Toc Toc

Partička lidí trpících různými druhy obsedantně kompulzivní poruchy se sejde v čekárně u psychiatra. No a pokud se to umí, tak to jako námět stačí. A Villanueva umí. Výborně napsané postavy, neméně výborně zahrané poruchy, slušné tempo, vtipné dialogy. Má to vlastně všechno, co od komedie chci. K absolutní dokonalosti mi sice něco málo chybí, ale i tak se jedná o jednu z nejlepších komedií co jsem za poslední roky viděl. 85% (24.11.2020)

První polovina sice pár vtipných momentů má, ale jinak na mě působila celkem průměrně, asi taky proto, že je celá jenom úvodem. Naštěstí v druhé polovině se to konečně rozjede a funguje to přesně tak, jak má, začne to být plné různých vtipných situací a vlastně mě to pak bavilo až do konce. Navíc je to chytře napsané (jen moc nechápu, proč do toho museli strkat náboženství), skvěle zahrané a slušně natočené, dokonce se i režisérovi povedlo něco, co se v mém případě povede málokomu - oblíbil jsem si všechny postavy. VŠECHNY. A pro mě osobně vede bakteriofobička a čárofob, protože ten jeho životní styl je prostě... bizarní :D Ta pointa na konci mi přišla trochu navíc, aby v tom byla ještě jedna duševní porucha, ale taky pobavila, ostatně jako většina filmu. Takže i když to ze začátku moc nadějně nevypadalo, nakonec se z toho vyklubala dost povedená komedie, jakých je v dnešní době čím dál tím míň a míň... 4* (10.01.2021)

„Zakurvuj si trošičku, zakřič: "Jdi do p..če!" Hlavně vypni žehličku, nezapomeň klíče!“ Oops, nejsou  ty verše už přes čáru? Sakra, čára! Málem jsem na ni šlápnul, uf... Pane Bože, ty to vidíš! Pane Bože, ty to vidíš! Dělat si legraci z postižených. Dělat si legraci z postižených. Vincente Villanueva, máš mě na svědomí! Bránice v háji a slzné kanály nestíhaly. Ruším všechny termíny u svého psychiatra a objednávám se k doktoru Palomerovi. A co to táhnu těžkého v tašce? Přece svou žehličku, aby mě nestrašilo, jestli jsem ji doma vypnul. Btw, tohle jsme kdysi v práci poradili jedné cáklé slečně, no nekecám, fakt si ji přinesla! A měla klid. Ještě odbornou epidemiologickou poznámku. Kdepak covid, ale takový bacil tourettu, to je mor! Kdysi tím trpěla jen holčička z Exorcisty, dnes už kurvuje a píčuje v MHD většina dětí ze ZŠ. Asi by to chtělo víc psychiatrů. Nebo víc facek. Kdyby si, fakani toureťácký, radši pořádně myli ruce nebo potají zkoušeli, jako kdysi já se spolužačkou ve školním kabinentu, spočítat chlupy na bobrovi! (14.06.2022)

Přišlo mi na začátku, že jde o zadání na téma podejte nějak vtipně možné psychické poruchy, aby se divák poučil a ty lidi neodsuzoval, ale pokusil se je pochopit. Naštěstí v poslední tři čtvrtě hodině došlo k oné sebe-terapii se třemi minutami a konečnému rozuzlení, kdy těm lidem stoupnulo sebevědomí, že se ta psychická porucha dá nějak zvládnout. Že tam jde o nějaký podraz, to napadne diváka asi hodně rychle, a v podstatě se dalo vylučovací metodou přijít i na to, co se děje a kdo v tom jede. Tam mi to přišlo malinko odfláknuté, protože by stačilo, aby někdo z jedné skupiny uviděl náhodou fotku jiné skupiny a bylo by po překvapení. Ona ostatně i ta sekretářka byla střelená včetně těch kočiček. Ale ten konec je hodně pozitivní a příjemně mne překvapil. (05.11.2022)

Zaujímavý námet, bez pochýb originálny, a tým pádom aj s otvoreným potenciálom. No mne osobne tento štýl psychopaticko-neurotického humoru vôbec neprišiel vtipný. Toto by ma asi bavilo kdesi v divadle na javisku, ale ako filmová inscenácia mi to neprišlo moc vhodné. Komediálne prevedenie dramatického žánru ma nenadchlo, a skôr by ma to bavilo práve v tom dramatickom poňatí. Ale ako vidím, podľa hodnotení, väčšine sa to páčilo... Nuž, každý máme iný vkus. (13.11.2020)