Obsahy(1)
Skrze energickou a značně excentrickou postavu Janiny Dušejkové, učitelky angličtiny v důchodovém věku, sledujeme vzrůstající hrůzu malé osady na polsko-českém pohraničí, ve kterém se v rychlém sledu stane několik záhadných vražd bez jasně vysvětlitelné logiky nebo motivu. Hrůza a zděšení z vražd kontrastují s obecným nezájmem, který doprovází masové vybíjení divoké zvěře v právě probíhající lovecké sezóně. Dušejková je nejen milovnicí zvířat, ale také ochránkyní všech divných a 'jiných' obyvatel Kłodzké kotliny, kde se příběh odehrává. Skrze Dušejkovou začínáme v příběhu postupně odhalovat, kdo stojí za prapodivnými vraždami a jak souvisí s vyvražďováním zvěře. (Cinemart)
(více)Videa (3)
Recenze (140)
Na hodnoceni pomerne tezky orisek. Po remeslne strance naprosta spicka, tak jak jsme u pani Holland zvykli. Zejmena kamera uplne famozni. Pribeh pomerne bizarni a ne uplne verohodny. Stara Dusejkova byla chvilemi opravdu nesnesitelna, ale principielne bojovala za dobrou vec. Herecky presvedcive podana. Priroda pekna, hudba povedena, urcite nevsedni zazitek. Ale ne pro kazdeho. ()
Nikdy jsem nevystřelil na živého tvora zvícího velikosti větší než kolik měří myš. Pokud nebudu muset, nehodlám na tom nic měnit. Přesto si nemyslím, že lze o myslivcích mluvit coby o vrazích. Věřím, že až si lidé místo masa oblíbí kořínky, ubude lovců a přibude sběračů. Paní připravili střelci o pejsky. To je smutný, ale pro její jednání přesto nemám pochopení. Tím pádem ani pro film. Ten se mi navíc moc nelíbil. Z mého pohledu se dal lépe postříhat. Způsob, jakým jsme se dozvěděli o počínání Dušejkové, popřel všechno, co se do té doby ve filmu odehrálo. Zůstala taky spousta nejasností, např.: Proč pejsci na začátku filmu začali tak jančit? Proč se Dušejkové nesmělo říkat Jana? Proč ukradla lovecký kalendář? Proč... ()
Celkem by mě zajímala cílovka tohoto filmu, protože nevěřím, že existuje. Je tu snaha o jakýsi spirituálně-eticko-vědecký přesah, ale přitom film působí většinu času dost nudně nebo sledujeme trpící zvířata (případně ta, co to už mají za sebou). Závěrečná pointa není úplně špatná, ale přišla až poté, co jsem několikrát zvažoval odejít z kina, takže celkový dojem z filmu to už úplně nezachránilo. A nezachránil to ani následný diskusní panel s režisérkou: "Chtěla jsem něco od této spisovatelky natočit a toto mi jako jediné přišlo, že by to zfilmovat šlo..." (Nejsem si jistý, zda to kvalitně zfilmovat šlo, ale každopádně tohle nebyla ideální cesta.) * FamuFest, BioOko ()
Hovado lovec podnikatel, hovado pytlák, ultra hovado kněz, hovado předseda, liknavé policejní hovada. Muž je tu zkrátka jen za legislativou kryté šovinistické hovado, dokud se postupně neobjeví pár podivínů, co se postaví na stranu fauny a občas hysterčící divoženky Janiny. Způsob, jakým jsou profilovány postavy a styl, kterým jsou žánry lepeny do nějaké soudržného celku, kulhají za vizuální stránkou a morálními stanovisky mimo překračování Rubikonu. Takhle se to přejde jak genocida lesáka rumělkového.. Apropo, co tam zkouřený olomócký entomolog pěje House of the Rising Sun, když tam patřilo žuchty čvachty piškumpré od Kukury z Trháku! ()
Hodně těžké hodnotit, po formální stránce skvost, po obsahové - pokud nejste esotericko-astrologická fanatička a nesoudná ochránkyně zvířat - jen těžko akceptovatelné. Knihu Olgy Tokarczukové jsem nečetl, takže nemohu posoudit, jak větně se Agnieszka Hollandová při její adaptaci držela původní linie a jestli ten výsledný filmový tvar, někde na půl cesty mezi Cestou z města Tomáše Vorla a vegetariánským Antikristem Larse von Triera, odpovídá literární předloze, každopádně jde to opravdu hodně proti běžné konvenci. Bizarní antimyslivecká agitka anebo do extrému dovedená etika Alberta Schweitzera? Jako divák jsem měl silný problém ztotožnit se s hlavní postavou a přestože je její počínání a hodnotový rámec zpočátku v něčem sympatické, brzy jde za hranu, ten soubor hrdinů je tak obskurní, že ve výsledku mi přišla většina filmu silně komická, což asi nebyl záměr tvůrců (pošahaná esoterička, nerd epileptik pracující u policie, groteskní postavy mysliveckých kmotrů jak z Kusturicových filmů...). Po formální stránce ovšem Pokot nabízí mnohé - opravdu nádhernou kameru, plnou jak poetických záběrů přírody, tak i akčněji laděné jízdy a švenky, skvělou hudební složku (kostelní sbor při mši k svátku sv. Huberta opravdu strhující, stejně jako je originální slyšet ve velkém evropském koprodukčním filmu Francovku od Plastiků...), skvěle vymyšlené a formálně provedené flashbacky, přesný střih a opravdu nádherně provedenou mizanscénu, stejně jako originální herecké výkony (Miroslav Krobot rulez), i když pohříchu být racionálnější scénář, bylo by i víc co hrát... PS: Je vtipné vidět, jak na konci filmu programátorský nerd vypne při blackoutu nejen elektřinu v celém městě, ale i všechna auta... :-) ()
Galerie (38)
Zajímavosti (7)
- Na scénáři filmu s Agnieszkou Holland spolupracoval scenárista Štěpán Hulík. (Zdroj: CinemArt)
- Snímek je natočen na motivy knižního morálního thrilleru Olgy Tokarczuk ze současného česko-polského pohraničí, který vyšel v českém překladu pod názvem "Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých". (Zdroj: CinemArt)
- Matoha (Wiktor Zborowski), Jana (Agnieszka Manda) a Boros (Miroslav Krobot) zpívají u ohně píseň „House of the Rising Sun“ od The Animals. (griph)
Reklama