na kafe? Jinak si musím pořád připomínat, že nesmysly existovaly vždycky, není to tak, že by se ty naše objevily jen tak a najednou. Stejně jako je to vždycky smutné, když se pořád dokola ukazuje, že talent nebyl talent, ale náhoda. Aby mohl tento příběh dávat divákovi smysl, musel by mít film tak osm hodin. Za jedno se tam extrémně moc mluví a skoro nic z těch důležitých věcí se neděje mimoslovně. Musela jsem se chvíli zamyslet, jestli tím trpěl i první Matrix. Určitě ne tolik jako dvojka a trojka, ale nejspíš trošku jo, nicméně tam to "nevadilo", protože se tam mluvilo o vztazích a skutečnostech, které už byly ustanovené a kterých byli diváci ve filmu svědky a nebo jako legitimní "character development", takže tolik neškodilo, že si sem tam někdo zamonologuje. Tady jenom Keanu toporně reaguje dead-inside výrazem na nekonečný proud popisu věcí minulých a vysvětlování věcí současných a v jeho novém příběhu se tak vlastně nic neděje. Vztahy se Smithem a terapeutem jsou bezvýznamné, já jsem neviděla, čím si spolu prošli, pro mě jejich "konflikt" nebo "dualita" nic neznamenají, protože si tento film nedal žádnou práci, aby to vybudoval. Cokoliv řekne nový Smith je prázdné a směšné, protože si svou pozici oponenta ničím nezasloužil, ničím se sám nevyznačuje, a odkazuje se výsostně jenom na věci z ostatních filmů. To prostě nestačí. Navíc Keanu ani není hlavní postava, protože je celou dobu pasivní, tou je spíš ta modrovlasá holka, jenomže ta už vůbec nemá žádnou vlastní agendu, funguje jenom jako chodící expozice. Merovingianovy výkřiky o tom, že dřív bylo všechno umění lepší jsou potom vyloženě na ránu, klasická známka tvůrce, který absolutně ztratil půdu pod nohama a nemá co svým dílem vyjádřit kromě výkřiku, že "we live in a society". Připomíná mi to Shyamalanovo fňukání, že dřív lidi chodili do kina na jeho super cool smart ultra surprising filmy a dneska už chodí jenom na stupidní komiksovky nebo co hůř jen doma koukaj na virální videa a mozky nepoužívaj, takže "chytří" filmaři jako on a jejich nové výtvory neprávem upadají v zapomnění. No a už jsem zase sama sebe vyhecovala k totálnímu rozčílení, proč já se na ty filmy dívám, když vím, že se mi nebudou líbit. (04.01.2022)

Bída jako ten cover Rageů, co hraje pod závěrečnými titulky. Sice nová instrumentace a ženský hlas, ale stejně to jde sotva doposlouchat. Nový Matrix se tváří rádoby podvratně, je od první chvíle hrozně meta a staví na hlavu oblouk trilogie, ale nakonec se stejně vrátí k úplně generické hrdinské (love)story se spornou vnitřní logikou co se týče vývoje postav i jejich působení v realitě vs. v Matrixu. Resurrections rozkopává něco starého (co už mimochodem elegantně reflektovalo nebinární vidění světa, i bez růžových županů), aniž by přineslo něco nosného nového. Wachowská se sice vysmívá hollywoodským sequelům a frančízám, ale stejně za tučný peníz ten sequel frančízy pro Holywood natočí. Protože prachy nesmrdí - a i když vlastně moc není co doříkávat, stačí si vycucat z prstu, že to minule vlastně tak úplně nedopadlo, a může se znovu bojovat. Jen v pootočeném setupu s postavami, které buď přišly z nejakého MatrixConu nebo rovnou z devadesátkového televizního seriálu. Akce je tragikomická. Vizuál na úrovni Jupitera, tedy daleko předaleko za přelomovou trilogií. Atmosféra nulová. Napětí záporné. Výprava jak z televizní komedie. Kostýmy častěji směšné než cool. Noví herci bez charismatu a Keanu místy smutně toporný. A některé scény k nerozeznání od skečů ze Saturday Night Live (třeba nové brýle Morphea). Může si dovolit podvratný sequel, co se vysmívá bullet-timeu takhle tuctové řemeslo? U mnohých asi ano. Scéna s psychopatickým Merovingianem a jeho náhodným generátorem popkulturní kritiky a rádoby velká bitka na schodech už jsou za mě ale rovnou hlasitou přihláškou o Zlatou malinu, protože to jsou pokusy o přesah Matrixu jak od tvůrců Venoma 2. Spíš ještě horší. Pro mě tragickej, bezcennej shit, co se vás snaží opít pomrkáváním, ironií a sebereflexivními a sebeshazujícími obezličkami, ale sám působí směšně. Což vůbec nevylučuje, že tomu Douglas a další naratologové můžou dát 100%. (21.12.2021)