V pasti

Když mi Alík řekl, že se spolu podíváme na Bird box, což má být něco jako Tiché místo, akorát tentokrát se místo držení huby, zavíraj oči, mocně jsem protestovala, že jedna píčovina mi stačila a koukat nebudu ani za zlatý prase. Když mě po půlhodinové epické bitvě, kdy mé kung fu podlehlo jeho fyzické síle, připoutal k židli a zapnul film, alespoň jsem šťavnatě nadávala, dokud mi páskou nepřelepil hubu. Pak jsem byla nucená sledovat jak Sandra Bulldog s páskou přes oči bude určitě narážet do zdí, stromů a neustále padat na prdel v nelogický píčovině, aby si nad tím pak všichni v kruhu honili čuráky, jaký to bylo veledílo. Jenže ouha !! I já mám občas odhad na hovno a jelikož jsem měla víčka přilepený k čelu a musela tak opravdu koukat, zjistila jsem, že Bird box má všechno, co Tichý místo nemělo. Takže prima hereckej amsábl, atmošku, napětí, celkem i logiku v rámci možností a pecka příběh. Když skončil film a já byla odpoutána od židle, tak jsem musela uznat, že se Alík trefil a přešla mě i touha, zardousit ho ve spánku a místo toho jsem mu namasírovala záda. Holt prima překvápko dělá s rákoskou divy. A ten Trevante mě celkem baví, v Predátorovi byl jasně nejlepší postava a tady Bulldog a Malkovichovi zdatně kundoval. Takže neváhejte a mrkejte, pyči !! (28.12.2018)

Byly doby, kdy jsem měl tyhle popcornové high concept horory, které táhne snadno pochopitený gimmick, rád. Dokonce jsem byl zklamaný, když se žádný ve filmu neobjevil. Nevím, jestli se změnily filmy, nebo já, ale dneska to vidím spíš jako riziko. Bird Box je krásná ukázka proč. V tom filmu se není čeho bát, vůbec není točený stylem, který by měl budovat děs nebo napětí, jde být jen zvědavý, jak se ten gimmick využije (a ne že by to tady bylo rozpracováno zvlášť dobře. Na co slepota, když může hrdinka v potřebných chvílích se zavázanýma očima bez problému běhat po lese?) Prostě je to jen sranda, která pořádně neprozkoumává žádné možnosti média, jenom naplňuje ústřední nápad. Časové skoky jsou naprosto samoúčelné a vyprávění spíš škodí, místo rozvádění motivů jsou vhazovány nové postavy vždycky, když už to začíná být nuda. Bird Box je přesně ten typ filmu, po kterém teenageři běhají po ulici s šátkem přes hlavu a Netflix musí vydávat prohlášení, ať to nedělají. Dobrá záminka pro fanfic a creepypasty, ale nevím, jak z toho jde nevyrůst. Protože jde přece jenom o film, který v každém okamžiku vypadá přesně tak, jak si ho představujete, když slyšíte námět. Chápu, že tenhle typ zábavy je třeba pro mnohé příjemný a uklidňující, ale mně to přijde zvlášť u hororů jako velká chyba. (29.01.2019)

Oni přicházejí! A kdo jsou oni? Těžko říci, jelikož každý, kdo je spatřil, si jejich podobu vzal do hrobu. Vlastně každý ne, navíc jistou podobu si v určité scéně lze udělat. Inspirace Lovecraftem? A to je fajn! Samozřejmě člověk je při sledování napínavého příběhu poněkud rozpolcený. Na jednu stranu by ony potvory rád viděl, na druhou se obává, že půjde o stokrát viděné. Bullocková hraje jako o život, Malkovich si střihl oblíbeného padoucha, byť se postupně ukáže, že měl v lecčems pravdu, a ostatní zdárně sekundují. Odmyslíme-li temnotu, pak jde o vcelku uvěřitelný snímek, kde i proplutí peřejemi odpovídá možné skutečnosti, pobíhání naslepo lesem už ale hůře. Působivá hudba, dobrá kamera a nepolevující napětí vyzvedají Bird Box nad námětově podobné Tiché místo, které naopak trpí neduhy současných průměrných hororů. Tohle by v kině za to stálo. Jsem rád, že jsem nedokončil postupné ukládání Bird Boxu k ledu a dal mu šanci. (03.01.2019)

Bird Box, aneb druhé Tiché místo, to je jednoduchá myšlenka a její skvělé rozpracování do intenzivního thrilleru, který těží z tak nechválně známého strachu z neznáma. Z určitého pohledu se zde nejedná o nic extra originálního, ovšem výsledek se povedl více, než kdykoli před tím. Ženská síla v podobě brilantní režisérky a charismatické super kočky v hlavní roli dala vzniknout po všech stránkách vynikajícímu filmu. K dokonalosti chybí snad jen pár odpovědi na otázky, jež z daného příběhu logicky vyvstávají, nicméně na perfektním zážitku to nic neubírá. 8/10 (02.01.2019)

Co konkrétně je myšleno škatulí na ptáky bylo vysvětleno poměrně záhy. Kdo je pešek, který chodí okolo a ty se na něj nesmíš koukat, protože kdo se na něj koukne, ten se hned odbouchne, se nedozvěděl nikdo a asi to bylo ku prospěchu věci. Solidní nápad se ale zbytečně utápí v nabobtnalé stopáží, která paradoxně ani nenabídne prostor k hlubší sounáležitosti s hlavními postavami. Nemám rád emoční vyděračství dětmi předškolního věku a od momentu, kdy si Sandra začne hrát na Štěpánku Hilgertovou a přitom se ani jedno pírko nesmočí, to s docela nadějným Slepým místem šlo definitivně z kopce. Chyběla jen čtyřčlenná záchranná skupina Daredevil, Wonder, Bocelli, Charles (myslím Ray, ne princ kvůli vzhledu Camilly Parker Bowles), které by tomu našeptávajícímu zlovánku zazpívala jeho práva z lístečku s Braillovým písmem a zatkla ho za obecné ohrožení.. (07.01.2019)