Smrtihlav

Dálně východoevropský prdelákov, kde hlava na hlavě dřepí vychlastaní Slované ve svátečních adidaskách a diskutují, kdo dá za hospodského patnáctiletou Madlu stováka tentokrát, v civilizovaném člověku samozřejmě žádné vlastenectví vzbuzovat nemůže, a proto když už se naskytne nějaký potrefenec, který je ochoten za tuhle díru teoreticky i položit život, je třeba kultivovanému Zápaďanovi toto jeho pomatení mysli vysvětlit touhou co možná nejdřív svobodně emigrovat, a coby očividný patriot si tak nárokovat svou pravou totožnost, tj. Američana. Pokud se člověk zrovna nechce těch několik málo vteřin chlámat tomuhle roztomilému a tolik typickému infantilnímu narcismu, může si tu všeubíjející a dramaturgicky nesoustředěnou nudu krátit tak leda vzdycháním po nesrovnatelně střelenější, a tím pádem zábavnější Lídě Baarové. A ne, dávno obehraný střih na divoce přirážející náckovské půlky to z hlediska komičnosti fakt nevytrhne. (20.06.2017)

Myslel jsem si, že když je film o studeném čumáku Heydrichovi podobně bez emocí, je to do jisté míry v pořádku. Jenže druhá půlka byla o Gabčíkovi s Kubišem a byla natočená úplně stejně. Takže filmaři natočili Prahu v Budapešti a udělali z toho kovbojku jak na divokém Západě. Kupodivu to byla docela nuda (50%, ale dát tomu třetí hvězdičku se mi příčí). (30.01.2020)

HHhH je poněkud zvláštní směsicí historie a dobře vyprávěného příběhu s pohledným art vizuálem. Film splňuje mnou stanovené podmínky historického filmu, tzn. držet diváka v napětí, ačkoliv historii znáte předem a víte, co se stane. U Smrtihlava jsem byl opravdu napjatý. Kamera se mi velmi líbila, neotřelý vizuální styl zkrátka snímku seknul. Mám výtku ke scenáristické části, kdy první polovinu sledujeme Heydricha a druhá polovina je záležitostí dvou parašutistů, ale o tom se už zmiňoval xxmartinxx. Jinak skvělé herecké výkony a dobře vykonstruovaný závěr z filmu dělají pěkný zážitek. (08.06.2017)

Vy, co si budete při čtení myslet, že už mi totálně jeblo, vězte, že pořád beru prášky na příčetnost a jen jsem se nechal inspirovat originálním názvem filmu. Takže si během slabikování pusťte na pozadí Crash Test Heydricha. Žil - kdysi úchylný nááácek / co svět židů zbavoval a s Ádou kámoš byl / až jed - nou pár Čechů nasral / a Gab - čík s Naďmárošem mu členství v SS smázli. / Doteď neštěk po něm ani pes / ale pak Antropoid vyleééz // HHhH HHhH // Teď - všichni se můžou póósrat / kdo lepší film natočí, jak Reiny potkal zmrd / ve kte-rých nějaky kokot / s agli – ckým přízvukem khurva a Váklav říká. / Stejně nejlepší je Atentát / tak ať se jdou Briti vysraáát // HHhH HHhH // Chu – dák ubohý divááák / co dvakrát ročně na to samé čumět musí furt / to – se khurva lehce přejí / ob – zvlášť, když to celkem za piču stálo. / Antropoid o dost lepší byl / tady dramaturg notně pil lí-íííh // HHhH HHhH // (15.10.2017)

Film bez réžie. Bez názoru, nálady či pocitu. Akoby ste nechali čisto technického kameramana sfilmovať scenár. Prvá, možno zámerne studená a odmeraná polovica sledujúca Heydricha, je aspoň zaujímavá - real life vrahovia podobného kalibru budú vždy dokumentaristicky vďačnou témou. Druhá polovica ale nemá ani postavy. Má iba nejaké beztvaré figúrky, ktorých pohyb sleduje s rovnakým odstupom ako Heydricha - pričom majú byť naopak kontrastom k jeho chladnému démonizmu. Finále obdobne nemastné neslané, bez štipky napätia. Anthropoid : Smrtihlav prekvapivo 4:2. (18.06.2017)