Odnikud

Považuju za poněkud nešťastné, že KVIFF.TV Aus dem Nichts turecko-německého režiséra Fatiha Akina propaguje jako „revenge thriller“, mohlo by to být pro určitý typ diváctva zavádějící a vyvolat nenaplnitelná žánrová očekávání. Mohu-li korigovat, tak za mě je Odnikud primárně portrétem ženy, která se svým způsobem potýká se smutkem, s náhlou, násilnou, traumatizující ztrátou (spoiler při bombovém útoku jí zemřou manžel a syn spoiler), v druhém plánu pak „studií“ nepřekročitelnosti bolesti, k jejímu překonání by mohla sice dopomoci světská spravedlnost, ale - co si budeme povídat - výkon spravedlnosti bohužel někdy klopýtá! Snímku vévodí (možná životní? doposud jsem ji nějak systematicky nesledoval, ale možná začnu) výkon Diane Kruger. A samozřejmě ano, v tom mělo pravdu ostatně už PSH, že na každého nácka platí hlavně BUM facka; co taky jiného? 75 % (21.01.2024)

Tak nám Fatih Akin nakrútil najpriamočiarejší a najkomerčnejší film kariéry (aspoň podľa toho, čo so od neho doposiaľ videl). Inými slovami tu máte klasickú revenge story, ktorá sa až tak extra nelíši od tých najklasickejších revenge stroies pre najširšie publikum. Všetko by sa to samozrejme v realite odohrávalo odlišne, v zásade si myslím, že z celého súdneho procesu by sa dala urobiť aj trojhodinová napínavá súdna dráma s viacerými zvratmi. Takto predovšetkým v tejto na rýchlo zbúchanej prostrednej pasáži pôsobia všetci ako mierne, až pokročilo retardovaní a ako by to chceli mať hlavne rýchlo za sebou. Najväčším kladom tak nie je Akinove poukazovanie na problémy, ktoré sú každému jasné, ale postupné vciťovanie sa do hlavnej postavy, čo je ale viac zásluhou Diane, než priemerného scenára. Koniec potešil. (07.10.2018)

Film rozdělený na tři stylově poměrně odlišné části sleduje ženu, jejíž manžel a malý synek se stali obětmi bombového útoku dvojice pošahaných neonacistů. Jenže oficiální spravedlnost v podobných případech často selže... Diane Kruger se po patnácti letech filmové kariéry poprvé dostala do německy mluveného filmu a kupodivu je herecky suverénní (a to jsem si o ní vždycky myslel jen, že dobře vypadá, a to je ohledně jejího herectví všechno) a prakticky celý film utáhne sama. To jsou ty paradoxy moderního světa. Nejlepší Akinův film od Proti zdi. (06.07.2017)

Zločin, súd a pomsta. Dráma, ktorá obstojí len v strednej časti, koniec je slabučký. Filmovo je to spracované dobre, Krugerovej herectvo takisto dobré, ale inak je príbeh postavený na klamstve tureckého režiséra. Na záver sa totiž dozvedáme, že za sedem rokov v Nemecku zabili 9 migrantov. Až 9? To je ako veľa? Ročne urobia v Nemecku prisťahovalci cca 300 000 trestných činov, mnoho z nich je vrážd, a pán režisér sa tu oháňa takým smiešnym číslom, ako by v Reichu opäť nastupovala k moci nacistická strana. Veľmi trápny pokus zastieniť pravdu. (19.05.2018)

Na rozdíl od kolegů se nebudu rozplývat nad herectvím Diane, protože ukaž mně film, kde tahle německá kráska zahrála špatně, zde měla díky scénáři takový prostor, že i posledním bezvěrcům došlo, která že z hereček je bohyně. Krom hereckých výkonů, ale je to i skvěle napsaný scénář a především mistrovská práce režie a kamery. Jako příklad uvedu, scénu kdy je Diane v poli sama se svými myšlenkami v tu chvíli bylo souznění s hlavní hrdinkou absolutní. Je to velmi silný příběh, podtržený dokonalou filmařskou precizností mistra Akina. Nechci víc prozrazovat, protože totální neznalost v tomto případě umocňuje totální zážitek. (09.07.2017)