Za každou cenu

"Prečo museli zomrieť štyria ľudia, aby si mal peniaze, ktoré neutratíš a ktoré očividne nepotrebuješ?..." Neviem či každý divák dostane po filme uspokojivú odpoveď na túto otázku, ale režisér sa v tom asi nechcel pitvať, čo je trochu škoda. Je to asi jediný problém tohto filmu, že motív hlavného hrdinu rieši iba okrajovo. čo si však skutočne užijete je fantastický výkon Jeffa Bridgesa v roli šerifa. Tie jeho neustále podpichovačné kecy na svojho indiánskeho kolegu na fakt bavily. Veľmi podobnú rolu hral vo westerne True grit a celá jeho postava len akoby preletela z filmu do filmu. Tu mu to akurát viac kecá, ale to je len dobre, pretože bol vážne vtipný, teda aspoň mne ten humor sedí. Bolo zamiešané na mimoriadny film, škoda, že celá rodinná linka, vzťahy, motivácia, nedostali väčší priestor, hoci aj na úkor nejakej vylúpenej banky. Film 80%. Jeff Bridges 100%. (04.12.2016)

K tomuhle malýmu nenápadnýmu klenůtku mám jediný - CHLAPI SOBĚ ! Jeden z nejkrásnějších filmových konců co jsem kdy viděl. Není to žádnej western bože, ani moderní western ani nevím jakej ještě western, je to prostě o chlapech o jejich srdci, duši,děsech -běsech a ač to tak nemusí vypadat především o jejich smyslu pro čest a ochotu nést za cokoli následky bez jedinýho fňuknutí na krutost života. Stačí trošku přemýšlet nad tím co tam ti chlapi dělají a proč. Našel jsem si tam tolik silných momentů jako nenajdu ani v deseti filmech dohromady. (03.02.2017)

Že je Jeff Bridges výborný herec, je naprosto bez debat. Že je Ben Foster úchyl od pohledu, vo tom taky žádná. Ale, že se k nim přidá i Chris Pine, ten rebel že Star Treku v roli tmelícího článku (zločinec s rozumem) a bude to všechno cajk, tomu já bych vůbec nevěřil. Ale jo, nakonec jsem mile překvapen, včetně výtečné muziky a konce, který byl možná ještě lepší. A pokud je většinové obyvatelstvo USA aspoň trošku podobné rasistickému šerifovi, tak se vůbec nedivím, že si nakonec zvolili Trumpa za prezidenta. A teď to myslím úplně nestranně. (21.11.2016)

(1001) Nick Cave a Warren Ellis zase řádí. To jsem chtěla říct předem. Za každou cenu je jeden z těch filmů, kde určitě každý druhý a možná že i každý první záběr vypadá, jako že všichni lidé v něm pózují na plakát, ale když je to chytrý meditativní moderní western o vztahu bratra k bratru, jedince k předkům a všech k půdě, tak to nejenže odpustím, ale snad i trošku vnímám jako přednost. Také je to po nějaké době zase film, kde jsem si opravdu užila dialogy a obdivovala, jak byly napsané a používané. O to, o čem se mluví, úplně nejde, ale přece je důležité, že to zaznělo. O charakterech všech čtyř mužů mi to říká velmi mnoho, buduje to sympatie k oběma dvojicím a zároveň vytváří podvědomý strach z jejich nevyhnutelné konfrontace. Film nechává každé emoci dost času, aby dostatečně ukázala svůj efekt na svého prociťovatele. Velmi pomalu a pozvolna buduje napětí a divácké očekávání, aniž by to přetáhl do neúnosné délky nebo nudy. A potom ještě pořád dokáže nabourat očekávání a překvapit svým vývojem. Bena Fostera, Gila Birminghama i Jeffa Bridgese (v tomto pořadí) jsem již milovala, a nyní ke svému překvapení na tento seznam asi budu muset zařadit i Chrise Pinea. A taky miluju, že je to zároveň absolutně civilní a výsostně žánrové. (06.09.2017)

Dlouho jsem neviděl tak chladně mechanický film, kde jakoby tvůrci prostě jen skládali papírový letadýlko z ábíčka podle návodu a čekali, že na konci bude opravdu lítat. Nenechám se ukolíbat líbivým soundtrackem, pěknou kamerou ani nejvíc jižanskejma přízvukama od těch, co nejsou slyšet ve Zrození národa, když nic z toho neslouží ničemu pořádnýmu, co bych neviděl líp jinde. (25.02.2017)