Režie:
Warren BeattyKamera:
Vittorio StoraroHrají:
Warren Beatty, Diane Keaton, Edward Herrmann, Jack Nicholson, Paul Sorvino, Maureen Stapleton, Nicolas Coster, M. Emmet Walsh, Ian Wolfe, Bessie Love (více)Obsahy(1)
Americký komunistický novinář John Reed (1887–1920) se proslavil svojí knihou Deset dnů, které otřásly světem (1920), v níž jako očitý svědek popsal průběh bolševické revoluce v Rusku v roce 1917. Zemřel v Moskvě a spolu s dalšími „hrdiny revoluce“ byl pohřben v kremelské zdi. Jeho dobrodružný život je jistě vděčným námětem pro filmové zpracování, ale je s podivem, že k němu došlo jednak v Hollywoodu a jednak na počátku 80. let, kdy komunismus ještě zdaleka nebyl minulostí. Snímek Rudí byl ambiciózním projektem amerického herce Warrena Beattyho, který nejen vytvořil hlavní úlohu, ale byl rovněž spoluscenáristou (s Angličanem Trevorem Griffithsem), režisérem a producentem. Na více než tříhodinové ploše se snažil ukázat objektivní portrét člověka, jehož idealismus byl silnější než zdravý rozum. Velkou roli ve filmu hraje ovšem jeho vztah k levicové aktivistce Louise Bryantové (Diane Keatonová), mnohdy zastiňující historické události. Revoluce v Rusku se svými krvavými následky se stala prubířským kamenem pro rozštěpenou americkou levici, jejíž rozumnější část (k níž Reed nepatřil) brzy poznala, že proklamované revoluční myšlenky a činy se čím dál víc rozcházejí. Její prohlédnutí symbolizuje postava zkušené anarchistky Emmy Goldmanové (vynikající Maureen Stapletonová), která se marně snaží Reedovi vysvětlit, že tahle revoluce k ničemu dobrému nepovede. Film má vynikající herecké obsazení i ve vedlejších rolích. Postavu dramatika Eugena O’Neilla vytvořil Jack Nicholson, výraznou úlohu byrokrata Zinovjeva ztělesnil spisovatel polského původu Jerzy Kosinski (mj. autor zfilmovaného románu Byl jsem při tom) a v roli polského radikála Karla Radeka se objevil tehdy v emigraci působící český herec Jan Tříska. Epický děj snímku je prokládán vzpomínkami pamětníků (v titulcích nazývaných „svědci"), kteří glosují probíhající události; objevuje se mezi nimi několik významných osobností, mj. proslulý spisovatel Henry Miller, známá novinářka Adela Rogers St. Johnsová, spisovatelka Rebecca Westová, novinář George Seldes nebo herec, scenárista a producent George Jessel. Ze zjevných důvodů se nemohlo natáčet v autentických exteriérech, a proto ruské scény vznikaly ve Finsku a ve Španělsku. Film byl ve své době vysoce hodnocen odbornou i laickou veřejností (byl dokonce přirovnáván k Leanovu Doktoru Živagovi), o čemž mj. svědčí i dvanáct oscarových nominací, z nichž snímek nakonec obdržel tři zlaté sošky – Warren Beatty za režii, Vittorio Storaro za kameru a Maureen Stapletonová za ženský herecký výkon ve vedlejší roli. (Česká televize)
(více)Recenze (52)
Ľahko možno predpokladať, v akej zaťažkávajúcej pozícii sa Beatty ocitol. Natočiť viac ako trojhodinový, historicko-politický film, pri svojej režisérskej samopremiére, s nákladnými scenériami a veľkým štábom a v neposlednom rade o tematike "červených" intelektuáloch z predmestí amerických veľkomiest. Snímok nie je autorsky čitateľný, má takú akademickú gradáciu, našťastie je argumentačne objektívny a nechá diváka sledovať vývoj udalostí a životy postáv, z ktorých si môže následne spraviť úsudky. Na pozadí anarchistickej revolty bolševickej revolúcie v cárskom Rusku sledujeme aj argumentačné rozpravy amerických komunistov-socialistov ako aj ich rozmarné romániky. Film možno nazvať príbehovo komplexným a remeselne náročným na spracovanie. ()
Samozřejmě, že to Beatty mohl sestříhat na snesitelnější délku, všechno z Ameriky mohlo mít dohromady 20 minut a filmu by to jen prospělo. Zajímalo by mě, jestli Třískovo plácnutí o koloniích bylo ve scénáři, nebo si to jen tak vyřknul, neboť nikdo z přítomných neuměl česky. Pozitivem filmu je, krom hereckých výkonů, i to, že Beattyho pokusy o ruštinu nejsou trapné. ()
Natočit tenhle velký, přesto komorní film chtělo slušnou porci odvahy a zřejmě i drzosti. Vynikající herci každopádně boj svých postav s ideologií (popřípadě za ideologii), kterou většina z nás nemá ráda, vedou velmi zajímavě a tenhle film stojí za pozornost už jen ptoto, že tu není žádná karikatura, a to na straně "hodných" ani "zlých". Navíc se podařilo obhájit i enormní stopáž. ()
Ačkoliv bychom měli mít k levicově zaměřené politice díky naší vlastní minulosti poměrně blízko, přiznávám se, že Rudí mě oslovili jen částečně. Snímek je nejzajímavější ve chvílích, kdy hlavní hrdinové poznávají ruskou revoluci zblízka v jejích počátcích, a pak i o pár let později, zbavenou všech příkras. Nicméně jak tady praví Rob Roy, na dané téma se mohl natočit dokument, jenž by možná divákům dal mnohem více, než tento rozvleklý snímek s poněkud neurovnaným scénářem. ()
Rozhodně zajímavý politický film, který mě ale tolik neodrovnal právě proto, že se jedná o politický film, což rozhodně není žánr, který bych za každou cenu vyhledával. Herecky je to ale skvěle zvládnuté, co je ale zajímavější, tak to je skvělá režie a forma prostřihů s výpověďmi skutečných osobností. Ono to překvapivě funguje, a to také jako dějotvorný prvek. ()
Galerie (75)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (10)
- Jack Nicholson jednou byl tak frustrovaný z množství opakování scén s Diane Keaton, že řekl Warrenovu Beattymu, ať už mu k**va řekne, co chce a on to udělá. (jezurka42)
- Prefekcionista Warren Beatty byl schopen natáčet záběr i čtyřicetkrát. Scéna setkání Johna Reeda (Beatty) a Louise Bryant (Diane Keaton) na nádraží se opakovala 65x. (kenny.h)
- Warren Beatty a Diane Keaton spolu v době natáčení chodili. Dlouhý proces natáčení a mnoho emocionálních scén byli příčinou jejich pomalého oddalování se a mnoho členů štábů řeklo, že jejich vztah tímto filmem velmi utrpěl. Během uvedení filmu do kin již dvojice netvořila pár. (jezurka42)
Reklama