25. hodina

Následující komentář obsahuje vulgární výrazy, proto by jej neměly číst osoby se sníženou tolerancí vůči hojnějšímu výskytu slov jako hovno, prdel, nasrat… Život je nevyzpytatelnej, jeden den na ulici ještě v klidu šmelíte s travkou, ale pak vás nějakej zmrd nabonzuje poldům a všechno jde rázem do hajzlu. Teď máte poslední den před nástupem do basy, několik posledních hodin svobody před sedmi roky ve společnosti těch největších vošoustů. Co udělat? Prostě se to pokusit nějak přežít. Stejně jako Monty, neboli Montgomery, neboli hlavní hrdina tohoto filmu Spikea Leeho. Monty musí během čtyřiadvaceti hodin stihnout spoustu věcí – promluvit s otcem, zjistit, kdo ho prásknul, rozloučit se s přítelkyní a dvěma nejlepšími kámoši, svěřit svého vořecha do spolehlivých rukou – je toho spousta, ale je těžké při tom všem nemyslet na budoucnost. Na zítřek a stovky následujících dní. Monty postupně zjišťuje, že má na hovno kámoše, k tomu si přidejte jeho na hovno náladu, na hovno vyhlídky a na basu kurevsky hezkej ksicht a musí vám být jasné, co cítí během několikaminutové „fuck everybody“ scény, jedné z nejlepších, které kdy Spike Lee natočil. Taky mám občas nutkání poslat všechny do prdele a z téhle kanonády jsem byl vyvařenej jak dávka luxusního heráku. Film se ve velice příjemné „nostalgicko-kecací“ atmosféře nese celých sto minut. Potěší pro Leeho typické opakovačky, dlouhé kamerové jízdy, černošský polda klející „shi-it“ a samo že taky špičkoví herci s epesním Edem Nortonem v čele. Když už jsem si říkal, že je film v tom nejlepším, že se přes tu hromadu fucků propracoval k docela zajímavým závěrům, že by tedy mohl skončit a po zásluze sklidit nejvyšší hodnocení, přišla posledních úmorných dvacet minut. Nejdřív nepravděpodobné rozflákání obličeje a pak dlouhý tátův monolog o nadějných vyhlídkách, vyznívající ještě trapněji než krátká reminiscence na jedenácté září, nad kterou jsem milostivě přivřel oči. Fakt mě to hodně zklamalo, takhle zbytečně chlácholivý konec krásně rozjetého příběhu o morálce, naší zodpovědností nad sebou samým i našimi blízkými. Pětiminutový záběr na sedícího Nortona by nám toho, myslím, řekl víc. 80% Zajímavé komentáře: k0C0UR, jojinecko, Wormboy, numi, silent cut, Vronsky (18.11.2007)

No nevím jak přesně vystihl Lee "společnost", protože tu americkou moc neznám. Zdá se mi ale, že chce být v tomhle filmu kontroverzní za každou cenu. Herecky mu to všichni beze zbytku zvládli, ale téma a režie mi nesedly vůbec. Ground zero, ruskou mafii, drogy, nesympatický policajty, atd atd ... všechno za každou cenu nacpat do filmu a rozmixovat to v příběhu drogovýho deelera kterýmu bysme snad měli nakonec fandit ? Proč to ! Ty *** pouze za herecký výkony, ve kterých vynikají Edward Norton a Barry Pepper. (25.09.2003)

Jak člověk může litovat drogového dealera? Viz. 25. hodina. Skvělé herecké obsazení – těžko někoho vyzdvihnout, ale jsem pro Barryho Pappera. A ten závěrečný monolog Briana Coxe mě dohnal k slzám. Po shlédnutí jsem měl o čem přemýšlet. Spike Lee – toho chlapíka budu muset víc sledovat. Je to talent. (10.03.2004)

Kým sa človek dopracuje k shawshanskej poslednej štvrťhodinke (fantastické a závideniahodné sólo pre Briana Coxa), čaká ho silný a dôležitý príbeh o malých veľkých veciach. Silné a vďačné herecké výkony, nezabudnuteľné scény (zrkadlo, rozbitie tváre), skvelé dialógy, smiech i dojatie, Anna Paquin - to sa tvorcom hneď ľahšie odpúšťa miestami ťažšie znesiteľný, patetický a príliš osobný "newyorský motív" (snímka verzus Jedenásty september). (01.11.2004)

Tak tohle mě teda nebavilo. Jak mám soucítit s hlavní postavou, když o ní vůbec nic nevím? A ještě k tomu více než dvě hodiny. Má to i pár momentů, které stojí za to (zrcadlový dialog - to je asi to jediný, co člověku utkví z tohoto filmu v paměti), ale jinak jsou to víceméně dvě hodiny nudy o ničem. A ty vedlejší postavy a jejich vedlejší mimodějové linky (učitel+studentka) měly být jako co? Tenhle typ filmů prostě není nic pro mě, ale proti gustu žádný dišputát... 45% (10.05.2013)