Obchod na korze

Po předání cen Český lev jsem se ve slavnostní "národní" náladě rozhodl splatit svůj velký dluh cs. kinematografii resp. spíše jen slovenské kinematografii a konečně nakoukat "naší" oscarovku. První část mně moc nesedla i když tady jsem čul docela kvalitní důraz na charakter jednolivých postav, ale v druhé části se teda rozjela slušná vlna emocí jak příběh graduje v silné finále. (10.03.2024)

Opät dalsi film z obdobia 2 svetovej vojny, kde zase beha mraz po chrbte, hlavne v poslednej tretine filmu, ale najviac sa o to postaral hereckych koncert dvoch protagonistov Jozefa Krónera a Idy Kaminskej. Obchod na korze ziskal Oscara za cudzojazycny film za rok 1965, ale herecka Ida Kaminska bola este dodatocne ale i pravom nominovana na Oscara za najlepsiu herecku v hlavnej ulohe o rok neskor za rok 1966, avsak väcsie stastie s Oscarom mala vtedy Elizabeth Taylor za dramu KDO SE BOJI VIRGINIE WOOLFOVE? (1966)... 18.04.2010 _______ Ida Kamiňská - (Rozálie Lautmanová) +++ Jozef Kroner - (Tóno Brtko) +++ František Zvarík - (Kolkocký) +++ Hana Slivková - (Evelyna) +++ Martin Hollý St. - (Kuchár) +++ Martin Gregor - (Jolič Katz) +++ Adam Matejka - (Piti Báči) +++ Alojz Kramár - (Balko Báči) +++ Hudba: Zdeněk Liška +++ (18.04.2010)

S akceptací Obchodu na korze bojuju už dlouhé roky a stále je to jako na moři, jednou dole, jednou nahoře. Ostatně tvorba dua Kadár/Klos bude vždycky problémová, protože konečně už ten jejich společný nástup v 50. letech, to je jedna úchylnost za druhou. Nejdříve posílají Dohnala budovat socialismus do Západního Německa v Únosu, pak tahají humor z předválečných ikon v Hudbě z Marsu tak, že je z toho spíše teskno než veselo, v Tam na konečné a ve Třech přáních už se zase pro změnu tváří jako umělci, kteří pochopili a stali se vedoucími osobnostmi tání. Není to s nimi snadné a pokud tedy vrcholí jejich tandem příběhem z neoblíbených dějin Slovenského štátu, koledují si o hysterické přijetí plné ovací či případně o pravý opak. Obchod na korze má námět srovnatelný s apelem Zinnemannova The Search, což je sice pěkné, ale tragika uzavřená v postavě Idy Kamińské je příliš komplikovaná na to, aby jí tak jednoduše zastínil Kronerův tradiční občan v morální nouzi. A bohužel dnes už je i problematické vyznat se v těch dialozích, které suverénně kombinují slovenštinu, němčinu a jidiš. Čili atypičtější film pro čs. kinematografii být nemůže, presto je to právě on, který reprezentoval ve své době 20 let Státního filmu a dnes je ocejchován Cenou akademie jako věčný a božský. (16.11.2014)

Obchod na korze jsem viděl naposledy ještě dávno před maturitou, už poprvé na mě hodně zapůsobil a dlouhá léta jsem se neodhodlal k opakovanému zhlédnutí. O to víc mě tento týden potěšila příležitost zajít si u 100. výročí slovenské kinematografie na speciální promítání tohoto filmového klenotu přímo v židovské synagoze v Košicích. Filmu možná lze z dnešního pohledu vyčítat pomalejší tempo, minimálně do scény prvního setkání Tóna s paní Lautmannovou jakoby film postrádal větší dramatičnost a scény z rodinné pijatiky se mi zdály trochu dlouhé, na druhé straně brzy poté jsem si uvědomil, jak má zdejší celistvé vyprávění velký význam, protože s pečlivým vykřeslením doby, prostředí a postav, o kterých se toho zde hodně dozvíme, nás pak ještě víc dokážou osudy hlavních protagonistů ve vypjatých momentech zasáhnout. Společné scény excelentního Jozefa Kronera a ne méně vynikající Idy Kaminské uprostřed malého židovského krámku v období Slovenského štátu vytvářejí hodně silné lidské drama... V souvislosti s tématem lidských osudů postižených dobou mi hodně působivé připadá i to, že ústřední hrdinové zde neskončí jako oběti válečných poprav, střel nebo násilných transportů, ale stávají se oběťmi spíše nepřímými a vrchol tragedie se zde odehrává v uzavřeném prostoru. I když se Tónovi daří schovávat paní Lautmannovou před nemilosrdným zákonem, sám se už neschová před konfrontací s lidskými běsy na náměstí ani před zevnitř vypuděnou touhou zachránit si v první řadě vlastní kůži, která s propadnutím démonu zvaného alkohol při krutém poznání začla svádět nezastavitelný boj s dosavadním hrdinstvím a dobrosrdečností. Už jen kvůli poslední půlhodině, která mě pocitově znovu rozsekala, nemohu jinak, než zůstat i s odstupem času u plného hodnocení. Výtvarně okouzlující snové scény, doprovázené jako vždy dechberoucí hudbou Zdeňka Lišky, k tomu v úžasném kontrastu ještě více zesilňují už tak silný emocionální zážitek. Klenot nejen československé, ale i evropské kinematografie... [90%] (11.11.2021)

(1001) Pamatuji si, že když jsem film viděla před mnoha lety poprvé, tak mě velmi výrazně poznamenala scéna snu - a to dokonce tak, že snad každá věc, kterou jsem od té doby napsala, v sobě obsahuje snovou scénu, dnes už je často přetahuju i do bdělosti. Když bych měla říct proč, tak asi proto, že sen je velmi prostý způsob, jak z prozaického útvaru vyrobit poezii, okomentovat skutečnost jinak, aniž by se její podstata změnila. Obchod na korze se kromě poezie mění také na divadlo, a na jaké! Takový krásný dramatický trychtýř člověka pohladí po srdci, aby ho tedy následně svým obsahem rozcupoval na kousky. -"Já... já tomu nerozumím. Vy jste moudrý člověk, pane Katz, co se to tak najednou stalo?" -"Já nejsem moudrý. A nepřišlo to najednou." (07.02.2015)