Terapie

Tento formát o terapeutovi a jeho pacientech se osvědčil i jinde ve světě například v USA a Izraeli. Tvůrci seriál trochu počeštili. Například jednou týdně vyhledá terapii i sám rogeriánský terapeut Marek. Rode umí krásně naslouchat. Jako v každém seriálu je nám vše servírováno přes obyčejné lidské vztahy. Struktura vyprávění je propracovaná a osoby se vzájemně ovlivňují, takže se nevyplatí vynechávat některé díly. (20.12.2018)

Kdybyste někdy měli pocit, že jen vy vedete divnej život... pusťte si Terapii. Jestliže máte dojem, že se nám snad v té naší vlasti nedostává dobrých herců... pusťte si Terapii. A máte-li místo a čas na trochu nové závislosti, opět jděte do Terapie. Herecké výkony (zvlášť u některých postav a v konkrétních epizodách) vyráží dech. Musely to být štosy a štosy scénáře, protože v tomto projektu se v jednom kuse mluví a všechno je hlavně o dialozích. Dám krk na to, že v některých postavách, situacích či momentech se určitě poznáte. Určité postavy budete milovat a jiné vám způsobí kopřivku a budete se modlit, ať už na další sezení nechodí. A sám terapeut? Inu i ten má svoje problémy, velké a co si budeme povídat, sám tu terapii potřebuje jako koza drbání :-) Po první sérii musím dát klobouk dolů před tím, co v ní Klára Melíšková, Lukáš Hejlík, Martin Hofmann a především Karel Roden ukázali. Civilni, autentické, přesvědčivé, ... lidské. No jo. (31.01.2019)

Spoilery. V rámci zatuchlé české seriálové žumpy se samozřejmě jedná o naprostou bombu, ale v globálním měřítku to zbytečně často vyřazuje rychlost, i když je cíl ještě daleko, viz. parádně rozjetý předposlední díl, kde naprosto nepochopitelně přijde místo závěrečné gradace čecháčkovské stažení ocasu. Každopádně Roden to táhne neskutečně, jeho mrtvolný pohled se pro roli terapeuta v těžké krizi středního věku, který ve své profesi dokonale selhává, skvěle hodí. První týden je očistec, ale pak se to slušně rozjede. Marek Pošta je skutečně velké dřevo, takže pokud někoho šokuje potrat přímo u něho na gauči, tak asi těžko rozdýchá velice zdařilých 14 dní, kdy se mu jedna pacientka pokusí spáchat sebevraždu přímo u něho doma, u druhé má problém, aby po ní nevyjel, dalšímu natáhne a manželský pár se mu podaří dohnat k rozvodu. Během toho se mu navíc dokonale zesere i manželství, když se jeho žena začne kurvit s nějakým stavařem a povedené děti tomu také nepřidají (Berenika jako hippie telátko hrozná a Cina jako hetero syn stejně pořád homo). Ano, terapie je přepálená jako svině, ale emoce skoro nevydoluje, takže někde je chyba. Chytřejší dialogy jsem skoro neexistují. Ohánění se pár psychologickými termíny pořád dokola působí spíše pozérsky než odborně. Nejlepší díly jsou s Michalem a Janou. Většinu času jsou slušně vyhrocené a hlavně ukazují iracionálnost a možnou zákeřnost vztahů moderního střihu. S1: 70% S2: 65% S3: 60% (18.01.2019)

O nějaké návykovce nemůže být (za mě) řeč. Pár epizod PRVNÍ SÉRIE bylo výjimečně zrežírovaných a opravdu skvěle zahraných. Ale většinou se to celé nějak zaseklo, nehnulo z místa, bylo plné nevěrohodných momentů, přehrávaných dialogů i ječivých a útočných situací ze strany pacientů. Pondělí patří Sandře. Atraktivní zrzka. Impulzivní, nevyrovnaná. Slova jako sex či péro používá v každé třetí větě. Pojem trvalejší partnerský vztah je pro ni tak nějak vzdálený. Později přiznává, že svého terapeuta miluje. Úterním klientem je Igor. Frajer, který sám pokládá nepříjemné otázky. Pod slupkou elitního vojáka se skrývá poraněné štěně. Jenže zatím vypouští dost šílené myšlenky a teorie. Středa a Linda, ambiciózní gymnastka. Nepřišla si povídat, po úrazu při dopravní nehodě potřebuje nutně od Marka posudek, že je v pořádku a že pod náklaďák nespadla úmyslně. Sebejisté děvče, které tu a tam vystrčí drápky. Zranění každopádně nebudou jen fyzická. Mnohé rozhýbá rozhádaný manželský pár Jana a Michal, kterým patří čtvrtky. Jedno dítě mají, ale není jeho, nyní přicházejí s tím, zda utnout její těhotenství. Rozhodnout má terapeut. Poslední pracovní den tráví odborník u své bývalé kolegyně Dity, se kterou se kdysi profesionálně rozešel a se kterou se v mnohém neshodne. Místy to vypadá, že si tvůrci ukousli příliš velké sousto. Ano, museli vnímat psychologickou obec, aby se jim nevysmála, ale zejména vnímali nějakých 98 % diváků, pro které musí být látka srozumitelná. Ona sice je, ale pak nastupuje zase jiná část diváctva, pro kterou jsou prostě kroky Marka a zejména jeho pacientů místy „podivné“. To nesouvisí s hereckými výkony, Karel Roden působí velmi věrohodně, používá drobné detaily: tam pozvednutí obočí, tam delší pauza. Ostatně celé osazenstvo je pečlivě vybrané. Každý z příchozích se nějak vyvíjí, odhaluje své nitro až na dřeň, role se přelévají… Ty tři hvězdy jsou rozhodně velice slušné, upřímně se ale divím, že vznikly další série. (12.10.2023)

První sérii jsem sledoval již poměrně dávno, teď jsem si dal druhou a musím přiznat, že mě seriál až nebývale zaujal. Doma jsme jej odsledovali snad během čtrnácti dnů, což je na nás skvělý výkon. Velkým plusem je jeho rozvržení na týdenní cykly, kdy se každý den střídá jeden pacient a také ideální délka jednotlivých dílů. Příběh pacientů spojuje příběh samotného Marka Pošty v podání skvělého Karla Rodena. Obsazení se povedlo a herecké výkony jsou vcelku dobré, nejvíce mě bavil Charvát (skvělý Jiří Ornest). Tvůrcům se povedla i myšlenka terapie terapeuta, kdy vždycky pátý den sám Marek Pošta absolvuje svou terapii, což je i jakýsi sumář předchozích dnů. Seriál tak ještě lépe drží pohromadě a nerozpadá se jen do příběhu samotných pacientů. Výtky jsou jen drobné, snad občasné zjednodušení, klasické šablony a dramatizace. I když popravdě jsem nechtěl reálné záběry z terapie a tohle seriálové zpracování se i díky těm „výtkám“ povedlo znamenitě, čtyři poctivé hvězdy. (17.10.2019)