Skleněný

M. Night Shyamalan se vrací ke kořenům a ošklivě zklamává. Ve všem. Jeho Skleněný je film, u jehož sledování vám bude za samotného tvůrce nejspíš trošku trapně. Vypadá to televizně, ale především je to celé neskutečně hloupé a sebevědomé zároveň. Zvraty jsou absurdní, tempo šnečí a veškeré pokusy o filozofování nelidsky mimo a slušný Willis a McAvoy to do průměru neutáhnou. Sledovat Skleněného je jako koukat se dvě hodiny na to, jak M. Night Shyamalan ničí svůj vlastní odkaz. A není to hezká podívaná. (16.01.2019)

Unbreakable glass split. Nerozbitné sklo bylo rozbito, archetypy o comicsových filmech roztříštěny na milion kousků, a znovu pospojovány do nového patvaru. Shyamalan je nefalšovanej génius, jestli tuhle klišoidní premisu držel x let v hlavě, aby jí pak dokázal dát novej, až šokující konzistentní ksicht. V konečným důsledku je tenhle filmovej triptych pro moderní MCU tím samým, co kdysi udělali Mooreovi Strážci pro zlatou éru comicsů. Jsem z toho paf. (15.09.2019)

Tématy, zapojením těch tří, úlohou Paulsonové v dění a dějovým obloukem (napříč všemi díly jako celku, nikoli tímto), jde nesporně o zajímavé a zároveň logické vyvrcholení trilogie, které funguje především v meta rovině, jelikož od dob Vyvoleného, se nyní nacházíme v časech "kinematografické době superhrdinské". V první hodině to navíc přesně tak i funguje a s ohledem na výše uvedené se to vydává po zajímavých cestách, kdy si Shyamalan nebojí pohrávat si s očekáváními. Problém, a to zcela zásadní, je druhá polovina, kdy to ani ne tak přešlapuje na místě, jako se šourá pozpátku na centimetru čtverečním. Utahaně se to rázem odvíjí ve scénách, kdy vždy bezpečně dopředu víte co a jak se odehraje i k čemu a kudy to míří, abyste někdy i desítky minut čekali než se tak konečně stane a ještě vám je to pak polopaticky dlouze vysvětlováno. I potenciálně silné scény "našeptávání té trojici" jsou odbité a ani na moment přesvědčivé. Což zamrzí dvojnásob, protože druhá půlka se tváří "jakože to našeptávání zabralo a dotyčné nahlodalo", čemuž nikdo díky nepřesvědčivému podání nemůže podlehnout ani na vteřinu. Na papíře to vše Shyamalanovi mohlo dávat smysl a působit na úrovni Vyvoleného, realizace však vázne a navzdory solidnímu vyšlápnutí i nosné celkové rovině, to zpropadená druhá polovina krutě potápí. Není to špatné, není to nechtěně směšné, jen je to nejprve velmi dobré než je to následně pohříchu velmi nudné. (07.02.2021)

Ja vlastne ani neviem, či sa mi to páčilo. Zvláštne reakcie postáv na zvláštne situácie. Bizarné momenty, absurdné twisty, kuriózne scény, WTF nápady. Ale aj práve vďaka nim je Glass svojím (značne obskúrnym) spôsobom zábavný. Pomáhajú mu v tom akčné sekvencie, ktoré sú natočené mimoriadne čudným spôsobom, o ktorom neviete, či je inovatívny alebo strašný (vo finálnej megabitke sa dvaja chlapi hádžu o exteriér dodávky). Herecké výkony sú ťažko opísateľné a to najmä u Jamesa McAvoya, ktorý mal byť mrazivý a strašidelný, ale je otázne, či vás vydesí "komik" meniaci sa vo svojej najstrašidelnejšej forme na polonahého týpka v teplákoch. Páčila sa mi psychopatická hudba a to, ako sa doktorka snažila pacientov presvedčiť (na základe relatívne realistického prístupu) o tom, že nie sú komiksoví superhrdinovia, ale (poviem príklad) železná tyč, ktorú ohli, mala 150 rokov, čiže nie oni sú extrémne silní, ale ona bola extrémne slabá. Pozdávalo sa mi aj napojenie na Vyvoleného, pričom niektoré momenty z neho Glass ukazuje z inej, osviežujúcej perspektívy (kto všetko bol s Davidom pred 19. rokmi vo vlaku?). Plus snímka berie do úvahy udalosti z neho a rešpektuje ich (Davidov syn, flashback do detskej izby). Zo začiatku som premýšľal nad logikou (nestačilo proste zavrieť oči tesne predtým, ako svetlá začali blikať?), ale potom som si povedal, že sa tým, nech je sranda, len nechám bez premýšľania unášať a treba dodať, že ku koncu už som bol ozaj unesený neuveriteľne. Len neviem, či pozitíve alebo negatívne. Asi niečo medzi tým. (08.04.2019)

Nemohu a ani se nechystám vyvracet, že Glass je filmem problematickým, k němuž si řada diváků jen obtížně hledá cestu pro nevídané rozkročení mezi příběhovým originem a žánrovým archetypem, který přetváří populární vzorce ve prospěch výstavby a gradace vlastního unikátního světa. Ale stejně mě překvapuje, jak kriticky se k němu publikum staví, neboť za povrchním vzdorováním pohodlnému zážitku leží snímek skvělý a koncepčně soudržný. Říká se, že úvod je nudný - naopak, volným navázáním na předchozí filmy a sledováním známých hrdinů v akci Shyamalan nejen oprašuje nostalgii, ale zároveň znovuustavuje jejich pozice na šachovnici a vychází maximálně vstříc těm divákům, kteří Vyvoleného ani Rozpolceného nemají příliš v paměti. Říká se, že pasáž v léčebně je idiotská - nechápu proč. Režisér zde našel ideální kulisu pro rozvíjení a vysvětlování vzájemných vztahů mezi trojicí postav, přičemž upevňuje sevřenost vyprávění tematizací jednak vnitřní a přesahující superhrdinské zápletky, která aktéry motivuje, jednak vnějšího příběhu v podobě únikové hry, která je procesem k dosažení vyššího, postupně se obměňujícího cíle. Dva různé závěry pak nejen završují fyzické střetnutí postav (akce na parkovišti), ale také ukazují, co jejich osudové střetnutí přineslo okolnímu světu, jenž byl do té doby jen v pasivní podružné pozici v očích hrdinů, kteří sami sebe považovali za nadřazané, popřípadě je tak vnímal i samotný divák (nádraží). Film tak končí možná nečekaně, ale naprosto srozumitelně vůči předchůdcům i vůči vlastním měřítkům, jelikož navzdory pedantské práci s detaily a neustálému rozšiřování univerza je v něm vše poskládáno tak, aby ho pochopili i ti předešlými díly nepolíbení - a možná to je jádro problému, proč ho tolik zastánců hlavně Vyvoleného odmítá přijmout. ____ Silný zážitek pak umocňuje ještě napětím pulzující soundtrack, ďábelský výkon McAvoye, velmi dobrý střih a zapojení flashbacků, které dovysvětlují jednotlivé zvraty ve prospěch udržování zvědavosti a napětí. Osobně mi vadila jen řada drobností, mezi nimiž ční jeden velký scénáristický fail, který zatím nejsem schopen přehlédnout, a celková vizuální lacinost některých sekvencí (především pak samotného útěku, který působí dramaturgicky odflákle) To už ale k pozoruhodným snímkům asi patří... 80% (24.01.2019)