Drtivý dopad

Srovnání s Armageddonem nejsou fér, je to jako kdyby se impresionista a realista dívali na stejnou rozkvetlou jarní louku a každý ji namaloval po svém. Někoho pak osloví ten obraz, někoho ten druhý, a je to v pořádku. Drtivý dopad jde na konec světa jinak - realističtěji, dramatičtěji, lidštěji. Ne tak zábavně, ale rozhodně ne nudně. Vlastně pokud mě nějaká část filmu nechávala poměrně chladným, byla to mise raketoplánu, jehož posádka se chystá kometu navrtat a odpálit - zatímco v Armageddonu jde o hlavní zápletku, tady je to takřka nedůležitá podzápletka (zajímavá hlavně díky Robertu Duvallovi) a to nejdůležitější se děje na Zemi, kde Morgan Freeman hraje jako o život, Téa Leoni se smiřuje s rodiči, Elijah Wood zachraňuje svoji rodinu i rodinu své dívky.... A zní k tomu velmi poslouchatelný James Horner. Čtyři hvězdičky a kousek páté. (22.02.2020)

V momentě, kdy se Elijah Wood rozhodl zachránit na malém vršíčku, bylo jasné, že to s tím filme jde do záchodu. Film vyšel ve stejné době jako jeho pompéznější brácha Armagedon a je to znát. Je znát, že producenti dali hlavy dohormady a ten nejbohatší pak řekl: "Sakra, chlapi, na druhej Armagedon už nemáme prachy. Dáme tam dva záběry z Armagedonu, jak se k zemi řítí ten velkej meteorit, ale záběr bude horizontálně převrácenej, aby to nikdo nepoznal a po zbytek filmu necháme Froda běhat po lesích. A jestli tam neprocpeme alespoň dva patetický projevy o lidskosti a solidaritě v USA, skončíte všichni na dlažbě. A teď všichni do střižny, hajzli intelektuálský." (25.11.2011)

Nečekal jsem nic a ani člověk ať nic nečeká je to katastrofická krása a ve směs se nic neděje ale tady prostě nevadí tady jsem žral příběh a danou situaci jednání, romantika nechyběla napětí akce a drama taky ne finální ukončení je velkolepé a rychle je dobře že i dříve dokázaly filmy nesmírně dobře potěšit mít skvělé efekty dodat mrazivé scény, herci na svém začátku a pak se s úsměvem koukám na nebezpečí. (26.09.2018)

„Vím, že jste jen novinářka, ale taky jste bývala člověk, ne?“ uzemní James Cromwell dychtivou Téu Leoni, která stoupá kariérně vzhůru. Vydala se po stopách politického sexuálního skandálu, ovšem záhy bude televizní tváří jednoho marného boje. Mládežník Elijah Wood totiž v rámci astrologického kroužku objevil kometu. Ovšem kometu, která si to míří rovnou na Zemi. Lidstvo čelí kruté pravdě. Je tu však ještě skupina astronautů (naftař Bruce Willis dostal tentokrát volno), která se pokusí o nemožné, a pak další postavy, kdy některé z nich mají to štěstí, že se coby vyvolení dostanou do záchranného podzemního krytu. Zbytek má smůlu. Režisérka Mimi Leder se prostě podívala na skutečnost, co by kdyby. Výsledek není a nemá být o opulentních speciálních efektech (jasně, vlny, která smete New York, se dočkáme), vymazleném vizuálu a velkých hrdinských gestech, rozměr má být mnohem komornější a „psychologičtější“. A asi je. Jen se to celé bere smrtelně vážně. A to je škoda. Protože některé momenty jsou spíš úsměvné než dramatické. Herci každopádně fajn, James Horner tradičně dojímavý. (24.03.2021)

Proč skoro všechny kataklyzmatické filmy vyzní poněkud trapně? Na bombastického (a zhruba stejně "kvalitního") následníka Dne Nezávislosti - Armageddon - sice hned tak něco mít nebude, ale kdyby tenhle film neměl Morgana Freemana (mimochodem - černý prezident USA, nevybavuju si, že by se film odehrával v roce 2050 :)) a Roberta Duvalla, nebylo by moc o co stát. Nevíte jak to, že Elijah Wood už nejmíň pět let vypadá úplně stejně? Ale co, taková Alicia Silverstone je stejná nejmíň deset let (ale ona je moc hezká kočička a Wood je šašek;)). Armageddonu jsem dal 50% a Deep Impact je přece jenom lepší. 60% (31.01.2003)