V pasti

Když mi Alík řekl, že se spolu podíváme na Bird box, což má být něco jako Tiché místo, akorát tentokrát se místo držení huby, zavíraj oči, mocně jsem protestovala, že jedna píčovina mi stačila a koukat nebudu ani za zlatý prase. Když mě po půlhodinové epické bitvě, kdy mé kung fu podlehlo jeho fyzické síle, připoutal k židli a zapnul film, alespoň jsem šťavnatě nadávala, dokud mi páskou nepřelepil hubu. Pak jsem byla nucená sledovat jak Sandra Bulldog s páskou přes oči bude určitě narážet do zdí, stromů a neustále padat na prdel v nelogický píčovině, aby si nad tím pak všichni v kruhu honili čuráky, jaký to bylo veledílo. Jenže ouha !! I já mám občas odhad na hovno a jelikož jsem měla víčka přilepený k čelu a musela tak opravdu koukat, zjistila jsem, že Bird box má všechno, co Tichý místo nemělo. Takže prima hereckej amsábl, atmošku, napětí, celkem i logiku v rámci možností a pecka příběh. Když skončil film a já byla odpoutána od židle, tak jsem musela uznat, že se Alík trefil a přešla mě i touha, zardousit ho ve spánku a místo toho jsem mu namasírovala záda. Holt prima překvápko dělá s rákoskou divy. A ten Trevante mě celkem baví, v Predátorovi byl jasně nejlepší postava a tady Bulldog a Malkovichovi zdatně kundoval. Takže neváhejte a mrkejte, pyči !! (28.12.2018)

"Zrakové" Tiché místo, naštěstí však s naprosto odlišnou dějovou stavbou (dvě paralelně probíhající časové linie, mnohem více postav, rozmanitější situace, přirozeněji působící závěr), takže si i přes prvoplánově podobnou zápletku a prorodinné poselství (k němuž však Bird Box dochází jinou, mně osobně o něco bližší cestou) nijak zásadně nekonkurují/nepřekážejí, naopak se hezky "doplňují" (bylo by to skvělé kombo na nějaký tematický sci-fi hororový večer). Za mě je BB možná ještě o procento nebo dvě lepší, protože mi připadá soudržnější jako celek (TM je holt velmi očividně "rozpůlené"), není v něm tolik zjevných nelogičností, má zajímavější postavy (Sandra, sympaťák Trevante Rhodes a hlavně výborná cynická svině Johna Malkoviche), a navíc nabídne minimálně jedno poměrně odvážné autorské rozhodnutí, které je v přímém rozporu právě s TM (a jež bude určitě nemálo divákům vadit), ale podle mě je zcela legitimní a smysluplné... Velké přesahy bych v BB asi radši moc nehledal, bohatě mi totiž stačí, že jako relativně komorní apokalyptický survival nadprůměrně splňuje vše potřebné - je permanentně napínavý, příběhově poutavě uchopený, dobře graduje a má pár hodně silných scén, které ústřední nápad rozvíjejí a/nebo solidně vytěžují. 80 % (21.01.2019)

Slušná podívaná, z které člověk občas chytá paranoiu. Jen zamrzí, že si Susanne Bier vybrala k rozvedení zrovna tu méně zajímavou část příběhu, kde se budují charaktery, ale ty dva nejzásadnější se dostanou ke slovu až moc pozdě. Proto pak závěrečná dvacetiminutovka po emocionální stránce úplně nefunguje. (18.12.2018)

Rozhodně nehodlám propadnout místnímu trendu a srovnávat s Tichým místem, ne a ne a ne. Vůbec, nikdy a ani omylem. Budu oryžinelní. Buldoková místo toho, aby si v případě potřeby vyndavala ptáky z krabice a za pomoci dildace ukájela své předdůchodové choutky, nechala jakéhosi okolojdoucího naflusat do gramesu, což ji rozhodilo podstatně více, než následná invaze neviditelného něčeho odněkud, co dělá něco. Někdy. Ok. Absence úmorné snahy o vytváření celistvého příběhu se stává jaksi normou, je snazší točit akci, než podumat, chápu. Interrasové či mezigenerační párování a vůdčí role neohrožené ženy již také nás, barevně vyblité šovinisty, neděsí, byli jsme vychováni. Jenže Tiché místo je lepší! (14.01.2019)

Co konkrétně je myšleno škatulí na ptáky bylo vysvětleno poměrně záhy. Kdo je pešek, který chodí okolo a ty se na něj nesmíš koukat, protože kdo se na něj koukne, ten se hned odbouchne, se nedozvěděl nikdo a asi to bylo ku prospěchu věci. Solidní nápad se ale zbytečně utápí v nabobtnalé stopáží, která paradoxně ani nenabídne prostor k hlubší sounáležitosti s hlavními postavami. Nemám rád emoční vyděračství dětmi předškolního věku a od momentu, kdy si Sandra začne hrát na Štěpánku Hilgertovou a přitom se ani jedno pírko nesmočí, to s docela nadějným Slepým místem šlo definitivně z kopce. Chyběla jen čtyřčlenná záchranná skupina Daredevil, Wonder, Bocelli, Charles (myslím Ray, ne princ kvůli vzhledu Camilly Parker Bowles), které by tomu našeptávajícímu zlovánku zazpívala jeho práva z lístečku s Braillovým písmem a zatkla ho za obecné ohrožení.. (07.01.2019)