Potichu

Lidstvo ohrožují pterodaktylní netopýři reagující výhradně na zvuk. Z hlediska tématického čistokrevné céčko, ale v tomto případě vlezl Asylumákům do zelí Netflix a ukázal, že i z naprosto odpadního námětu se dá vytřískat nadprůměrná zábava. Film se může pochlubit atmosférou charakteristickou pro postapokalyptické světy, solidně zvládnutými potvorami a především hereckým obsazením s talentovanou Shipkou v hlavní roli. Body navíc přidává i pomatená sekta, která se prchající rodince připlete do cesty, ačkoliv je fakt, že tenhle prvek by si zasloužil rozpracovat o něco víc. Chybělo i trochu výraznější gore, ale na druhou stranu útoky byly efektní a o nějaké řezničině film primárně není. Slušná práce. 70% (09.05.2019)

Kdesi v Apalačských horách vypustí vědci nechtěně z jeskyní jakési pterodaktyly. Ty jsou slepí a orientují se podle zvuku a zaútočí na lidstvo film vypráví příběh hluché holky a její rodiny, která se snaží přežít. Hodně průměrná záležitost, která by možná v rukách někoho talentovanějšího byla pecka takhle je to, ale průměrný horor, kterých jdou do oběhu desítky. Mínusové body za toho psa jelikož nemám rád, když se ve filmech zabíjí zvířata (místo něho mohl radši chcípnout ten kluk, který si hrál na těžkého drsňáka a podělal se z jednoho chřestýše). O nějakém scénáři a logice ani nemluvím například co tam jedly tolik dní nebo to žily jen ze vzduchu případně ti pterodaktylé tam pořádají nálety nad domem , ale dostat se tam dostanou až na konci kdy už je pozdě. Jinak tohle a Tiché Místo soutěží o to kdo tam narve nejvíce píčovin v Tichém místě byla rodina, která kdyby žila u vodopádů přežije , ale rozhodly se žít kdesi v baráku a chcíply nemluvě o tom, že celý film byl o tom jak měly byt ticho, ale děcko si udělaly. Tady je rodina, která za celý film potká jen jakési sektisty chvíli poté u nich jedna z nich zvoní a jich to nenapadne neotevřít nemluvě opět o armádě, která není schopna zlikvidovat jakési ptáky na , které by stačily i tepelné rakety například. (27.04.2019)

Ďalší horor veziaci sa na súčasnej vlne, keď pred hroziacou hrozbou musíte obmedziť jeden zo svojich zmyslov. Tentoraz musíte držať hubu, inak si po vás priletí nejaké stádo zmutovaných pterodaktylov. Začiatok je ešte celkom nádejný. Ústredná rodinka je sympatická a technický stránka filmu je kompetentná. Akurát ma znova sklamalo, že dnes sa už neobťažujú s natočením ani jedného blbého havarovaného auta, ale všetko musí byť viditeľne CGI druhej cenovej. Lenže po solídnom úvode sa naplno ukáže, že scenár za nič nestojí a vývoj príbehu je obohratá nuda. Rodinka uniká pred príšerami. Postupne zisťuje ich slabiny a nakoniec sa už tradične ukáže, že najväčšou hrozbou sú sfanatizovaní ľudia. Sklamalo ma, že tie príšery sú totálne blbé a ak držíte hubu, tak vám nič nehrozí. Kopa potencionálne silných scén (vyhostenie a útok na matku s deckom, zbavenie sa psa) je fádne natočená, takže vo vás nevzbudia žiadne emócie, ale iba si poviete, ehm, dobre a čo ďalej. Celý film je takýto nemastný, neslaný. Ale to sa asi od takého diletantského režiséra dalo čakať. 4/10. (10.04.2019)

The Silence z vás nevyždímá poslední kapičku strachu a ve výsledku není nijak podnětným nebo dokonce originálním hororem, ale přece dokáže nastolit podmanivou atmosféru a vykreslit věrohodný portrét společenského kolapsu. Závěr na jednu stranu přichází moc náhle, avšak krátká stopáž vyprávění svědčí a divák se nejenže nebude nudit, ale pravděpodobně si zvládne k postavám a jejich situaci také najít potřebnou cestu. Více zde. (22.04.2019)

Jakožto zdejší hororový expert a vystudovaný psycholog se domnívám, že by měl kameraman Leonetti nasměrovat své úsilí do oblasti, v níž je kompenzace komplexu méněcennosti možná a společensky žádoucí. Leonetti se bohužel již několik let fanaticky upíná k nedostižnému cíli v podobě hororové režie, v důsledku čehož s hrůzou pozoruji, jak onen komplex postupně ovlivňuje celou jeho osobnost, včetně rozumové a pracovní výkonnosti. V případě The Silence už ani nelze mluvit o zástupci hororového žánru, jelikož snímek kompletně postrádá napětí i atmosféru. S trochou štěstí by se ho možná podařilo prodat do BBC jako jednu z epizod dokumentárního seriálu Putování s pravěkými zvířaty. A scénář raději přejdu taktním mlčením. Ve výsledku naprostá ztráta času pro každého fanouška žánru, kterou nelze ohodnotit jinak než odpadem. (11.04.2019)