John Wick 3

Vybroušený diamant. Jasně, je to filmařská exhibice fanoušků žánru, ale v třetím dějství došla svého vrcholu. V těch esteticky vymazlených kulisách (neony s deštěm fungují vždycky) se odehrává festival tvůrčí fantazie, která odmítá polevit a sype z rukávu jeden highlight za druhým. Ty nekompromisně dlouhé, přehledné a bezezbytku fyzické akční scény jsou v mnoha ohledech až na hraně transu, a je úplně jedno, jestli se zrovna střílí, listuje knihou, nebo rozkazuje psům. Příběh je fantasmagorie, každá druhá replika je deklamací, ale pramení z toho nemálo ironických dialogů a komediálních výstupů. Dál už to hnát nejde. A pokud jo, tak ve čtyřce souboj Reeves vs. Iko Uwais, prosím pěkně. (01.09.2019)

Když duo Chad Stahelski a David Leitch vymysleli a dostali se k režii Johna Wicka, nenápadného akčňáku, který mohl v pokladnách dopadnout jakkoliv a taky to žádný obří úspěch nebyl (budget 20mil. - tržby 88mil.), asi ještě ani vůbec neměli v hlavách myšlenky na rozšíření mytologie ve dvojce (40 - 171mil) a naději, že tu může být John Wick s námi i po třetím díle (otvírák za 57mil) ještě hodně dlouho. A nyní jsou ze, lety sehrané a nerozdělitelné, dvojky dva skvělí akční režiséři, jež se separátně přehazují v hollywoodských nabídkách. Ačkoliv mi dvojka napoprvé v kině příliš nesedla, Parabellum s ní skvěle funguje jako takový plnohodnotný dvojfilm, který mimořádně skvěle vypadá a výjimečně umně variuje nekompromisně brutální akční scény a jejich bezchybnou choreografii. Keanu Reeves navždy zůstane s touto rolí bezpodmínečně spjatý, ovšem rád bych jej viděl oslavovat i u jiných filmů, které natočí (co to bylo ten propadák Replicas?). Takže zase nashle za dva roky, budu opět u toho.. PS : Halle Berry tu zazářila přesně tím způsobem, jaký jsem u ní očekával už u Kingsmana 2, ale je tu trestuhodně málo! A dokonce jsem vzal na milost Iana McShanea. (19.05.2019)

A zkoušel jsem to, fakt. Dvakrát. Ale už v momentech, kdy se Rýfs motá deštěm, klíží se mi oči, a chvíle, kdy do hry vstupuje nějaká běloruská čarodějnico-mafiánská cigina, uprdelená v koncentráku pro baletky, znamená znechucené odpojení vědomí. Ta snůška hovadin tentokrát v mých očích prostě přebila i akci. No nic. Třeba to jednou dokoukám a zaslouženě ohovnotím odpadem. (03.12.2019)

Mark Twain řekl: "Knihy o zdraví čtěte pozorně, mohli byste zemřít na tiskovou chybu." John Wick na to jenom: "Yeahh!" a jednu z knih hned použije proti prvnímu protivníkovi jako průvodce do říše mrtvých. Použije způsobem, že divák povytáhne obočí a z pusy vylétne: ty krávo! .. Aby vzápětí v následné scéně přišly na řadu vrhačské nože a z potemnělého sálu začaly směrem k plátnu létat útržky jako: děláš si kozy... no ty debile... nadšený smích... a absolutně geekovské: cožeee?! Ne fakt, ten nástup do akčních scén je v Johnu Wickovi 3 ohromně silný, monumentální a tak ultimátní, že se divák zajíká blahem. Tedy, blahem, když z někoho uděláte pomocí nožů ukázkového dikobraza, asi to není dobrý pojmenovávat blahem, ale víte, co tím chci říct. Že je to obrovsky akční, vypilované choreografií do posledního svalového záškubu, inovativní a pokaždé jiné. Normálně snad každá akční scéna má trochu jiný feeling, typologii a tahle různorodost se odráží v logickém zájmu ze strany žánrového diváka. Navíc Stahelski vyrostl do zručného režiséra a tenhle film by fungoval pravděpodobně i kdyby v něm bylo o polovinu akce méně, protože zase o kousek víc propracovává mytologii kolem Continentalu a nájemných zabijáků. Svůj prostor dostanou koníci (ne houpací, ale ti, co umí narvat frajera kopyty s kadencí Thorova kladiva) a zejména dva obrnění belgičtí malinoisové, to je prostě lahůdka s třešničkou na dortu v podobě jejich paničky Halle Berry. A když pak na scénu nastoupí Mark "Kenjiro" Dacascos a dvě šrotovací mašiny Ruhian a Arif Rahman, to se akční fanda tetelí v křesle jako malé dítě kojené svojí mámou. O narůstající kvalitě této svěží série svědčí i úvodní výdělky, kdy nejenže se hravě překonají tržby dvojky, ale půjde se snad až ke dvojnásobku a to je fakt nehoráznost. eRko, rozpočet 55 mega a valíme vstříc čtvrtému dílu! Říkám stejně jako Baba Jaga na konci: Yeaaah! 85% (20.05.2019)

Kdepak Baba Jaga, Kostěj Nesmrtelný je to! Běloruský geroj, co nechce umřít, protože ví, že by ho poslali opačným směrem, než je manželka, zase headshotuje, bodá a mlátí pod nápaditou taktovkou zkušených chlápků od fochu. To jsou neměnné konstanty. Stejně jako to, že Reeves retardovaně běhá i hraje nebo že nastavená mytologie je zcela podřízená akci a všechny ty vzletné fráze pronášené se stříbrnými lžičkami v prdeli, nečinnost bezpečnostních složek či skutečnost, že vraždy na veřejných prostranstvích nejsou sebemenším důvodem k panice (jak kdosi vtipně vysvětlil ve FAQ na IMDb: „It´s New York city“) je potřeba brát s nadhledem a pochopením pro Wickovo svébytné universum. V apartmánech žánrového hotelu se vedle Garetha Evanse ovšem ubytovala jen úvodní živočišná bitka s chladnými zbraněmi (před ní pobavilo urychlené skládání revolveru ala buono Blonďák zaslechnuvší ostruhy) a třeba finále v Continentalu, byť s krásným „parabellum“ Vivaldiho, už bylo poněkud vyčerpávající a kryt byl občas na místě dřív, než přišel úder. Poslední „yeah“ poměrně jasně naznačilo, že se jede dál (někteří byli kvůli tomu schválně ušetřeni a mám pocit, že jistá lehce prošpikovaná osoba možná i popadne dech). Není důvod, aby tomu tak nebylo, když Kosťa Jonatán drží v rukou zlaté vejce, nicméně mám obavy, že už Stahelski začal klesat z vrcholu křivky.. (20.06.2019)