Wonder Woman 1984

Wonder Woman 1984 je pomerne starosvetský komiks zjavne inšpirovaný Donnerovým Supermanom a áno, niektoré pasáže drhnú (osobne ma vôbec nebavil úvod na Themiscyre a postava Minervy je komiksové klišé), zároveň ale kameň, ktorý plní priania, je výbornou kostrou príbehu, okolo ktorej sú omotané ďalšie motívy a motivácie postáv. Všetko nakoniec dáva zmysel (vrátane návratu Steva Trevora) a jednotlivé postavy si naplnia svoju cestu (skvelá os postavy Maxa Lorda!). Málo akcie mi paradoxne vyhovovalo a hoc tu narozdiel od jednotky nie je veľa eye-candy záberov, stále je tu niekoľko vizuálne úchvatných scén (prelet cez ohňostroj alebo prvý let Wonder Woman). Za mňa parádny oldschool komiksový film, ktorého kontroverzia mi úplne uniká (druhý Thor, či druhý AntMan sú určite horšie napísané i zrežírované a nedostal sa im takýto backlash). (03.01.2021)

Dyslektický Cigán tímto klesl ještě hlouběji ke dnu žumpy Debilních Cypovin a uplácal zatím snad nejstrašlivější a nejnudnější povrchní, megapatetickou homokládovinu ze všech dosavadních adaptací retardovaných omalovánek pro postižence poruchou čtení. Prkenná šišohlavá Židozonka tentokrát devadesát procent hrací doby bojuje výhradně s červenoknihovním poševním šlemem otylých čtenářek Rosamunde Pilcher, aby ve zbývajících deseti tupě usvištěla k naprostému správňactví hormonálně destabilizovanou předpřechodovou trapkomilfku, uboze přiblblého homodžina s odulým obličejem a lacině pomentorovala všechny ty děti s mozkovou obrnou a dospělé po mrtvici. Patricie by zoufale potřebovala k narozeninám vibrátor. Nebo nějakého zapřisáhlého šovinistu se zálibou ve fistingu. Popřípadě by účel splnil i doživotní soudní zákaz přiblížit se k jakémukoliv filmovému studiu. (26.12.2020)

Pokus o zopakování totožného postupu v jiné retro době dopadl polovičatě. Ať už se hlavní scénárista prvního dílu Allan Heinberg dobrovolně odklidil k seriálům nebo se nepohodl s dalšími tvůrci, u pokračování už jeho jméno nefiguruje a je to znát. Ingredience jsou totiž stejné, ale jakási středová nit, která z dobrodružné pohádky udělala legendární podívanou, tentokrát chybí - a nebo je zašmodrchaná. Nebudu lhát, vážím si staromilské první poloviny, která se chová tu jako Superman od Richarda Donnera, tu jako fantasy béčka téže doby (myšleno v dobrém). Ani tentokrát se zbytečně nestaví propojené vesmíry, jen se jde po cestě komiksů tím směrem, kterým mířily před desítkami let v papírové i celuloidové podobě. A většinu času funguje i v navázání na válečné hrátky, protože jestli má někdo chemii téměř atomovou, jsou to Gal Gadot a Chris Pine. Jak se člověk přenese přes to, že se někdo objevuje v cizím těle a jak je s oním tělem poté nakládáno, zůstane sladkobolná, rozpačitá, ale přesto opravdová a uvěřitelná romantika, kde věřím každému slovu a při libovolně plačtivém prohlášení typu "Už nikdy nebudu milovat," ukápla nejedna slza i mně. Tím ale končí největší pozitiva a se zbytkem si nevím rady. Nemám problém s náturou a směřováním dalších postav, protože i to spadá do obrázkové tradice, ale nevím, proč je Pedro Pascal silou tlačený do módu Rock Me Amadeus a proč je ho v ději asi tak o třicet minut více, než by bývalo stačilo na bohaté prokreslení jeho motivace. Stejně tak časté "vychovávání" diváka je do očí bijící a morálních pouček na téma gender nebo consent mohlo být méně nejen kvůli tomu, že sem žánrově nepasují, ale protože jsou téměř polopaticky servírovány přímo do kamery. A konečně to nejtrestuhodnější. Finální souboj a co z něj vzejde je nejslabší částí filmu, která jak kdyby byla přítomna jen kvůli nutnosti se jakkoli se zápletkou rozloučit. Akce je banální a kvůli šeru neviditelná, závěrečná morální lekce nelogická, kostýmy a masky vůbec nefungují a hlavně se v tu chvíli jde k půl třetí hodině stopáže a jakkoli jsem se u filmu bavil, tohle rozhodnutí nic nestříhat nechápu ani trochu. Patty Jenkins podlehla velikášskému syndromu a Wonder Woman hlavně proto musela na završení trilogie zapomenout. (19.07.2023)

Wonderku mám rád. Má dobré príbehy, obstojí vedľa Supermana a jej filmová tvár a aj akcie vyzerajú štýlovo. Zack Snyder ju predstavil svetu a v sólovke už to ťahala sama. Jej origin mám rád a bavila ma aj v BvS či Justice League. Tu ma síce tiež baví, ale nie toľko, pretože tu moc ani nemá čo hrať. Prvú polku sa len premáva s vysnením Števom Trevorom, čo by nebolo zlé, ak by to netrvalo pol filmu. V druhej polke už vytiahne aj laso a sandáli čo je fajn, že ju konečne vidíme v nejakej lepšej akcii späť, ale je to málo, pretože už nasleduje len finále. Akcie nie sú zle, ale nestrhnú tak ako keď vybehla Diana v prvom filme zo zákopov. Stručne povedaná, rozdá sa tu (za 2,5hodiny) par klasických pästí a kopov, ale bez nejakej lepšej choreografie a to je všetko. Aby som neklamal, tak ešte úvod na ostrove amazoniek bol zaujímavý. Inak dosť slabé oproti tomu, čo predviedla pod Snyderovým dohľadom vo WW, BvS, alebo JS. WW 84 ma tak debilne postavený príbeh, že sa tam skoro celý film nič nedeje. Záporaci tu takmer ani nie su. Miesta tu síce majú dosť, ale Pedro Pascal furt o niečom sníva a Kristen Wiig sa polku filmu učí chodiť na opätkoch a zároveň byť sexi milfka. S týmto prístupom moc Wonderke pod kotol nezavaria. Menšie plus je Zimmerova burácajúca hudba, ktorá aspoň navodí pocit, že sa tam niečo deje. Inak veľké sklamanie, ktoré príbehom ani postavami nemá vôbec čo ponúknuť. Ďalšia vec, ktorej nerozumiem je rozpočet. Kam sa vlastne vytratil ? Na tie obyčajne tri akčne scény ? Dúfam, že k tretiemu dielu si už Patty Jenkins nečuchne. P.S.: počkajte si za titulky. 55% - 3* (30.12.2020)

Jednotlivosti jsou lepší než celek, což je opak toho, o co se filmaři většinou pokouší. Platilo to z velké části i o jedničce, ale té se jaksi podařilo z toho vybruslit líp - tady působí návaznost všeho od scén až po motivy hodně divoce a náhodně, jako by z toho už tak dlouhého filmu bylo hodně materiálu vystříháno. Sice si cením toho, že ten film vypadá jinak, než komiksové filmy většinou vypadají (pokud něco k životu nepotřebuju, tak miliontou variaci na Marvelovku), stejně jako si cením těch pokusů prozkoumat nějaké ne úplně tradiční motivy - snaží se to opravdu o něčem nepovrchním a smysluplném být. Je skvělé, jak ten film přijal pozitivitu a naivní hrdinskost scény ze země nikoho z jedničky a závěrečná katarze je dost uspokojivá. Ale i tak... bylo by potřeba víc myslet na to, aby to uspokojivěji drželo pohromadě. (26.12.2020)