Odysea

Citlivě snímané civilní záběry se prolínají s nadpřirozenými scénami „letu“ v mořských hlubinách. Rytmus zlomků těchto dvou světů a světel vrhaných ze stříbrného plátna nebo z monitoru do jinak oslněných tváří v předlouhé expozici rozeznívá symfonii heroismu, kterou již v nich samých cosi rozkládá. Je to „já“, které způsobuje rozčarování všech milujících. Bohorovnost, která za sebou zanechává zrazené. Hluk, který neporozuměl tichu, jakkoliv je zakoušel s takovou vášní a odevzdaností jako málokdo jiný z „tohoto světa“. A přesto není vše ztraceno. Je-li duše pokorná a odpustí-li, může se i zkalený pramen pročistit a lze z něj pít. Biografický film o Jacquesovi Cousteauovi a jeho synu Phillipovi mě nadchl celou to výše popsanou cestou. Charismatický stárnoucí „velitel“ s nákladem slabostí dobývá cosi nesrozumitelné, zatímco vnímavý syn již v ony temné chvíle vidí dál a vychází vstříc vlastním obzorům. Když se však obnoví jejich společná cesta, otevře se ten neznámý svět stvoření i dalším chodcům, plavcům a letcům, tedy všem obyvatelům, kteří se za něj budou prát tak, že se právě toho zatěžujícího „já“ vzdají. Záslužný počinek Edisonline zpřístupnit tento podnětlivý film českým divákům. (01.02.2024)

Cousteau s Calypso byl pro mne vždy takovým zhmotněním kapitána Nema a jeho Nautilu. Jeho dobrodružný život jsem mu záviděl. Film mi v tomto ohledu trochu otevřel oči, protože se mi kromě neskutečného dobrodruha, někdy šílence, fanatického potápěče, milovníka moře a života pod hladinou poodhalila i tvář otce a možná i osamělého muže, který si to však začal uvědomovat až ke konci života. Vidíme ho zde jako tátu, vědce i sháněče peněz pro další expedice. Je zajímavé, že prvotní impulz k trávení života na moři dala jeho žena... To je v případě Jacquese Cousteaua celkem zásadní! .-). Scény točené v moři byly úchvatné, ale to se dalo od filmu čekat. Horší to bylo s jeho pobytem na souši, kde mně film chvilkami nebavil. Z lokálních dobrodružných příhod pod vodou se totiž vždy stáhl do životopisné a lehce sterilní roviny. Mně osobně nejvíce mrzí, že neukázali Cousteaua s nějakým vrakem jichž našel požehnaně. Leckterý soudobý profesionální potápěč jej dokonce považuje za ,,vykradače'' vraků. Ví se o předmětech co měl doma i odkud pocházely. Je však nutno vzít v potaz, že stejně jako vše po válce procházelo vývojem, procházela jím i podmořská archeologie a přístup k vrakům a jejich pokladům. Ta absence nějaké potopené lodi mi tam chyběla, ale zase mi to vyvážila ta PBY Catalina .-). Celkem tedy dávám za 3 vilejše a říkám rovnou, čekal jsem víc. Lambert Wilson i Audrey Tautou byli dobře vybráni a typově mi dobře sedli. Sedla i Desplatova hudba (jako vždy). * * * (04.08.2017)

Pomerne široký životopisný film, ktorý vtesnal značnú časť života jedného veľkého človeka do dvoch hodín. A nevyhol sa ani negatívnym stránkam, čo si treba ceniť. Nakoniec však zisťujeme, že na živote pána Cousteaua boli najlepšie tie podmorské zábery. Netreba sa však príliš tešiť, lebo film je vedený skôr ako rodinný príbeh. (20.11.2022)

Takhle to dopadne, když filmaři neví, jestli mýty boří, nebo staví. Svým (jemným) poukazováním na (některé) Cousteauovy nedostatky a zároveň vytěsňováním (všech) jejich důsledků je to skoro fascinující. Jako by si to říkalo o studii potlačovaných emocí a vypravěčské manipulace. Odysea ukazuje jak jde negativní emoce a kontroverzi přelepit krásnými obrazy a umělými příběhovými kličkami. Je to kusem odpudivé, kusem zábavné a kusem zajímavé. (11.01.2017)

Námět k tomuto filmu zavání dobrodružstvím na dva knižní eposy. Jakmile se ale příběh rozjede, tak jsem ztracen. Ztracen v příběhu, který dozajista mohl být zajímavý, ale na mě působil neuvěřitelně nudně. Naštěstí vše zachraňují krásné podmořské záběry, u kterých jsem nestíhal ani zatajovat dech. Takže když to vezmu kolem a kolem, za shlédnutí Odysea určitě stojí, ale rozhodně nestojí kvalit, které jsem od ní očekával. (07.01.2018)