Tajnosti a lži

[3,5*]     Film ma minimálne hodinu nejak zvlášť nebavil, ale zhruba od momentu prvého kontaktu ma to chytilo, postupne to naberalo grády, až som si na konci filmu povedal: "Tak toto bolo fakt dobré!". Škoda toho pomalého rozjazdu, kedy sa len pred kamerou striedali samé skrachované existencie a kedy som bol nútený sledovať ženské, ktoré boli buď permanentne namosúrené, hysterické, alebo príšerne naivné (veľmi mierne povedané). Ostávali tak len dve sympatické postavy, postava Hortense (výborná Marianne Jean-Baptiste), ktorú si nešlo neobľúbiť a strýko Maurice (výborný Tímothy Spall), veľký sympaťák a dobrák. Z ďalších hercov ma ešte zaujala skvelá Brenda Blethyn v roli matky, ktorej postava mi síce väčšinu filmu poriadne liezla na nervy, ale ku koncu filmu som si k nej nakoniec cestu našiel a začal ju chápať. Film sprevádza taká smutne-krásna hudba so sláčikmi a trubkou, ktorá sa síce dobre počúva, ale nie úplne korešponduje s náladou filmu. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (15.08.2021)

Leighova metoda vypadá tak prostě. Vymyslí si několik situací, které by mohly potkat kdekoho, obsadí herce, kteří nemají problém improvizovat a spustí kameru. Jeho přístup k zachycování velkých dramat malých lidí je ve skutečnosti mnohem svědomitější, vyžaduje precizní přípravu, hodně trpělivosti, ale také kapku štěstí. Na výsledku každopádně není poznat, že byl dlouze plánován a promýšlen. Působí velmi syrově, velmi živě. Kdykoli to obsah scény umožňuje, nechává Leigh běžet kameru nepřetržitě a herci si hezky na jeden zátah oddřou své. Zvlášť v záběrech s více postavami bych ale neopomíjel ani obrazovou kompozici – slouží přehlednosti a vypovídá o vztazích mezi postavami. Dominující modrošedý barevný tón pak odpovídá „zamrzlosti“ citů, neschopnosti otevřené komunikace, strachu z pravdy a zodpovědnosti. Smutná témata, ale velmi blízká tomu, čím žijeme. Konec filmu přesto nabízí jistou naději. 85% (01.08.2018)

Impuls k odhalení pravdy v narušených rodinných vztazích, úpících pod tíhou nevyřčených "tajností & lží", přichází znenadání zvenčí, když kultivovaná černoška vyhledá svou biologickou matku, prostou bílou dělnici, jež ji hned po porodu dala k adopci. Intenzivně v autentické "malosti" ukotvené citové / sociální drama stojí na skvělé režii, scénáři i hereckých výkonech, z nichž vyniká emocionální Brenda Blethyn. (04.04.2018)

Brenda Blethyn - asi nejznámější jako Bílá voda - předvádí se svou postavou to, co se jen tak nevidí. Hraje odzbrojujícím způsobem obyčejnou jednoduchou ženskou, která dá svoje dítě, aniž se na něj po porodu podívá, k adopci a ono - urostlá vzdělaná černoška - se po letech ozve. Jejich "našlapování" kolem sebe, poznávání a přibližování je komplikováno nejednou zkouškou. Okouzlující, nádherný film. A to jsem k němu přistupovala velmi ostentativně, jako nakonec ke všemu, co je vynášeno, nominováno a opěvováno do aleluja. V tomto případě oslavováno plným právem!!!! (05.07.2005)

Dobre si pamätám, ako boli za socializmu politicky žiaduce filmy o robotníkoch, družstevníkoch, priateľoch Sovietskeho zväzu a pod. Dnes sú asi spoločensky žiaduce filmy o prisťahovalcoch, deviantoch, homosexuáloch a pod. Aj tento film s nepochopiteľne vysokým ohodnotením ponúka pohľad na mladú černošku hľadajúcu svoje korene a neskôr aj pohľad na ich odpudzujúcu podobu. Nemám výhrady voči filmom bez kladných postáv, ale voči filmom bez posolstva áno. Niekto sa čudoval žánrovému zaradeniu filmu aj medzi komédie. Ja som ako komickú vnímal scénu s kolektívnym plačom, priznaním a odpustením v záverečnom happy ende. Táto scéna a príšerný dabing zrážajú tento film ešte nižšie, než je moje hodnotenie. (15.02.2012)