Režie:
Karel LamačScénář:
Václav WassermanHrají:
Vlasta Burian, Martin Frič, Fred Bulín, Lída Baarová, Eva Jansenová, Theodor Pištěk, Čeněk Šlégl, Zvonimir Rogoz, Eman Fiala, Arnold Reimann, Jan Richter (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Portorický král Fernando XXIII. požádá slavného detektiva Holmese, aby mu sehnal dvojníka, neboť se obává atentátu. Holmes najde v moravském Brodku notorického dlužníka Františka Lelíčka, který je králi podobný jako vejce vejci. Lelíček, pronásledovaný věřiteli, nabídku přijímá. Krásná a mladá královna odmítla se svým zbabělým manželem odjet do bezpečí v exilu. Lelíček se energicky ujímá své role. Královnu okouzlí temperamentním chováním na býčích zápasech i tím, jak chladně čelí atentátu. Mezi nic netušící královnou a mazaným Lelíčkem vznikne vášnivý vztah. Zrádní ministři chystají další atentát. Pekelný stroj, nastražený v gramofonu, má být spuštěn po přehrání nové státní hymny. Holmes unikne na poslední chvíli ze sklepení, kam byl zavřen atentátníky, a zachrání Lelíčka i královnu. Fernando v azylu zemřel. Lelíček, zamilovaný do královny a spokojený ve své roli krále, odmítá výpověď. Pohrozí mezinárodní ostudou, kdyby vše oznámil veřejnosti, a tak je nakonec ve své funkci ponechán. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (124)
Příjemně svižná nkomedie, kde září Vlasta Burian v půvabné dvojroli bojácného krále Fernanda XXIII. a smolaře Františka Lelíčka. Díky ustrašenosti Fernanda XXIII. a skvělé práci Sherlocka Holmese (dobrý Martin Frič) se Lelíček dostává z nesnází a dluhů a udělá závratnou kariéru krále. Sice nejdříve dělá trochu drahoty, ale moc a spravedlnost se mu tak zalíbila, že se ujmul definitivně vlády po smrti skutečného krále. Získal tím moc, bohatství a postel královny (Lída Baarová). A s pomocí Sherlocka také udělá ve vládě pořádek, když byli odhaleni spilkenci (v čele s Janem Svitákem). Další půvabné role: ministerský předseda (Theodor Pištěk) a dvorní maršálek (Čeněk Šlégl). Aneb přivedení svěžího čerstvého vzduchu do zkostnatělé monarchie. ()
Ve čtvrtém zvukovém snímku se Vlasta Burian opět vyřádil a vlastně i svým přičiněním, neboť původně měl film vypadat zcela jinak a právě to ´jinak´ nesedělo jeho komice. A tak zasáhl. A zasáhl dobře. Po druhé si střihl dvojroli, ve které, kromě pro něj typické postavy, dokonale charakterově zahrál, jak se jednoduše říká, ťunťu, v tomto případě, vladaře. Vlasta Burian kromě svého komického herectví a podání vtípků hodné pouze jeho umu, také předvedl další svou schopnost a tím jsou jazyky. V předchozím snímku ´On a jeho sestra´ (1931) to byla imitace hudebních nástrojů, zde ukazuje, jak se dá naučit výslovnost a správná intonace francouzského a anglického jazyka. Dělat dvojníka vladaři, na kterého se chystá atentát není žádná prča, ale tady to prča je. Zajímavostí jsou ti atentátníci. Něco takového bylo v podstatě použito, byť samozřejmě v odlišné scéně, i ve snímku ´Císařův pekař - Pekařův císař´ (1951). Stačí si porovnat scénu s bombou v tomto snímku s otráveným vínem ve snímku zmíněném. Mnohé překvapuje režisér Martin Frič v roli Sherlocka Holmese. A je to dáno tím, jak málo se o něm ví, že běžně hrál už v němých filmech a že si zahrál i v několika dalších. Lída Baarová je svou přítomností už jen třešničkou na dortu, i když prostoru zrovna moc nemá. Jedna komická scéna tedy střídá druhou, Burianův slovní kulomet neutuchá jedinou chvilkou a tak se dá říct, že divák, který se u tohoto snímku nudí, musí být neskutečný morous. Už ohromný úspěch ve své době film hodnotí samo za sebe. Zub času sice neskonale pracuje, ale film se drží a je to dobře. ()
Překvapivě největší atrakcí není Burian, ale Martin Frič v úloze Sherlocka Holmese (tedy Holmesa) a jeho kombinace charismatu, suché věcnosti a britského klidu, občas narušeného Lelíčkovou osobností. Burian tentokrát v dvojroli idiota a ...idiota, ale našeho, který se s vervou a praktičností chopí role monarchy a zanedbávané královny. Baarová umí smyslně ležet na lůžku. Vyskytují se dobré i nucené fóry včetně několika hluchých míst, kde se film zasekne a scéna se bezdůvodně protahuje (i když tehdy to tak asi diváci nevnímali), ale i tak je tu dost skvělých nebo zábavně ujetých momentů: Úvodní počítání splátek („Dvě stě devadesát sedm ...a kolik je padesát? ...a nic je padesát.“), jízda vlakem, tanec ženy pod balkónem a strhující akce, kdy Holmes drží v šachu protivníky dvěma pistolemi a další při tom likviduje „zadovkou“ (viz Rychlé šípy), či napínák s posledním nábojem. *** a půl ()
Je to taková strašná blbina a Vlasta Burian se zde možná až moc předvádí, možná se až moc opakuje a je až moc absurdní, ale celá zápletka a provedení mi sedly natolik, že jsem se prostě skvěle bavil a film mi učaroval. To je tak, když se člověk k některým starým filmům dostane v době, kdy mu prostě sednou. ()
Příběh se - jako ostatně často u Buriana - rozpadá na sled více či méně humorných scének proložených písničkami. Vypořádání se s věřiteli je vtipné, podobně jako posléze záměny v královském paláci včetně královny. Ze všech burianovek ale tahle drží celou dobu nějaký styl, a to i díky postavě Sherlocka v podání Martina Friče. Pravda, Sherlock zde vlastně nic nededukuje, a má jen jednu akční scénu, ale bohatě stačí, jak působí jako vážná protiváha ukecanému Lelíčkovi. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (29)
- K filmu vyšiel aj takzvaný "Ilustrovaný Filmový kurýr", ktorý mal osem strán. Obsahoval stručný obsah filmu, fotografie z filmu (koláže) a refrén pesničiek: "Rosita, Rosita" a "Hymna" (Portorica). (Raccoon.city)
- Architekti mohli použiť originálne kúsky z cárskeho zlatého inventára, ktoré vlastnili súkromní majitelia. Len cena jedného umývadla bola odhadnutá na vtedajších obrovských stotisíc korún, hodnota všetkých rekvizít predstavovala dva milióny korún, preto boli pozorne strážené a na noc sa odvážali z ateliéru na bezpečné miesto. (Raccoon.city)
- Na začiatku filmu číta telegram detektív Sherlock Holmes (Martin Frič), na ktorom je uvedená jeho adresa iba stroho: "Sherlock Holmes London" a následne po preklade textu sa adresa zmení na: "Sherlock Holmes London Bakerstreet 7". Ale Sherlock Holmes, z ktorého tento príbeh vychádzal podľa Arthura Conana Doylea, býval na adrese London Baker Street 221B. (Raccoon.city)
Reklama