Modré stíny

Po prvnim dile hodnoti jenom dement a bla bla bla, ale tady si to s cistym svedomim dovolim. Tenhle "majstrstyk" totiz doceni pouze erudovani filmovi odbornici, kteri svym intelektem daleko prevysuji me moznosti. Viz recenze na aktualne.cz, kterou jako prislusnik nevzdelane luzy, shledavam jako naprosto zhovadilou. Vic k tomu nemam a dalsi dily si necham ujit. Snad jen tolik, ze David Novotny, toliko muj velky oblibenec, tady predvadi zoufaly a jednoznacne nejhorsi vykon, co jsem od nej videl. (29.02.2016)

Zvuk byl skutečně otřesný - s čestnou výjimkou Trojana jsem hercům rozuměl každé páté slovo. Přepálený jas asi měl nějaký umělecký význam (jako svatá trojice?), podobně všechny ty podhledy, nadhledy, pohledy z obrazu, tváře řízlé kantnou, detailní záběry na uši herců... Podivná záliba v minimalizaci hlav herců a nadměrné předimenzovanosti prostor a zdí. Možná právě proto existují nějaká kameramanská pravidla, protože zde máme zářný případ toho, jak to hnusně vypadá, když se soustavně porušují, a jak se na to nedá koukat. A příběh takový, že po hodině se dozvíme, že vrah pravděpodobně chtěl oběť zabít. Za celý díl se jinak plácá prázdná sláma. Předražená zakázka? Jestli to má být motiv vraždy, pak se to asi neodehrává v ČR, kde předražených zakázek a nijak stíhaných, jsou stovky. A co měla znamenat ta přehnaně a zbytečně hysterická a uřvaná scéna výslechu toho spiťara? Inťošskou parodii na severské kriminálky? Nebo to snad mysleli tvůrci vážně? Podle mne je to schválně natočené tak blbě, aby se mohlo kdykoliv říct, že jde o umění, a pitomý plebs to prostě nechápe, a že každý, kdo dá odpad, je nechápavý blb. Ale možná je to i tak, že se celé to rádoby umění a popírání všech pravidel prostě vymklo z ruky a vznikl neskutečný paskvil. --- EDIT: Zcela souhlasím s jedním z komentářů na iDnes: "Ladislav Zoch - Vynikající! Ovšem ne pro koncesionáře ČT, ale jako pomůcka do filmové školy. V kameře (čtyři kameramani, to neměl ani Amadeus) jsou demonstrovány všechny zásadní chyby, kterých se lze dopustit. A zvuk - to samé. Ono je možno porušovat pravidla řemesla, ale musí být známa a tvůrce musí vědět, k čemu jejich porušování slouží. Jinak to není umění, ale diletantismus." --- EDIT: Základem vyprávění vždy bylo vyprávění. Řecké tragédie, čínské hry i alžbětinské divadlo si vystačily se třemi, čtyřmi herci a náznakem kulis. Podstatný byl příběh, sdělení. Nadřadit formu a rádoby umělecký postup nad vyprávění lze možná pochopit u výtvarného umění, výrazového tance nebo nějaké performance. Ale pokud chtěl Tauš dělat umění, vybral si špatný formát. Asi jako kdyby chtěl hrát fotbal na hokejovém hřišti. (28.02.2016)

Deklarovaný pokus o quality tv zůstal tak nějak na půli cesty. Pozitivní je, že Sýkora jako znalec detektivek pochopil, že "severské" propojení murder mystery s politikou a osobními vztahy hlavních postav je nejen trendy, ale taky funkční model. Zatímco však nordická detektivka linii vztahů používá jako další rovinu vyprávění, která má zpravidla nějaký vztah ke zločinu, zde jde o nádstavbu, která za a) není rozvinutá (dcera S. Majera) nebo za b) nemá pro příběh žádný zásadní význam (vztah Krobot / Melíšková). Ozvláštnění vyprávěcí struktury vcelku oceňuju, ale zase jde o určité nepochopení konceptu. Je fajn, že Pechlátova postava se na čas jeví jako oběť komplotu své hysterické manželky, aby se posléze v retrospektivě ukázalo, že všechno je jinak, problém je v tom, že tento vypravěčský trik na diváka funguje jen deset minut (než retrospektiva přijde). Zručnější západní tvůrce by z toho vytěžil nejistotu aspoň přes dva díly. Podobné je to se stylovými hrátkami, které někde působí (na české poměry) objevně a slouží evokaci napětí nebo jinak pomáhají vyprávění (využití zvuku, hudby...), jindy je ale jejich přínos přinejmenším diskutabilní (práce se světlem, kontrastem). V každém případě vypadají Modré stíny "jinak" než většina produkce nejen ČT, to se musí nechat - ale pokud by to znamenalo zároveň zcela "funkčně", byl bych ještě raději. Uměřený herecký projev některých aktérů (Huba, Lábus, Majer) je jistě na pochvalu, naopak zbytečně hysterické pasáže (Melíšková, Voříšková, Pechlát) působí v lepším případě divadelně, v horším úplně přepáleně. Závěrem - nelituju sledování coby promarněného času, ale až se filmařská odvaha skloubí s racionálnější úvahou, budu rozhodně šťastnější. (10.05.2016)

Z Modrých stínů jsem opilejší než Klára Melíšková po jedné sklenici vína (a to je překvapivě hodně). Kde minule Hřebejk s Jarchovským skončili na hraně guilty pleasure a nabídli mišmaš tak bezelstně roztomilý a bezradný, že si ho šlo užít, ujíždí Viktor Tauš o tolik dál a urputněji, že zřejmě překročil hranice časoprostoru... a vznikla nejzajímavější minisérie České televize za nevimjakdlouho, která svojí stylistickou svéráznosti neskutečně šlape a graduje od wtf výpalu očí a absolutního zmatení mě jako diváka, proč to všechno probůh vypadá, jako by někdo zdrogoval Toma Hoopera LSD a donutil ho pod pohrůžkou smrti na iPhone natočit Jarchovského scénář za čtyřiadvacet hodin, až k první funkční katarzi v Jarchovského textu po X letech. Nezažil jsem na České televizi něco, co by bylo tak divný, nepříjemný a přitom tak pozitivně na mě působící. Netrouf bych si říct, že je to "povedený", ale rozhodně je to zajímavý. Jen je jasný, že 1) diváci to nerozdýchají a 2) málokdo přečká první nudný díl. Já těch pět hodin v kině přežil a nakonec odešel spokojený... (28.02.2016)

Druhá minisérie ze série Detektivové od Nejsvětější trojice. Modré stíny ani zdaleka nedosahují kvalit předchozího případu detektivů od Nejsvětější trojice. Není to skoro vůbec vtipné, jen trochu napínavé, skoro vůbec kriminalistické, rozvíjí to spoustu osobních rovin, přičemž ta Terezy Voříškové je zcela lichá a zbytečná. Krobot bohužel ustoupil výrazně do pozadí, což je hrozná škoda. Dá se dívat jedině na Melíškovou a standardně vedlejšího Majera, i když i tady byla vedlejší linka s dcerou fakt zbytečná. Mít to 120 min ve dvou dílech - ok. Takto teda ne. (28.04.2016)