Režie:
Ondřej HavelkaKamera:
Diviš MarekHudba:
Petr WajsarHrají:
Karel Dobrý, Simona Zmrzlá, Jan Kolařík, Jiří Lábus, Jiří Maryško, David Novotný, Norbert Lichý, Vladimír Polívka, Jakub Kohl, Dan Dittrich, Vojtěch Hrabák (více)Obsahy(1)
Romantický a zároveň ironický příběh hastrmana alias barona de Caus (Karel Dobrý), jehož láska k venkovské dívce Katynce (Simona Zmrzlá) naplňuje netušeným štěstím i stravující vášní. Baron se vrací se svým sluhou (Jiří Lábus) z cest po světě, aby obnovil rybníky na svém panství. Jakožto moderní a osvícený člověk se životu místních vymyká. Středem jeho zájmu se stane nespoutaná a výjimečná rychtářova (David Novotný) dcera Katynka revoltující proti autoritám vášnivým uctíváním přírody a pohanských rituálů. Inteligentní a krásnou dívkou jsou okouzleni všichni, i učitel Voves (Jiří Maryško) a farář Fidelius (Jan Kolařík). Čím více se Katynka hastrmanovi přibližuje, tím více v něm rostou pochybnosti, zda jako člověk ve zvířeti a zvíře v člověku tentokrát obstojí. (Cinemart)
(více)Videa (1)
Recenze (423)
Vtažen do osobité atmosféry hned v prvních minutách jsem si na velkém plátnu docela vychutnal tenhle tajemný romantický příběh s hastrmanem, proslulou toť postavu v českých končinách napříč všemi druhy a žánry v umění. Především oceňuju vizuální stránku filmu (kostýmy, výprava, kamerové záběry) a hudební složku z dílny Petra Wajsara (pěkné vstupy ve stylu lidového folkloru z dávných vesnic). Příběh místy lehce pokulhával, ale upoutal v rámci zápletky otázkou střetu s vírou (včetně několika zajímavých myšlenek, např. "musíme znát své nepřátele") a vykřeslením pověrčivého lidu na vsi. Všeumělu Ondřeju Havelkovi se ve svém filmovém režijním debutu povedlo vytvořit velice osobitý snímek, který v rámci žánru (fantazijní, mysteriózní až hororový poetický film) možná úplně nedosáhl kvality starších klasik jako Panna a netvor nebo Valerie a týden divů, ale v rámci současné domácí produkce nabídl jedinečný filmový zážitek. Ovšem musím se přidat k těm, kteří smysl krátkého epilogu na závěr s přenesením do současnosti (zbourání starých míst a vybudování panelového sídliště) příliš nepobrali. (70%) [Kino Úsmev, Košice] ()
Mohl bych se tvářit, že jsem čtvrtou hvězdičku přihodil protekčně pro můj neskrývaný odpor k církvi, takže mě potěší každý film, v němž černoprdeláči tahají za kratší konec, ale tím to nebylo (i když ta radost se dostavila). Mně se Hastrman prostě líbil, a kdyby nebylo několika fakt nesmyslných úletů, klidně bych přidal i pátý kousek. Karel Dobrý byl spíše výborný a baronův vnitřní boj jsem mu bez problémů věřil, Simona Zmrzlá byla rozhodně dobrou volbou a Jiří Lábus opět dokázal, že by měl být do vážných rolí obsazován častěji. Bavil mě mix lyriky a epiky, skvěle zvolená hudba i poněkud depresivní atmosféra. ()
Karel Dobrý je zkrátka génius, kamera Marka Diviše je strhující, a Simona je Zmrzlá, ale uhrančivá;) Jeden každý Český Lev, kterého Hastrman skolil a jeho duši do hrnečku uschoval, byl zcela zasloužený, a minimálně Janu Kolaříkovi bych ho ještě přidal. Předlohu jsem nečetl a nechystám se na to, ale formát romantického (jako že romantismus, ne romantika ani Roman Tyčka) hororu se podle mě povedlo nastolit velmi zdařile, na čemž má zásluhu vedle kvalitního obsazení a předváděného herectví i řemeslná preciznost, a atmosféra dotvářená i působivou hudbou včetně foklórních písní. Vnitřní konflikt Hastrmana jsem si vskutku užíval - stejně jako bezeslovný, ale (bohužel) naprosto trefný epilog. S režijním debutem nesmrtelného Jiřího Oulického a frontmana Melody Makers jsem zcela spokojen;) 80% ()
Místy mi chyběl konflikt, jindy silná scéna, v závěru hlavně souvislosti. Švihák Ondřej Havelka přesto spíš mile překvapil, každopádně kniha, která před lety vyhrála Magnesii Literu, je prý mnohem vydařenější. Majitel panství se vrací po letech domů, je plný tajemství a začne se okolo něj motat hned několik (z dědiny) důležitých postav. Včetně divoké dcery rychtáře. Jenže jejich sbližování je zkratkovité, rozdrobené, chybí mu pochopení, místy působí, jako bychom se báli udělat krok vpřed. O rychtářovu dcera je navíc zájem, takže dušemi by náš hrdina zaplnil několik poliček. Výsledek jako napínavý thriller nefunguje. Tvůrce neukázal ošklivost doby, nešel na dřeň. Vizuálně je to místy moc fajn, obsahově ale slabší, motivace postav se občas mění jako počasí. Karel Dobrý je dobrý, nikoliv výborný. Ze Simony Zmrzlé je sice cítit divadelní průprava, ale bavila mě. Celkově lepší průměr. Leccos ale zamrzí, zejména pohled dramaturga měl být podstatně důslednější. ()
Kráska a zvíře z českých rybníků a potůčků aneb Zase ta žena. Stvoření, které nedá spát nesmrtelnému, ani služebníku božímu. Žel, na tomto romantickém souboji se sebou samým a svými tělesnými touhami, stojí celý příběh, jakási hlubší podstata či detaily života naší oblíbené, zelené pohádkové bytosti, jež má v Čechách určitě své postavení, zůstává divákovi skryta. Film je lehce monotónní, střídání přeletů nad vodou a polopohanských tradic s pěknými písněmi, krásným způsobem oslavující život i vztah k přírodě, vše prokládané silnou touhou, jak vlastně na tu rychtářovu dceru. Podivný černý humor mne také trochu zaskočil. V závěru se vše z přehnané poetiky probudí, nabízí to, co mohlo ve filmu přijít mnohem dříve a pokračovat na podobné vlně, takto mi v příběhu zůstalo dokonce i několik zcela zbytečných postav. Nicméně v rámci současné tuzemské tvorby se jedná o velmi povedený historický film, drsně navazující na současnost, což si vychutnají zejména občané Mostecka a s docela silným nádechem české venkovské kultury a nejen rybníkářských tradic. Je velmi lehké tento povedený debut shodit, ale osobně k tomu nevidím žádný důvod, jsem skromně spokojen a rád, že se něco takového u nás točí. [Kino Citadela - Litvínov] ()
Galerie (49)
Zajímavosti (21)
- Film vznikl na motivy románu Miloše Urbana oceněného Magnesií Literou. (Zdroj: První veřejnoprávní)
- Příběh filmu se odehrává ve 30. letech 19. století. (SONY_)
- Z finančních důvodů produkce štábu v průběhu natáčení sebrala hned 8 natáčecích dnů. (klukluka)
Reklama