Lesní rituál

Bojlerový poplach! Když se čtveřice oslizlých traumatizovaných velkobritských obstarožních otyloňů vypraví na funivou túru severním Švédskem, může z toho být buď tklivé přežívací drama dle skutečných událostí o tom, jak je jednoho po druhém sklátí infarkty při urputném drápání se na 690 metrů vysokou velehoru jménem Kuormakka, nebo skorohoror o tom, jak je jednoho po druhém prostě něco sežere. Toto je ten druhý případ, v němž to nejdříve vypadá, že se ty otylé výletníky v solidní atmosféře syrových kulis severní Skandinávie snaží unyle a plagiátrosky jednoho po druhém sežrat Záhada Härkärvaarské čarodejnice, tudíž se při otravných, rušivých haluškách ve vrčícím nočním lese málem umlátí hlavama o stromy, přičemž se ti pičusové chovají jako hysterické blondýny, co zabloudily v šopinpárku a nemohou najít nehtové studio. Pak však přijde ta relativně zajímavější polovina, ve níž vyjde najevo, že je nezkouší vybubat jen pár hrozivých větví, slaměný panák a vykuchaný Tedybér, nýbrž nefalšovaný lidožravý potrat germánské mykologie, vzniklý když tenkrát Lokki zahýbal Sigyn a šukal skot. Ten sice chrchlá runy solidně démonickým barytonem, nicméně na pohled je to takový trapný parohatý krávoid, strašidelný asi jako Satanklauzův sob Rudolf, co se na chůdách vydal na maškarní bál Kokakoly převlečený za žirafu. A to je trochu škoda, protože kdyby spatlali méně směšnou obludu, přidali kečupu a ubrali houbiček, byl by to rozhodně nadprůměrný spektákl. (14.02.2018)

Nedočkáme se sice kdovíjak objevného závěru a postavy působí odflákle, ale při sledování nás pročistí pořádně hutná atmosféra, koncept vyprávění je zmáknutý takřka na jedničku a z pohledu stylu se jen těžko hledají nějaká slabší místa. The Ritual je jak hororově efektivní a umí diváka vynervovat, tak i uvěřitelný v rapidně se měnící náladě ohrožované skupinky lidí, díky čemuž si v prvních dvou třetinách ponechává autenticitu a je v podstatě funkční i jako částečný lesní survival. A vysvětlující finále je s odstupem mnohem méně blbé a napoprvé si udržuje nepředvídatelnost.. Kvalitka (09.02.2018)

„Nikto nikoho neoprcá.“ – „To sa ešte uvidí, čaká nás dlhá noc.“ Na jednej strane by som strašne rád dal 4*, ale proste je to od istého okamihu monotónne, postavy nie sú príliš zaujímavé, neustále vidiny a halucinácie (a flashbacky do obchodu) sú otravné + to obsahuje plno nudných scén, ktoré v iných filmoch končia na dlážke strižne. Na strane druhej oceňujem absenciu humoru, vážnu atmosféru a skvelú výpravu severských, megatemných, nechutne hustých lesov, kde vám nikto nepomôže aj kebyže ich zapálite. V nočných scénach je to „klasika“: pár stromov a nič nie je poriadne vidieť. Niekoľko s prižmúrenými očami parádne strašidelných scén (najradšej mám asi ten detail s rukou na kmeni stromu) a celkovo vcelku originálny scenár, kombinujúci viacero slávnych filmov resp. hororových pod-žánrov. Trocha ako The Hallow Corina Hardyho (partia civilizovaných, moderných ľudí v súčasnosti bojujúca o prežitie v prastarých, hlbokých európskych lesoch, v ktorých do dnešných dní prežívajú mystické povery). Ale lepšie. Produkcia: Andy Serkis. Nevillov román je prvú polovicu fantastický, ale ku koncu sa mi viac páčil film, ktorý mal relatívne o dosť iné finále. Rozdiely kniha/film sú početné, v románe by ste napr. márne hľadali traumu hrdinov z lúpežného prepadnutia, v knihe majú oveľa drsnejšie a naturalistickejšie zranenia a úmrtia, takisto lesy sú v knižke spracované lepšie, stále v nich prší alebo aspoň mrholí, vo filme sú to až na pár temných výnimiek skoro úplne obyčajné lesy. (19.02.2018)

Čtyřlístek krajně nesympatických anglických chlápků, babsky užvaněných srábků z kanclu, na výšlapu po kopcích severního Švédska. Fakt hustý dobrodrůžo - les plný průseků a pařezů, kde se mimo záběry kamery nejspíš nacházejí i informační tabule, turistické značky a odpaďáky, zatímco divák má věřit tomu, že se jedná o jakousi životu nebezpečnou a nepřátelskou divočinu zasvěcenou pohanským kultům prastarých bohů. Typická šablona pro lidi z města, kteří tráví dovolené v hotelech a divoká příroda jsou pro ně hory à la Krkonoše. Od prvních chvilek jsem toužil vidět tyhle panáky nějak brutálně zmasakrované, z kůže stažené, na kůly naražené, za živa pojídané, nebo tak něco. Není tedy divu, že mě tenhle poněkud nedomrlý čarodějnický horrůrek nijak výrazně neuspokojil. Dokud se příběh tváří jako variace na Blair Witch, dokud je Zlo neurčité, neviditelné, metafyzicky tajemné, představy vzbuzující, jde to. Ale od zjevení se partičky vidláků až po notně pitomý závěr, je s atmosférou šmytec. Průměrný a snadno zapomenutelný večerníček před spaním. (07.02.2018)

Krásná příroda a vcelku dobrý úvod, ale jak se to přehoupne do druhé půlky a na scénu se začne čím dál víc dostávat tajemné neznámé, tak jde film do kytek. Příšerka a všechno kolem ní na mě zapůsobilo dost stupidně a připomnělo mi to tuto koninu. Vzhledem k trapnosti se tak ztratila hororová atmoféra. Úplný závěr to potom rozhodně nezachránil, spíš naopak. 50% (16.12.2018)