Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sňatek princezny Verunky (Eliška Jansová) má zachránit království zchudlé kvůli bláznivým nápadům svého panovníka (Boleslav Polívka). A nápadníků má hned několik! Básník Alexandr Alexandrovič (Martin Myšička), ze kterého by i Puškin bledl závistí, dvouhlavý baron, vojevůdce a hudební skladatel v jednom Wajsman (Jaroslav Plesl), tajemný Markýz (Pavel Liška), vládnoucí kouzlem své matky, panovnice smrti Morany a podivínský vynálezce sir Klevr (Marek Taclík). Může být Ondra (Jiří Mádl), kluk toužící po tom stát se plavcem na divoké vodě, jejich důstojným soupeřem? (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (363)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Takže i Strach s Epsteinem nakonec sázejí na "strašnou" legraci. Jediným důvodem, proč bych se na tuto matematicko-fyzikálně laděnou pohádku podíval znovu, by mohl být jen vynikající Trojanův talijánský komoří a slibný herecký potenciál Elišky Jansové. Zbytečně velkolepá režie v stokrát omílaném příběhu princezny, urozených ženichů a chuďase, jehož představiteli je zřejmě naprosto fuk, jestli hraje rafťáka či kuchaře, srdcem plavce. Jirka si prostě jede svoje a prý nás to má rozesmát nebo co. I podobně laděné dialogy, ubohé fóry (Ondra v převleku služky dávající facku strážnému za plácnutí po zadku už skoro vypovídá o jisté scenáristické zoufalosti) a chvílemi až troškovské pitvoření zúčastněných herců. Jiří Strach chtěl zřejmě ukázat představitele v jiných podobách, ovšem Ondra, moravský král na soustavném dojezdu a nasraný diblík, byly velmi špatné volby. ()

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Vždycky, když nastanou vánoční pohádkové idy, sesypou se diváci na nebohé pohádky i jejich tvůrce jako roj sršňů a předhánějí se v tom, kdo je dokáže hlouběji potopit a zároveň při tom co nejvýrazněji předvést vlastní vtipnost. Vzdychá se při tom po zpívajícím poupátku, třech oříšcích, princezně s dermatologickým defektem v podobě hvězdy na čele.... Prý, kde jsou ti tehdejší geniální tvůrci, proč se nenatočí něco podobného? - Nenatočí. Už nikdy! Není to ani v lidských silách a nejspíš ani v božských. Když pominu, že tehdy měla národní kinematografie víc peněz a času (ale také povinnost ideologizovat mládež komunismem, což třeba z Pyšné princezny přímo trčí a je to dost patrné i z Princezny ze zlatou hvězdou a dalších), nikdy už nebudeme dětmi, které se dívají poprvé na pohádku okouzlenýma očima. A ta magie zůstává, i když vyrosteme jako vzpomínka na tehdejší omámení. V dospělosti už prostě každou nově viděnou pohádku posuzujeme dospělýma skeptickýma očima. Proto je marné tesknit po nemožném. Tímhle postojem diváci zas a znovu zpátky zahánějí filmaře do už vyčichlých vod a málokdo se pokusí natočit pohádku jinak. Autoři stejně vědí, že to od staromilských diváků schytají, ale nechtějí dostat přes tlamu tak moc, jako loni uvedené Kdyby byly ryby, podle mě vtipná, originální, lehce dada pohádka. ____ Svatojánský věneček není vůbec špatná pohádka. První dvě třetiny je hravá, civilní a vtipná. Mádl jako chasník z dědiny a princezna vědkyně se k sobě hodí, oba jsou příjemně obyčejného, ale sympatického, vzhledu i projevu. Pohádce tu hodně uživatelů vytýká pitvoření, já nic takového nezaznamenala. Postavy čtyř nápadníků jsou prostě karikatury našich českých představ o jiných národnostech. Ostatně ten samý princip nadsázky použili autoři pro postavu italského učitele v podání I. Trojana, kterého tady kde kdo naopak chválí. Přitom třeba Myšičkův výkon coby ruského šlechtice si s tím Trojanovým v ničem nezadá. ___ Kamera je krásně filmová (až snad na nadužívané záběry z plavení řeky). Lokace příhodné - zámek zchudlého krále se opravdu rozpadá nad hlavou (tam by mělo komando z Národního památkového ústavu vlítnout hned po svátcích). ___ Kuchtík a princezna se spolu sbližují čtverácky.____ Co podle mě selhalo, je dramaturgie, jak se naplno projevilo v poslední třetině filmu. Náznaky kolapsu jsou ale patrné už od začátku. Třeba tolikrát zde kritizovaná kuchtíkova srdeční slabost, která je několikrát zmíněna, která mu zabrání stát se plavcem, po čemž tolik touží, a která se nikdy neprojeví. Podle mě totiž není skutečná. Je to záminka jeho rodičů, aby svého benjamínka, který je ve srovnání s bratry menší postavy, udrželi od riskantního povolání. Tady je kuchtík spřízněný s hlavním záporákem markýzem, kterému jeho matka nepřestává říkat: "diblíku", zatímco on už je dospělý muž. Sice trapný a ubohý, ale chce si jít vlastní cestou. Stejně jako kuchtík. Oba je přitom jejich rodiče srážejí a drží zpátky. Tenhle motiv si zasloužil rozvedení, mohl být nosnou linkou celého příběhu, protože i princeznu Verunku její otec nutí do něčeho, co nechce, totiž do bohatého sňatku k záchraně chudého království. Velká škoda téhle promarněné šance. ____ Místo jejího prokreslení nahazuje scénář další a další motivy, aniž by byl čas je pořádně využít. Ke všemu se v poslední části násilně láme zatím více méně sluneční nálada snímku do nezvládnutého dramatu. K pohádce, která dosud byla vtipná, se nehodí morová epidemie (která se ostatně jen zmíní, pak neukáže a nakonec beze stopy zmizí). Pokud chcete točit pohádku o moru, tak musíte temně už začít (v tomhle ohledu vřele doporučuji Pohádku o putování, ale bacha, je to fakt síla). Nesmyslně násilné je také odhalení, co vlastně jsou ve skutečnosti matky markýze a princezny. To bylo jak rána z čistého nebe a v ději to vůbec nemělo žádný význam, jen další zašmodrchání už tak zamotaného konce. _____ Nevysvětlené je sjíždění vodopádu, který by nedokázala sjet ani Africká královna. I pohádky se musí řídit logikou, děti nejsou pitomé, tak kdyby aspoň řekli, že tenhle vodopád se normálně nesjíždí, a že ty vory, co před ním parkují, vždycky rozeberou, přes nebezpečnou část přenesou a dole zase složí. Takhle to působilo, že všichni statní vodáci vodopád normálně dají a jen ten nezkušený chabý plavec Mádl na to nemá. _____ Neoslnil ani princeznin úkol, který byl opravdu hloupý a ani jeho splnění v podání nápadníků. Fakt mě vytočila levitující švestka i zázračná nábojnice-píšťala, když jejich autoři nebyli kouzelníci, takže neměli kde k takovým zázračným předmětům přijít. ____ Zbytečně otravné taky bylo, že některé promluvy nápadníků ve zkomolených jazycích a s přízvukem byly nesrozumitelné. _____Tahle pohádka si zasloužila, aby její tvorbu někdo chytil pevně do rukou, vyhodil nepotřebný balast a pevně ji ukočíroval až do konce. Což se, bohužel, nestalo. Ale i tak větší část cesty jela s parádou. () (méně) (více)

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Vánoční večírek Dejvického divadla (což samo o sobě je symptom) po čtyřech flaškách stoličné. Tady nefunguje nic - ani atmosféra, ani chemie mezi herci, ani rádoby vtipy, ani kamera, a dokonce ani lokace, v nichž byl Strach vždycky silný. Ostatně - vážně to režíroval Strach? Nebo jen zadal příkazy z Brna od Labyrintu přes Skype asistentce režie na každý natáčecí den? Bez šmrncu, bez napětí, scenáristicky unylé. Když jsem si řekl, fajn, je 40. minuta, podle amerického scenáristického pravidla čas, aby se Mádl pod hvězdami setkal s princeznou, myslel jsem to ironicky - a ono šup, přesně podle technických podmínek. Příliš strojené, nevtipné. Podobně jako hudba. Skutečně nejlépe celý dojem z filmu vyjadřuje ono slovo „unylé“. Jinak se cítím příliš unaven vyjmenovávat scenáristické a dramaturgické chyby, tak jen pár - Bolek vypadá jako princezny děda, ne otec. Liška si má brát sestřenici? Morana je z klece venku, ale Mádl s princeznou mají dva dny na cestování po řece, aniž by Morana zasáhla dřív? Jak Liška věděl, kde hledat otce nějakého kuchtíka? Když někoho honíte, vážně se vrátíte kopnout do brnění, aby vás to ještě zdrželo? A Trojanova postava? Zkuste si ji škrtnout, jako by nebyla. Mělo by to na pohádku nějaký zásadní vliv? Nemělo. Plášť mohla ukrást i služebná. Čím byl naplněn balón, aby letěl? ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Super pohádková komedie, která mě dostala svým obsazením, kostýmy, kamerou, lokacemi a humorem. Eliška Jansová mě strašně bavila a spolu s Jirkou Mádlem, který je standardně výborný, jim to moc slušelo. Pavel Liška je až nečekaně démonický a vyloženě mi z něj běhal mráz po zádech (mj. i zásluhou perfektního kostýmu - celkově jsou kostýmy v tomto filmu velmi podařené). Ivan Trojan jako vždy naprosto fantastický a vposledku skoro až strhává celou pozornost jen na sebe. Bolek Polívka v roli zchudlého krále skoro jako by hrál sám sebe - jeho filmový rozpadlý zámek musí snad každému připomenout osud jeho zkrachovalé farmy na Vyškově. Pokud mi zde něco vadilo, byla to dějová linka s tím, že se Ondra setká s Verunkou, aniž by věděl, že je princezna, a přeskočí mezi nimi první jiskra. To je podle mě minimálně už od časů Šíleně smutné princezny strašně ohrané a už mě to nebaví sledovat ve stopadesáté variaci. Jinak ale za mě celkově velká spokojenost z herecky i režijně skvělé zvládnutého filmu, který nabourává mou odvěkou skepsi k české porevoluční pohádkové produkci - podle všeho svítá na lepší časy. A věřím, že si k tomuto filmu při jeho dalších televizních reprízách najde cestu více lidí - aktuálních 48% se mi zatím zdá jako krutě podhodnocených. ()

evilmind 

všechny recenze uživatele

Příběh jako celek ještě docela v pohodě, obsazení sice zbytečně okoukané, ale budiž. Výprava a lokace odpovídající popisovaným chudobným podmínkám. Ovšem ty dialogy, to bylo jako práce z chráněné dílny, a pokud vidím scény s priceznou, co počítá derivace aby pak přehodila jedno lano v balonu, tak prostě očekávám k takové nadsázce nějakou minimální dávku humoru. Tady ale nic vtipného není, kromě pokusů na úrovni ala TV Nova.. Občas jsem taky měl pocit, že do některých záběrů se štáb zamiloval, a snaží se je nacpat všude, přestože jsou technicky naprosto nezvládnuté - třeba ten sjezd vodopádu na trikové úrovni naprostých amatérů, když se tam před koncem objevil podruhé... jako, vážně? ()

Galerie (214)

Zajímavosti (8)

  • Herci trávili před nástupem na plac 1,5 hodiny v maskérně. Nejnáročnější přípravy vyžadovala postava barona Wajsmana (Jaroslav Plesl), která představuje dvě osoby v jednom těle. (SONY_)
  • Ve scénách, kdy princezna Verunka počítá, uplatnila její představitelka Eliška Jansová své zkušenosti ze studia Gymnázia Christiana Dopplera zaměřeného na matematiku a fyziku. Sama ve scénáři upravila několik vzorečků, aby vše bylo správně. (peetriss)

Reklama

Reklama