Skála

Masovo zbožňovaný akčák. Po vizuálnej stránke ukážka skvelého žánrového remesla. Dynamicky zostrihaný, nasnínamý cez cool filtre, obsahuje jednu z najlepších filmových autonaháňačiek vôbec (Hummer vs. žlté Ferrari v uliciach San Francisca) a má aj sympatické a dobre obsadené kladné postavy. Ale... nemá poriadneho záporáka (!!) a všetko v ňom je tak strojene načasované a nablískané, že som nebol v napätí, nebál som sa o hlavných hrdinov a tým pádom mi bolo úplne jedno, čo bude následovať. Formálne vymakaná formulaická banalita. (06.05.2002)

„Personally, I think you're a fucking idiot.“ Když mi bylo deset, považoval jsem Skálu za nejlepší akční film všech dob. Svůj názor bych s odstupem mnoha let neměnil. Jiné jsou jen důvody, proč Bayův (a Bruckeimerův a Simpsonův) mistrovský kus obdivuji. Stvořil svět, v němž je vše podřízeno maximálnímu akčnímu zážitku. Rozhodnutí postav nemusí (a ani nedávají) moc smyslu – je hlavně potřeba, aby jejich jednání dobře vypadalo (charakteristické kroužení kolem herce z podhledu nechybí) a generovat další akční situace. Skála je i přes ambiciózní délku a poměrně dlouhou, ovšem později plně zužitkovanou expozici (na Alcatraz se definitivně přesouváme až po hodině) strhující od první do poslední minuty. Ať díky souběžně probíhajícím akcím, hned zkraje stanovenému a průběžně připomínanému deadlinu nebo neúnavně šlapajícímu soundtracku, který filmu mění v hotový Zimmerfest. Šanci na vydechnutí nemáme zejména díky bravurní rytmizaci filmu. Nejprve každých deset minut, ke konci v ještě kratších intervalech se objeví nová překážka/postava učiní klíčové rozhodnutí/situace zvážní. Různorodé akční scény (automobilová honička, přestřelky, souboj muže proti muži) odhalují nové informace a posunují vyprávění. Kromě horizontálního pohybu vpřed dochází k vertikálnímu prohlubování pouta mezi Goodspeedem a Masonem (dynamika jejich vztahu se ve druhé polovině stává jedním z motorů vyprávění) i našich znalostí o postavách a jejich motivacích (Ed Harris rozhodně nehraje jednorozměrného superpadoucha, první záběry naopak naznačují, že by mohl být hrdinou filmu). Film, který ve druhém plánu tematizuje otcovskou zodpovědnost a nabízí svérázné vypořádání se s vietnamským traumatem, se zkrátka neustále mění a vyvíjí, nepřestane nás držet v napětí a překvapovat a na okamžik neustrne. Connery hláškuje ostošest, drahá auta jsou vesele demolována, padouši invenčně zabíjení. Vtip a důvtip vybroušeného scénáře (na kterém se kromě mnoha jiných podílel i Aaron Sorkin) přitom Skálu nemění v lehkou zábavu, ve které by o nic nešlo, ani v přechytralou sebereflexivní dekonstrukci žánru. Obojí hlavně pomáhá se zlidštěním a lepším prokreslením hlavní dvojice (v kontrastu se smrtelnou vážností vojáků nebo lidí z vedení FBI). Za všemi těmi okázalými výbuchy, troufalými heroickými činy a šílenými plány na vyhubení lidstva po celou dobu vnímáme uvěřitelný lidský element, díky kterému nás nepřestává zajímat, co se děje a co se bude dít dál. Dokonale vyvážený mix bondovky, westernu a buddy movie. 95% Zajímavé komentáře: POMO, Marigold, Niktorius, SeanLSD, Vronsky Acrobat (12.11.2015)

Sic dneska patří Bay k nejzvrácenějším megalomanům továrny na sny, který mě tím svým namistrovaným velikášstvím pořád upřímně baví, jeho nejlepším filmem i tak navěky zůstane tahle vysokým oktanem nadopovaná jízda, která dokonale definuje akční film devadesátých let jako takový. Technická stránka má sice své mouchy, ale má to chytrý scénář, který si utahuje z ‚bondovského mýtu‘ a lepí k sobě všechna ta klišé s neskutečnou elegancí a jednoduchostí, tudíž nemá smysl se na něj nějak hněvat. Hlavním trumfem je ale herecká sestava a Bayův režijní motor, který jede v obdivuhodných otáčkách. Úvodní scéna přepadu je rytmicky (kamera, střih, hudba) asi tím nejlepším, co jsem kdy v daném žánru viděl. A Hans Zimmer nikdy nestvořil heroičtější hudbu. Žádný jiný film jsem za život neviděl vícekrát. Cca 60x. (23.08.2003)

Až opakované shlédnutí po téměř čtvrtstoletí mě přesvědčilo o téměř nedostižitelných kvalitách a nezaměnitelné atmosféře hrstky nejlepších akčních filmů 90. let, mezi které Skála nepochybně patří. Charismatičtí hrdinové, skvělé akční scény a lehounlinká a nikterak nedevalvující nadsázka. Přesto to není vše, v případě Skály, anebo třeba Smrtonosných pastí/zbraní, Uprchlíka, Nepřítele státu apod. jednoduše platí, že výsledek je víc než jen součet jeho částí. Nepochybně je v tom i špetka nostalgie na straně diváka "vhodného věku". Skála válí... 9/10 (18.03.2019)

Jeden z nejlepsich akcnich filmu vsech dob. Ty dve hodiny jsou nabity vynikajici akci, skvelejma hereckejma vykonama, vybornou hudbou a slusnym pribehem. Sean Connery, Nicolas Cage i Ed Harris predvedli vyborne vykony, i kdyz precejen Sean Connery nevypada na chlapka co by zvlad behat kanalama, strilet a rvat se. Po vizualni strance je akce dokonala, par scen je nezapomenutelnejch a vse je krasne svizny a nabuseny. Na druhou stranu uz od zacatku bylo jasny, ze hlavni dvojka nezemre. Ale to jsou jen drobnosti, ktere vysledny dojem z takhle skveleho akcniho filmu nepokazi a proto si zaslouzi plne hodnoceni. (07.05.2005)