Já, Tonya

║Rozpočet $11miliónov║Tržby USA $30,014,539║Tržby Celosvetovo $53,939,297 ▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $1,419,876║ Tržby za predaj DVD v USA $1,083,068║ Margot Robbie v retro ošuntelom móde sa snaží bezesporu. Ale Craig Gillespie a jeho réžia ma neberie. /50%/ (04.02.2019)

Austrálska rodáčka MARGOT Robbie vo svojej jednoznačne najodvážnejšej úlohe kariéry, vo vskutku kontroverznom životopise profesionálnej krasokorčuliarky Tonyi Harding. Podáva naprosto fascinujúci herecký výkon, s ktorým sa dá počítať do budúcna. Zručne jej sekunduje filmová matka LaVona ( perfektná Allison Janney ), ktorá nezachádza s vulgarizmami príliš ďaleko, z jej strany ide o absolútne prirodzený jav, s akým sa bežne stretávam v prostredí, v ktorom sa zdržujem, vôbec, dá sa povedať, že tento kraj je tým už akosi povestný. Keď spojím tieto dva herecké články, tak vtedy nie je núdze o poriadne napätie medzi nimi, lebo matka takto systematicky, psychicky i fyzickými útokmi týra svoju dcéru už od jej útlych štyroch rokov, odkedy vstúpila po prvýkrát na ľad, a odvtedy sa to len a len, čoraz intenzívnejšie stupňovalo, cez pôsobiaci pubertálny vek, k dospelosti, sú takéto konfrontácie na dennodennom poriadku ! Vyzdvihujem v prvom rade Margot a Allison i dokumentárny štýl zvolený pre samotný film, ktorým sa Craig rozhodol, že takto ozvláštni tento športový, kriminálny snímok. Použil som synonymum : „trestný” ...Bude mať čo vysvetľovať ohľadom svojej kolegyne Nancy Kerrigan... V prvej časti sa venujeme zaujímavému športovému vývinu hlavnej postavy, v druhej časti je táto téma odsunutá o kúsok na inú stranu, pretože INCIDENT uzrel svetlo sveta, a i napriek tomu - môže zatiaľ pokračovať v krasokorčuľovaní, kde sa občas tá „krása” vytráca. Scenár Stevena Rogersa nadmieru „nadľahčuje” danú situáciu, keď sa tak trochu snaží očistiť jej meno, opraviť známku na vysvedčení z nedostatočnej na dobrú, síce nie je žiadne neviniatko, ale po rokoch sa priznala, že o všetkom vedela, tak ako to i film vyrozprával. Mierne nadpriemerný snímok (7/10) som si mal možnosť vychutnať, s pozoruhodným STRIHOM, ktorý mám tak rád. Všeobecne sa naň zameriavam... (25.02.2018)

Ryze pocitově vzato, Robbie za tuhle divokou přehlídku domácího násilí, devadesátkových hadrů, šílených ofin, buranského rodinného zázemí a krasobruslení měla dostat Oscara, protože za minulý rok zřejmě jen těžko existuje postava, která by měla tak široký záběr a tak dobře reflektovala společnost a zároveň hodnoty vůle, dřiny, životních vítězství, proher a realizování svého snu, ať je sebeatypičtější. Některé scény, například tu u soudu na konci, si vyložene krade pro sebe a zastiňuje nejen ostatní herce, ale i jinak skvělý technický ansámbl. I Tonya je totiž v jedně věci na stejné úrovni jako Titanic, nebo Pán Prstenů. Vizuální efekty tu slouží jako podpůrný prostředek při vypravování příběhu, nikoliv jako samoúčelná pastva pro oči. Zároveň nejsou skoro vůbec vidět a scény bruslařských představení jsou nasnímané fantasticky, přesto neokázale, takže se toho ne každý všimne. Není to bůhví jak velký film, ale po delší době příběh vzestupu a pádu člověka v antipatetickém podání s velmi svérázným, drsným humorem. (13.05.2018)

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů roku a to z několika důvodů. Velmi svěže a neortodoxně podaný životní příběh Tonyi Harding, který v rukou jiných tvůrců mohl skončit jako další nudné biografické drama s dojemným koncem. Gillespie s pomocí skvělého scénáře ze scén domácího násilí, emocionálního týrání a životního neúspěchu dělají v podstatě černou komedii, která ale nikdy neztratí pojem o tom, jak těžké to Tonya měla, a jak daleko došla. Její příběh možná nemá nejšťastnější konec, ale při pohledu na to jaké imbecily měla kolem sebe, je s podivem, že to přece jen pro ni skončilo takhle. Margot Robbie si tenhle projekt vzala na starost a do svého výkonu dala všechno. Svět se k Tonyi zachoval nespravedlivě, ale ona určitě ne. (29.12.2017)

Jakkoli herci excelují, hlavní hvězdou je režisér Gillespie - ten dokázal poskládat bujarý příběh, v němž některé motivace nelze úplně pochopit a v závěru není pro morální ošklivost všech aktérů moc komu fandit, tak energickým a soudržným způsobem, jak to uměl ve svých nejlepších dílech třeba i Martin Scorsese. Nevzpomínám si na jiný snímek, kde by mě retrospektivní schéma doplněné zúčastněnými vypravěči tak bavilo, navíc doplněno "soderberghovskými" vsuvkami v podobě výrazného soundtracku, na němž je inscenace mnoha scén závislá, nebo náhlými časovými úskoky ve prospěch údernějšího vypointování. Pod přívalem skvělých nápadů a zajímavých (byť většinou svinských) postav nakonec opravdu skoro nevadí, že by to sneslo kratší stopáž a silněji vygradované vedlejší linie. Vítané provětrání stereotypních akademických vitrín, škoda že i na Margot se nedostalo.. (27.02.2019)