Jan Palach

» Česká kinematografia prežíva akúsi dlhodobú tvorivú krízu, keď by som ešte doplnil, že ani tá naša na tom nie je o moc lepšie ! « 『 Ó Môj Bože, kde sú tie staré komunistické časy, že sa aspoň nakrúcali bohovské filmy, keď už teda nič iné ! 』Síce netvrdím, že by sa mal teraz Jan Palach v hrobe obracať z toho, ako k nemu pristupoval r. Sedláček a sc. Kantůrková, ale ani sa nejedná o nič strhujúceho, čo je určite premárnený potenciál, ktorý sa skrýval za jeho odvážnym činom. Skrátka, zaslúžil by si dôkladnejšie spracovanie, ktoré som z časti videl už vo vynikajúcom Horiacom keri, ale tam mal iba kratučkú vsuvku. _Na tomto nie príliš podarenom filme ma nezaujalo takmer „ani mäkké f” , okrem niektorých dynamickejších sekvencií s demonštráciami. Je tu v prvom rade - nevýrazný, slabý a nepodarený strih Josefa Krajbicha, že miestami d.p. Jana Šustera vytvára zaujímavú kompozíciu obrazu. Réžia a scenár ma e-x-t-r-a nepotešili ! Predstaviteľ Palacha, Viktor Zavadil je dosť dobrý vo svojej úlohe, snaží sa. Z trojice herečiek : Bydžovská, Kanátová a Barešová, ma samozrejme najviac zaujala slovenská Kristína K. A práve ona by to mohla niekde dotiahnuť ? Česi a Slováci spoločnými silami nakrútili film, ktorý by sa možno pred 50. rokmi zapísal do dejín, ale ani takáto súčasná spolupráca negarantuje, že tým pádom vzniká čosi prospešné. Nevedia to, a ani my to nevieme ! Stratili cit pre skutočnú filmárčinu, ktorá občas uzrie svetlo sveta ! (09.02.2019)

Ono se tak trochu jedná o demýtizaci Jana Palacha. Aureolu mučedníka a téměř světce nabourává Sedláček tím, že se nebojí vtisknou Palachovi do ruky půllitr a panáka a stejně tak mu nečiní problém strčit ho do postele s holkou. Jasně, tohle všechno kluci v jeho věku dělali stejně jako dnes, ale chlastající a souložící Palach je skoro to samé, jako močící Ježíš. Nicméně tenhle důraz na obyčejnou lidskou stránku je jedním z nejsilnějších aspektů celého filmu a divák má díky ní k hlavnímu hrdinovi blíž. Dalším plusem je postupné utahování společenských šroubů, které vyvrcholí věrně ztvárněnou letargií většiny národa, který volí raději teplo a smrádeček. V této situaci pak člověku přijde Palachův čin vlastně přirozený a Sedláčkovi slouží ke cti, že se to nesnažil opentlit nějakými patetickými žvásty. No a chvíle, které předcházely upálení, se mi asi nedlouho vryjí do paměti. Herecky bez výhrad a z neznámého Zavadila jsem byl nadšen. Naopak co mi nesedělo byl televizní formát. Alespoň mě to tak přišlo. Jasně, film se vlastně soustředí výhradně na osobu Palacha, který nesleze ze záběru, ale trošku rozmáchlejší zpracování by přeci jen neškodilo. Ale to je jen malá vada na kráse. 90% (18.01.2019)

...čtyři hvězdy, ale klidně i pět, pokud to bereme jako doporučení, jestli na film jít. (spoilery) Celou dobu to trochu drhne a střídavě zároveň projevuje znaky filmařské úrovně u nás málo běžné. Stoprocentní je asi jen kamera a výprava. Největším problémem je podle mě zobrazení Pražského jara, protože depresi po srpnu 68 jde podle mě zobrazit jen kontrastem k euforii před srpnem. Tady ale všichni přijímají proces demokratizace tak nějak samozřejmě, čtou si v novinách o probíhajících změnách jako by si četli aktuality ze sportu. Maminka pak Palachovi říká o invazi taky spíš jako by mluvila o počasí nebo o tom, co dneska uvaří k večeři. Zkrátka, ve tvářích herců velmi často nejsou adekvátní emoce. Nejdivnější je to asi na brigádě ve Francii, kdy pár týdnů po invazi je Palach úplně v klidu, jako by se vše odehrálo už před lety. To všechno má pak vliv na "pochopitelnost" jeho činu. Člověk si říká, že emocionálně vlastně vůbec nechápe, proč to chce udělat. Proč je najednou tak radikální, když dvě třetiny filmu působil spíš nezúčastněně. Díky tomu na mě pak poslední záběr, "po činu", působil jako probuzení a vystřízlivění z předešlé umanutosti. Jako by si Honza oddechl, že s konečnou platností překonal strach a opravdu to dokázal, a zároveň si uvědomil, že to byla všechno strašná blbost. Nevím, jestli byla záměrem tvůrců tato interpretace. Každopádně to bylo velmi silné. Celý film pro mě tak trochu existuje jen kvůli této závěrečné scéně, možná jen závěrečnému záběru a zvukové stopě při titulcích, kde jedna jediná věta Jana Procházky ze záznamu působí emocionálněji než 90% předchozího filmu. (28.08.2018)

Viktor Zavadil a Robert Sedláček odvedli skvělou práci, aby nám ukázali konec jednoho idealistického studenta, který se rozhodl zaplatit nejvyšší cenu, aby zburcoval apatický národ. Bohužel se mu to povedlo asi na týden, ale to už je zase o něčem jiném. Film každopádně lepší, než jsem na toto téma vůbec čekal. (13.01.2019)

S ohledem na to, že mým šálkem byla trilogie Hořící keř, sedláčkovic Jan Palach mě dvakrát nenadchnul. Viktor Zavadil byl skvělý, Zuzana Bydžovská také. Ale pokud srovnám Jana Palacha s Masarykem, Miladou nebo televizním Dubčekem, film Jan Palach v mých očích výrazně ztrácí... Ale nevěším hlavu, protože jakákoli důstojná připomínka všech událostí, které způsobila okupace v roce 1968 je stále aktuální a chválihodná. Za tři, s přimhouřeným okem. (02.09.2018)