Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér Dušan Klein natočil podle archivních materiálů československé bezpečnosti film Případ mrtvých spolužáků. Jeho děj se odehrává v roce 1963, kdy do tehdejšího Československa přijíždí západoněmecký obchodník Friedrich Schmidt. Nikdo netuší, že tu má zpravodajské poslání. Chce vyřídit starou záležitost z doby války, kdy se podílel na udání spolužáka Pavla Richtra, popraveného za heydrichiády, a zároveň navázat známosti s vhodnými lidmi, kteří by mohli jednou podle pokynů západní rozvědky pomáhat při narušování československého státu. Jeho cesta je spojena se smrtí tří dalších spolužáků… (Česká televize)

(více)

Recenze (83)

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Ne, není to žádné veledílo, i když se snaží o překvapivé zvraty, kterým je především závěr s vraždou Karoliny Slunečkové. V celém filmu šlo o to najít vraha propuštěného Čermáka (Vilém Besser) a souvislost mezi touto vraždou a návštěvou bývalého spolužáka, nyní žijícího v NSR. Že šlo o vyšší zájmy, jsme se sice z jednoho rozhovoru dozvěděli, ale vlastně jsme se nedozvěděli, jaké ty zájmy byly, proč byl Friedrich Schmidt do republiky nasazen. Kdo tedy byl spolupachatelem udání studenta za heidrichiády? Kupodivu Eduard Cupák, ačkoliv to vypadalo hlavně na Svatopluka Matyáše. Jednu chvíli jsem si dokonce myslel, jestli tu nebude nějaká paralela se skandálem reportéra ČST Vladimíra Veselého, který tenkrát vzrušil a pobouřil veřejnost. Těžko lze chválit herecké výkony, nejlepší snad Jaroslav Moučka, ale ani on nevykročil se svého průměrtu. ()

Willy Kufalt

všechny recenze uživatele

Hmm, tak koukat se na to dá, ostatně jako na většinu kriminálek z té doby, ale takhle manipulovat (ať už filmově nebo policejně přímo v ději filmu) s případem Vyšší princip, geniálně zfilmovaným Jiřím Krejčíkem v roce 1960, to opravdu nebyla moc šťastná volba... stejně jako scéna s besedou kolem zmíněného filmu Vyšší princip nebo nadbytečná postava redaktora v podání Svatopluka Matyáše, zbytečně evokující (i díky úplně stejné vizáži) jeho roli z 30ti případů majora Zemana (ve filmech Bílé linky a Modrá světla ze stejného roku). Ale místy to mělo i dobrý spád i občasné sondy do světa psychiky postav nebo projevy lidských charakterů a nebýt oné paralely k Vyššímu princípu, mohlo to dopadnout o něco lépe. Jinak snad jen herecký výkon Eduarda Cupáka tu za něco stojí a ještě je tu hodně zajímavé obsazení několika zapomenutých herců aneb málo okoukaných tváří do hlavních rolí (Milan Riehs, Adolf Filip, Václav Mareš). 50% ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Tohle vydávat za krimi, chce značnou dávku odvahy. Klidně to mohl být 31. případ Honzy Zemana. Nic na tom nezmění inspirace skutečnou událostí, tohle byl prostě normalizační brak o hodných kriminalistech, kteří střeží naši zem před proradnými západními agenty. Akce nula, napětí nula o inteligentím ději nemůže být ani řeč. Zlí agenti jsou samozřejmě z NSR a samozřejmě jsou to bývalí váleční udavači a Sudeťáci. Naštěstí jejich nekalé reje a snahy uškodit naší socialistické republice ve fimu bedlivě sledovalo bystré oko soudruha majora Jaroslava Moučky a Václava Mareše... Vidím to tak, že za Kleinem přišel někdo z ÚV a požádal ho o natočení nějaké krimi o tajných službách. Předpokládám, že osnovu scénáře ten dotyčný už držel v ruce napsanou... Dávám jednu hvězdu za tu nechtěnou komičnost. * ()

endrix 

všechny recenze uživatele

Spíše slabší záležitost. Příběh je sice na začátku dobře rozehraný, ale jak se postupně odkrývají karty, stávají se postavy stále méně zajímavé, zápletka překombinovaná a rozuzlení už je vyloženě trapné. Ani detektivka, ani kriminálka, spíše tendenční dobová agitka o tom, jak na Západ nemůže odejít ani že Západu přijít nic dobrého. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Z hlediska vyššího principu mravního, vražda na diváku je zločinem! Rok vzniku i spolupráce s tiskovým odborem Ministerstva vnitra ČSSR přináší normalizační zážitek o hořkosti Cupákova cyankáli a co je stejně špatné, příběh nefunguje ani jako krimi. Naštěstí je tu nechtěná komická rovina a u ní bych kromě Kuby, který v sobě evidentně pořád dusí Trautenberkovy křivdy, milerád vypíchl famózní závěr. Protistátní živel je brutálně potrestán tím, že se musí i se svým Mercedesem vrátit do Západního Německa a Moučkova elitní jednotka strážců socialistického zřízení oslavuje, že už nikdy více nebude dýchat jejich proletářský vzduch. To je win-win situace jak víno. Čest, soudruzi! ()

Galerie (6)

Zajímavosti (9)

  • Pokleknutí Šmída (Milan Riehs) před pamětní deskou téměř přesně kopíruje známé gesto kancléře Brandta, který roku 1970 při návštěvě Varšavy během pietního aktu zcela nečekaně a pravděpodobně spontánně poklekl před pomníkem obětí povstání ve varšavském ghettu. Toto gesto získalo po celém světě velký ohlas. To, že jej ve filmu zopakoval Šmíd jakožto negativní postava mělo zřejmě ve filmu natočeném za normalizace dehonestovat skutek kancléře Brandta. (Zany)
  • Součástí filmu je i TV pořad, kde spolužáci (až na jednoho) potvrzují slušnost spolužáka Šmída (Milan Riehs). V závěru pořadu je i rozhovor s autorem předlohy filmu Vyšší princip (1960) Janem Drdou. Jan Drda zde potvrzuje, že i jeho povídka má skutečnou předlohu. Ovšem film je točen v roce 1976 a Jan Drda zemřel v roce 1970, tedy 6 let před natočením filmu. (okindl)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno