Noční zvířata

Dva jednoduché příběhy, které bravurní režie dokáže spojit v jedno tíživé a silně atmosferické dílo. Noční zvířata jsou inteligentní, ale nikoli snobské, jsou trochu snové, ale svými emocemi pichlavě reálné. Těžko popsat, čím to, že Tom Ford dokáže ze známých témat a konceptuálně "neoriginálních" scén vytvořit něco tak unikátního a silného... Když jedna postava pronáší slova směrem k druhé, sami cítíme jejich velký dopad. Film utváří skutečný zážitek. Obrovskou zásluhu na tom nesou perfektní herci a hudba. 9/10 (25.11.2016)

Typický příklad bezohledné formy vítězící nad obsahem. Bohužel, Nocturnal Animals jsou opravdu krásný zážitek pro oko, oceňuju všechny detaily prolínání románu v hlavním příběhu, trojí barevné schéma, ale víc nic. Zdá se mi poněkud nedostačující, aby takový počin, o kterém se hovoří v superlativech, pojednával jen o tak běžném momentě v životě, jakým je vyrovnávání se s rozchodem. Mezilidské vztahy mají své začátky a konce, je to tak prosté. Ale je život skutečně tak málo inspirativní, aby nenabízel ani o kapku více? Díky alespoň za ten silní herecký soubor, díky nimž ty šablonky alespoň trochu fungují. Amy je estetická a krásně melancholická, Jake zemitý a Michael zas a znovu klasický drsňák. Knihu Tony and Susan (1993) vynechám. (04.11.2018)

Asi obsahuje spoilery. Dva filmy v jednom. Banálny rape and revenge triler (ktorý z priemeru jemne dohora povyťahuje snáď len prašná texaská výprava a skvelý Michael Shannon, ktorého by ste v podobnej chvíli aj vy určite chceli mať na svojej strane) a pomerne tupá melodramatická vzťahovka s úplne nezaujímavými postavami. Jake to uhral celkom fajn, ale Amy Adams je sympatická asi ako pes s besnotou. Nebyť Shannona, zrejme idem na 40%. (13.03.2017)

Nádherně nasnímané i stylizované, fenomenálně ohudebněné a skvostně odehrané nabubřelé snobské nic, na kterém je vůbec nejhorší to, že finální rozuzlení (a je úplně jedno, ke kterému z těch dvou či tří možných výkladů se ve výsledku přikloníte) nedává zpětně "opravňující štempl"/opodstatnění oné rádoby důmyslné formální výstavbě jakože mindfucku. Spíše naopak v plné nahotě ukazuje, že z každé z těch tří narativních vrstev by bohatě stačila pouze jedna stěžejní scéna, aby se docílilo shodného efektu i vyznění (a to pro všechna tři možná vyznění). Ovšem úvodní hardcore titulky ponechat; ty jsou na tom to vůbec nejlepší a nejpodvratnější. (21.11.2016)

Tom Ford se opět vyrovnává se ztrátou. Vizuálně a vypravěčsky je ještě o krok dál, než když nám svého času představoval Single Mana, ale jde na to tentokrát hodně nepříjemně, byť určitě ne nepřívětivě k divákovi. To jen texaský noir, který hlavní hrdinka čte, je tak temný, depresivní a bezútěšný, že se mi na obrazovku chvílemi ani dívat nechtělo. To by ale byla škoda, protože záplava metafor, které umí divákovi do hlavy vyvrtat slušnou díru, je obrovská a výsledný dopad jakbysmet. Paralely mezi knihou a Susan jsou tak náramně chytré a byť samotný konec leckomu svou antikatarzní troufalostí zkazí požitek, do mě se zavrtal až téměř bolestivě. (29.10.2018)