Reklama

Reklama

V roce 1963, v době studené války a závodů v dobývání kosmu mezi SSSR a USA, plánují Rusové výstup kosmonautů do vesmíru z lodi Voschod -2. První prototyp, bezpilotní družice, bude určen k testování. Start Voschodu je určen na rok 1967. Američané však oznámí, že také chystají výstup do vesmíru. Generalita se rozhodne vyslat loď s kosmonauty již v roce 1965, aby si SSSR zajistil světové prvenství. Pro let jsou vybráni dva zkušení piloti, Alexej Leonov a Pavel Beljajev. Konstrukční kancelář Sergeje Koroljova urychlí práce. Bezpilotní družice je vynesena na orbitu, kde simuluje pokusný výstup, ale nakonec se družice na oběžné dráze rozpadne. Konstruktér Koroljov nechce riskovat životy kosmonautů, ale vedení SSSR trvá na svém. Voschod-2 není doveden k dokonalosti. Skafandry jsou podle pilotů neohebné, ale oba jsou ochotni pro vlast riskovat. 18. března 1965 vesmírná loď s Leonovem a Beljajevem na palubě odstartuje z Bajkonuru. Let je normální a Voschod-2 dosáhne orbity. Leonov upoutaný lanem vstoupí přes vzduchovou komoru do vesmíru a vznáší se opojně ve volném prostoru. Zanedlouho mu stoupne tlak, puls i teplota a nemůže se vrátit k modulu. Beljajev s ní ztratí spojení. V letovém středisku se autority dohadují, co dál. Generál Nikolaj Kamanin je proto, aby se vzduchová komora odstřelila, i když v tom případě Leonov zahyne ve volném prostoru. Leonovi se mezitím podaří zachytit modulu. Nafoukl se mu skafandr a nemůže ohýbat ruce, nohy a prsty. Dostane se do komory hlavou napřed. Poklop do vesmíru se však nedovře a Leonov vyvine velké úsilí, aby ho zavřel. Když ho Beljajev přitáhne do kabiny, Leonov omdlí. Beljajev ho resuscituje. Ze Země jim blahopřejí nejvyšší představitelé SSSR. Chystá se návrat na Zemi a je odstřelena komora, což otočí modul o dvacet stupňů. Podle přístrojů je v kabině dvakrát vyšší tlak, systém tam totiž pumpuje čistý kyslík, protože v plášti modulu vznikla mikrotrhlina. Jedna jediná jiskra a kosmonauti by mohli uhořet. Hrozí jim otrava kyslíkem a začínají se u nich projevovat zrakové halucinace. Musejí rozříznout potah kabiny a odpojit kompenzační čidlo. To se jim podaří, ale oba upadnou do bezvědomí... (TV Prima)

(více)

Recenze (143)

kenkaku 

všechny recenze uživatele

Ruské filmy mívají punc patosu... hroupých keců a spousty vaty. Prostě protože “sdělano v SSSR”. Vremja pjervich má scénář jako klasický blockbuster z Hollywoodu a dialogy jsou výrazně méně stupidní než třeba v legendárním Dni nezáviśosti. Film “jede” už od začátku, podle osvědčeného konceptu (a funguje). Kostra příběhunje přitom tak na jednu větu (Gagarin první ve vesmíru... Armstrong na Měsíci... Leonov v otevřeném kosmu...), takže vlastně kosmonaut vyleze z rakety a zaleze. Hotovo. Tady se ale precizně na sebe postupně vrství jednotlivé překážky, jako při hraní videohry, aby se divák nestihl nudit. Co filmu zvedá kredit je také fakt, že hlavní postava (Alex Leonov) není vymyšlená. Byl totiž technickým konzultantem filmu. Oni nejsou vymyšlení ani další. Třeba Alexův parťák, nebo hlavní inženýr vesmírného programu. Vše reálné postavy. Za mě tedy jde rozhodně o nejlepší film na téma “první-něco-ve-vesmíru” co jsem zatím viděl. Po všech stránkách. ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Výjimečně se vám vyplatí, pokud jste ve škole nedávali pozor, takže stejně jako já nebudete vědět, jak tato ruská odysea dopadla. Příběh je to totiž jako hrom a i kdyby si Rusové polovinu věcí přibásnili, budete až do konce napjatí. A nic na tom nemění ani ten občasný bohatýrský patos, který tu vizuální kosmopohádku přislazuje. Většina lidí dnes zrak ke hvězdám neupíná, protože hvězdy se jim derou do obýváků skrze sci-fi filmy; mnoha lidem už to reálné dobývání vesmíru nepřipadá atraktivní a výjimečné. V šedesátých letech to ale bylo dočista jinak. I kdyby nebyl vesmírný program nástrojem politického poměřování pinďourů, byla to vzrušující věc nejen pro fantasty, ale pro většinu lidí. Do té doby totiž svět napravoval škody druhé světové války a lety do vesmíru měly být signálem, že když od toho budování zvednete očí a podíváte se dopředu..., může být budoucnost velkolepá. I proto je skvělé, že někdo tyto příběhy vypráví. Abychom si uvědomili, jak daleko jsme se za relativně krátkou dobu posunuli a za jakou cenu. Navíc vám dojde, že za spoustou úspěchů nestál CCCP nebo USA, ale velmi talentovaní, odvážní a chytří lidé, kteří nás k tomu relativně blahobytnému dnešku posouvali ne díky politikům, ale velmi často právě polikům navzdory. Po technické stránce vynikající, režijně taky fajn, jediné co mě v hodnocení drží zpátky je právě ten patos, který tomu všemu trochu ubírá na důvěryhodnosti. ()

Reklama

Rozjimatel 

všechny recenze uživatele

[3,5*]     Úžasný príbeh, človek sa tu dozvedá neuveriteľné veci - čo všetko môže zlyhať pri takomto lete do kozmu a napriek všetkému to hrdinovia prežijú. Krásne to bolo aj z vizuálnej stránky, tu sa tvorcovia naozaj vytiahli (hlavne tá časť v kozme). Čo už nemôžem pochváliť a čo u mňa znižuje celkové hodnotenie, je spracovanie postáv, ich správanie, dialógy (okrem Belajeva, ktorý sa správal úsporne v dobrom slova zmysle a výborne zahratého Koroljova). Tie postavy mi pripadali také karikatúry, odklonené od reality, čo je škoda pri filme s tak veľkou dokumentárnou hodnotou. Narážam napr. na to šaškovanie Leonova hlavne na začiatku filmu, ktoré liezlo na nervy. Potom mi ešte vadila nadmerná dávka pátosu, akoby to režírovali Bay s Emerichom. V tomto smere sa mi páčil podobný film Saľut-7 (2017) o dosť viac. ()

filipvrbik 

všechny recenze uživatele

Toto se rusům fakt povedlo... Takové Apollo 13 pro SSSR, a výsledek je vynikající. Je to sice strašně dlouhé, ale zajímavé a vizuál je opravdu povedený. Sice moc nevěřím, že někomu stálo za to je zachránit, v ruském zvyku bylo hlavně se nedostat do rukou nepřítele, ale filmu to neubralo, naopak. Ať už je to podle pravdy, nebo není, film stojí za to, a nebýt geniálního Prvního člověka, byl by asi i vrcholem dosavadních filmů o vesmíru....95% ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Rusové se tady opravdu vytáhli. Především gradace ve vyprávění je mistrovsky načasovaná, ale i akční scény můžou směle konkurovat americkým blockbusterům viz odpad části rakety, když se blížila do atmosféry. Obrazově je to vysloveně mistrovský výkon. V čem bych měl mírnou výčitku je rozvláčný záčatek a někdy zbytečně natahované dialogy. Velmi sympatická postava šéfa velínu, kvalitní civilní herecké výkony. V rámci CHT zatím nej film. ()

Galerie (56)

Zajímavosti (6)

  • Sergej Koroljov (Vladimir Ilin), zásadní tvůrce sovětského raketového programu, zemřel rok po letu Voschodu 2. Za příčinu je označována rakovina, na jeho zdravotním stavu se však dlouhodobě podepsal pobyt v gulagu, kam byl odsouzen za stalinských čistek. (kulyk)
  • Plukovník Pavel Běljajev (Konstantin Chabenskij) zemřel pouhých pět let po přistání Voschodu 2, ve 44 letech, na následky nepovedené operace žaludečních vředů. (kulyk)

Reklama

Reklama